Německé průmyslové podniky by mohly už od ledna platit sedm centů (1,7 koruny) za kilowatthodinu až do výše 70 procent průměrné roční spotřeby. Taková podpora převyšuje českou a ohrožuje tím konkurenceschopnost tuzemských firem. Velké znepokojení to vyvolalo např. u předsedy představenstva Svazu nezávislých petrolejářů ČR nebo u Aleny Vitáskové, bývalé předsedkyně Energetického regulačního úřadu a současné kandidátky na prezidentku.

„Jasné, že to správné není. Proč máme nadále sníženou spotřební daň u nafty? Nikoliv proto, aby mohli spotřebitelé jezdit levněji, ale proto, aby si dopravci udrželi konkurenceschopnost například vůči přepravcům z Polska. Stát to stojí dost peněz na nevybrané dani, ale z dlouhodobého hlediska to asi má smysl. A v případě plynu je to obdobný příběh. Němec bude mít nižší provozní náklady, česká firma pak nebude konkurenceschopná. Problém je, že Česko zřejmě neumí dorovnat slevu u plynu (zastropování) pro průmysl na stejnou úroveň jako Německo, protože náš rozpočet to prostě neunese. Tedy jednoznačně problém. Jakékoliv podobné jednostranné kroky jsou trhlinou na deklarované jednotnosti a solidaritě EU v době energetické krize a naznačují, že až nastane nedostatek plynu nebo ropy, může to dopadnout jako v počátcích covidu s rouškami,“ upozornil Ivan Indráček.

„Německo si chrání svůj průmysl a občany. Avizovali to již dříve. Dokonce údajně připravují pro obyvatelstvo odpuštění plateb za energie za prosinec. (Ale to nevím jistě, ověřuji si to). Pro nás je to pohroma končící deindustrializací naší země, hospodářskou krizí nebývalých rozměrů,“ obává se Alena Vitásková.

Německo se rozhodlo jít také vlastní cestou a bude to mít velký dopad na náš průmysl. Je zcela evidentní, že státy přijímají vlastní opatření a nečekají na řešení ze strany EU, která stále nepřicházejí. Bez plynu z Ruska to podle mnohých předních energetických expertů prostě nejde. Proto také neustále vyzývají vládu, abychom plyn nakupovali napřímo.