Svátek má: Alexandr

Politika

Velikost textu:

Očkování jako součást druhé studené války

Očkování jako součást druhé studené války

Očkování proti koronaviru již začíná v nejbohatších státech světa. Ale prý může trvat až sedm let, než se dosáhne úrovně imunity dostatečné k zastavení šíření covidu-19 na zeměkouli.

Ilustrační foto
18. února 2021 - 09:01

Výrobní kapacity jsou zcela nedostatečné k uspokojení poptávky, přičemž lví podíl vakcín jde do bohatých zemí, zatímco rozvojové země jsou v hubené nejistotě.

Rusko a Čína se vymykají z protipólu bohatí versus chudí tím, že dodávají vakcíny státům, které by jinak byly hluboko dole na globálním seznamu čekatelů. Zatímco USA a EU se zabývají vlastními problémy s covidem-19, ruské a čínské společnosti vytvářejí partnerství mezi sebou navzájem a se zeměmi po celém světě, upozorňuje v komentáři František Roček.

Tento úspěch „očkovací diplomacie" začíná na Západě vzbuzovat politické rozladění.

Covidová družice

Ruská vakcína Sputnik V byla zesměšňována na Západě jako pouhý propagační trik prezidenta Vladimira Putina. Ale ukázala se jako jedna z nejúčinnějších vakcín – poskytujících více než 90% ochranu –, ale je také levná. Na rozdíl od mnoha jiných vakcín na covid-19 může být Sputnik V skladován při dvou až osmi stupních Celsia. Dohromady stojí první a druhá (posilovací) dávka zhruba 20 USD.

Sputnik V je v současné době schválen v 18 zemích, očkování probíhá v Bolívii, Alžírsku, Kazachstánu, Turkmenistánu, Palestině, SAE, Paraguayi, Maďarsku, Arménii, Srbsku, Venezuele a Íránu. Mexiko plánuje do března podat 7,4 milionu dávek Sputniku V, přičemž následovat bude nejméně 16 milionů dávek.



Šok ze Sputniku

Hnusný koronavirový bacil je zobrazován na vakcíně Sputnik V s anténami, aby vypadal jako satelit. Jméno "Sputnik V" bylo vybráno Rusy, aby světu připomnělo slavný "šok ze Sputniku" 4. října 1957, kdy se Sovětský svaz stal prvním státem, před USA, který vypustit umělý satelit na oběžnou dráhu.

Kirill Dmitriev, ředitel Ruského fondu přímých investic (RDIF), národního státního investičního fondu, který řídí záležitosti kolem Sputniku V, zdůraznil, že ruská vláda klade vysokou prioritu v dodávkách rozvojovým zemím. Toho lze dosáhnut  jednáním RDIF s potenciálními výrobními partnery v Číně, Indii, Jižní Koreji a případně i v dalších zemích.
¨
Cílem je letos vyrobit dostatek očkovací látky na ochranu nejméně 500 milionů lidí mimo Rusko. Netřeba dodávat, že rusko-čínská spolupráce v této oblasti má strategický význam.

Na evropské mediální scéně se vedou spory, zda požádali Rusové Evropskou lékovou agenturu (EMA) o schválení vakcíny také pro EU. Z EU je slyšet, že tak neučinil, V Rusku se hovoří o tom, že tak již bylo učiněno. Odpověď je nepodstatná. Vždyť Rusko k tomu nemá důvod. Zájemců o vakcínu má více než dost, a pokud nějaký stát ze zemí EU chce Sputnik V na svém medicínském dvorku, ať pošle do Ruska mail. EU se vymezuje proti Rusku nepřátelsky, takže proč se ťulpasům z EU podbízet?


Čínská tsunami

Donedávna byl čínský vakcinační průmysl považován za relativně menšího hráče na mezinárodní scéně. Zdravotnické výzkumné kapacity byly na okraji zájmu. Závod o vývoj a zavádění vakcín do praxe poskytl Číně impuls k masivní modernizaci jejích kapacit.

Vývoj vakcín proti koronaviru SARS-CoV-2 byl pro Čínu strategicky významný. Nejlépe v dnešní situaci demonstruje vědecký a technický potenciál Číny. Je to lepší demonstrace než poslání rachejtle na čumendu k Měsíci.

Dodávky chudým státům za malou cenu představují nezpochybnitelný projev dobré vůle a pomoci. Samozřejmě ziskem je politicky příznivý obraz Číny. Protipólem jsou komentáře, že bohaté státy sobecky myslí především na sebe.

Podle Asia Times vakcíny nejméně čtyř čínských výrobců jsou v závěrečné fázi III. zkoušek v tuctu zemí, a další jsou plánovány. Ještě důležitější je, že dvě čínské vakcíny vyráběné společnostmi Sinovac a Sinopharm již byly podány milionům lidí v kampaních nouzového očkování v rozvojovém světě.

(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)