Svátek má: Ctirad

Politika

Velikost textu:

Petr Hampl: Kudy z energetické krize

Petr Hampl: Kudy z energetické krize

<< OTÁZKA TÝDNE >> Západní svět prochází nejvážnější energetickou krizí od druhé světové války. Tisíce domácností to již pocítily, a může se jednat jen o začátek mnohem vážnějších událostí.

Petr Hampl, nezávislý sociolog
12. listopadu 2021 - 03:20

Odvykli jsme možnosti, že lidé budou převáženi do nemocnic se zápalem plic, protože si nemohou dovolit topení, a kdy by se dokonce mohlo stávat, že při tuhých mrazech budou ti nejchudší umírat ve svých bytech. A nyní se to rýsuje zcela reálně. Méně se mluví o dopadu na podniky, které nebudou méně dramatické. Drahé energie přinutí některé z nich „pouze“ zdražit, další mohou poslat do bankrotu. Obojí bude znamenat propouštění, píše Petr Hampl v komentáři pro Prvnizpravy.cz

Současná ekonomická katastrofa nemá žádné technické, ekologické ani čistě ekonomické příčiny. Elektřina se vyrábí za 25 haléřů za kilowatthodinu (a v tom je zahrnut i sponsoring sportovních utkání a služební automobily pro milenky manažerů). Rusko dodává plyn spolehlivě, a je připraveno zvyšovat dodávky, bude-li zájem. Již dosud jsme platili několikanásobek přiměřené ceny, a máme prý počítat s dalším skokovým zdražováním.

Čtenář si asi intuitivně uvědomuje základní příčiny. Klimatické šílenství vede k administrativnímu zničení všech způsobů výroby energie. Vedle toho hraje roli cílené zničení obchodních vztahů s Ruskem. Asi není zapotřebí připomínat, že ti, kdo dnes nastupují do vládních míst, ještě před pár měsíci vykřikovali, že ruský plyn nepotřebujeme a předháněli se, kdo více poškodí vztahy s klíčovým dodavatelem. A pak tu jsou investiční supové, kteří krouží kolem a hledají možnost vydělat na tom, že vyženou ceny do nesmyslných výšin a zničí další odvětví.

Nezapomínejme přitom, že sebevražedná klimatická agenda není prosazována pouze Evropskou komisí, ale minimálně ve stejné míře zahraničními bankami, u nás působícími. Roli hrají nátlakové skupiny, tzv. politické neziskovky, často rovněž financované ze zahraničí. I kdybychom z EU vystoupili nebo odmítli celý Nový zelený úděl, bude nám vnucen skrze centrály bank a korporací.

Jenže jedna věc je uvědomovat si základní příčiny, a něco úplně jiného je znát rychlé a účinné řešení realizované v rámci stávající technické infrastruktury a stávajících předpisů. Rychlost je přitom kritická. Lidé nemají na energie, někteří mrznou ve svých bytech a další směřují k exekucím (a mnozí obojí). Také problémy podniků se rychle zhoršují.

Politická třída reaguje jako obvykle. Vláda jedná zmateně, panikářství a s fakticky nulovými výsledky. Opozice (která se už fakticky stává vládou) uráží prezidenta a odcházejícího předsedu vlády a doufá, že těmito rituálními úkony krizi zažene. Pokud to nezabere, budou ještě zbývat besedy v České televizi a vyhlášení věrnosti Evropské unii.



Sdružení Kudy z krize začalo dělat svou práci. Ve spolupráci se špičkovými experty. Na koleně zadarmo, ve volném čase, nicméně výsledky už jsou vidět.

Upozorňuji na tři veřejně dostupné dokumenty. V otevřeném dopisu premiérovi a předsedům politických stran vyzýváme k okamžitému podniknutí rychlých obranných kroků. Jedná o vydání nové vyhlášky, drobnou novelu energetického zákona 458 /2000Sb. a zahájení prodeje elektřiny vyrobené v ČR českým distributorům a obchodníkům přímo, nikoliv prostřednictvím zahraničních energetických burz. K tomu všemu má stát dostatečné nástroje a oprávnění. Otevřený dopis je k dispozici zde.

Kromě toho byl vydán analytický dokument, který shrnuje změny, kterými prošla česká energetika od 90. let, upozorňuje na strategické chyby a oblasti k řešení. Jeho autorem je Ivan Noveský, jehož odborná veřejnost zná jako bývalého náměstka Energetického regulačního úřadu. Můžete si jej přečíst zde.

Druhý analytický dokument se týká obchodních vztahů a cen. Jeho autorem Jaroslav Šulc, ekonom se zkušenostmi z ministerstva financí, kde vedl cenovou regulaci, a dalších vrcholných pozic. Upozorňuje i na takové aspekty, jako že nejsou vychováváni noví energetičtí odborníci. „Nejde jen o konzervaci či přímo likvidaci klasických zdrojů energie. Podobně hodně krátkozraké se může nadále ukazovat i dramatické a komplexní omezování investiční činnosti v této oblasti, a to včetně (ne)přípravy specificky vzdělávaného personálu a potažmo plíživá deindustrializace Evropy. Naštěstí nejde o úplně plošné kroky (Francie, ČR), když zůstává otázka, zda to bude stačit. Je přece známo, jak extrémně dlouhý je cyklus od výběru vhodné lokality, typu reaktoru/tepelné elektrárny, výstavby až k dodávkám prvních kilowattů do spotřebitelské sítě, a to nemluvím o nejrůznějších obstrukcích, ať reálných, či uměle vytvářených (především kapitálově a mediálně mocnou protijadernou lobby), “ píše.

Jeho text je k dispozici zde.

Víme tedy, že současná krize je řešitelná a jaké kroky vyžaduje. Jediné, co jim může zabránit, je zbabělost, neschopnost či vliv těch, kdo na zdražování energií vydělávají. Od té chvíli nemá tato ani příští vláda omluvy. Věděli, jak situaci řešit a odmítli to udělat.

(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)