Svátek má: Laura

Politika

Velikost textu:

Petr Hampl: Vydělávají bohatí na válkách?

Petr Hampl: Vydělávají bohatí na válkách?

<< OTÁZKA TÝDNE >> Ti největší boháči chtějí velkou válku, protože na ní úžasně vydělají. Státy budou utrácet biliony dolarů. Budou vypsány nové zakázky na zbraně a další armádní dodávky, budou se vypisovat nové půjčky, přijdou senzační obchodní příležitosti.

Petr Hampl, nezávislý sociolog
24. dubna 2020 - 03:20

To je pokládáno za tak samozřejmé, že se o tom už ani nediskutuje. Za naprosto samozřejmé.

Jenže když je něco pokládáno za naprosto samozřejmé, je dobré to občas zkontrolovat. Že nám něco připadá samozřejmé, z toho ještě nevyplývá, že je to pravdivé.

Jak je to s majetky boháčů během válek? Jaké byly dopady dvou světových válek ve dvacátém století?

Překvapivě nemáme úplné statistické údaje, nicméně i tak je k dispozici dostatek dat, abychom mohli usoudit, zda se majetky rozrostly nebo naopak zmenšily. Jsou k dohledání v knize Kapitál v 21. století od Thomase Pickettyho.

Tak třeba Francie. V roce 1910 si nejbohatší procento obyvatel přisvojovalo 22% domácího produktu. Proběhly dvě světové války a v roce 1950 to bylo pouhých 7%. Relativní příjmy nejbohatších se snížily o dvě třetiny.  A je lhostejné, zda se majetky zmenšily nebo přestaly vynášet. Nešlo o jednorázový výkyv. Bohatí se muselo spokojit s relativně nízkými příjmy celých následujících 30 let.



Jiným ukazatelem je podíl podnikových zisků na přidané hodnotě. To je ukazatel, který vyjadřuje, jak se výnosy dělí mezi zaměstnance a majitele. Před první světovou válkou si majitelé brali 30%, na začátku války jejich podíl vzrostl na 40%, ale na konci už to bylo jenom 10%. Za druhé světové války, kdy francouzské podniky pracovaly převážně pro německou armádu, činil zisk méně než jedno procento!

Nebo Německo. V roce 1910 činil objem soukromých majetků 650% ročního HDP, zatímco v roce 1950 to bylo pouhých 180%. Němečtí boháči přišli o téměř všechno.

Čísla z USA jsou trochu jiná. Během první světové války příjmy nejbohatšího jednoho procenta nepatrně vzrostly (z 40 na 43%), během druhé klesly o třetinu.

Závěr  je jednoznačný. Bohatí prodělali na první i druhé světové válce více než chudí. Období 1945 – 1960 bylo obdobím s nejmenšími majetkovými rozdíly v dějinách.


Tím není vyloučeno, že některá konkrétní rodina výrazně zbohatla, ale bylo to vykoupeno o to větším snížením bohatství těch ostatních. Jak je to možné, když skoro všichni dodávali armádám? Ono dodávat armádě je něco jiného než dostat zaplaceno. A jako vůbec nejhorší investice se ukázaly válečné půjčky vládám. Nebylo z nich vráceno téměř nic.

To se ovšem týká jen „velkých válek“. Takové menší koloniální výpravy, kde se utratí dost peněz, vlády se musí zadlužovat, ale dokážou ty dluhy splácet, kdy v domácí zemi nic nehrozí... to je pro zbohatnutí úplně ideální.

(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)