Petr Sak: Pokleslá mravní a intelektová úroveň Pražáků a Brňáků

politika

Občas ve společnosti proběhnou procesy, dojde ke společenské události, která má vysokou sociologickou vypovídací hodnotu. Sociologický analytický vhled do události může vypovědět více než sociologický výzkum, píše Petr Sak v komentáři pro Prvnizpravy.cz.

Petr Sak: Pokleslá mravní a intelektová úroveň Pražáků a Brňáků
Petr Sak
18. ledna 2023 - 04:20

K takové události s vysokou sociologickou vypovídací hodnotou došlo v prvém kole presidentské volby.

Nemám tím na mysli propastný rozdíl ve výzkumných preferencích a v reálné volbě Danuše Nerudové. Rozdíl mezi 25 % a 14 % nelze korektně sociologicky vysvětlit.  Zřejmě budou mít pravdu komentátoři, kteří již před volbami mluvili o cinknutých výzkumech.

Já sám jsem považoval vítězství D. Nerudové za pravděpodobné vzhledem k trendu globální elity nasazovat do funkcí ženy. Politický zájem za oponou o vítězství D. Nerudové byl zřetelný. Proč na rozdíl od Zuzany Čaputové neuspěla?  Příčinu vidím v chybné analýze osobnosti D. Nerudové a z toho chybně vytvořené taktice ve volební kampani. Při volební kampani Zuzany Čaputové šlo především o „prodávání“ jejího obrazu. Byla to vizuální kampaň. Také od stoupenců Zuzany Čaputové slyším, že dobře vypadá a je lidská, ale neslyšel jsem citovat jedinou její myšlenku.

V případě D. Nerudové tvůrci její kampaně zřejmě vyvodili z její akademické kariéry, z její profesury a funkce rektorky chybné závěry o její vzdělanosti a inteligenci. Kampaň postavili na jejím vystupování v debatách a rozhovorech. A to D. Nerudové volby prohrálo. Stačilo ji nechat mluvit, a ona sama sobě byla největším škůdcem. Ona dokonce zpochybnila, zda je vůbec vysokoškolská učitelka. V reakci na výrok V. Klause vyslovila názor, že za některé jeho postoje by mu zápočet nedala. Každý vysokoškolský učitel ví, že zápočty a zkoušky se nedávají za postoje. Nebo je tomu na její univerzitě jinak? Při obhajobě rychlotitulů za 25 tisíc euro prohlásila, že i když byla školitelkou, nepsala hodnocení práce. Vedoucí či školitel ví, že na bakalářskou, diplomovou či doktorskou práci hodnocení (posudek) píše.

V počátcích kampaně podporovali D. Nerudovou mladí lidé, protože jsou podobně nevzdělaní, a tudíž jim nevzdělanost nevadí. V kampani se však projevy nevzdělanosti kumulovali, až to bylo i na mladou generaci příliš. Prezident, který nezná Čapkovo drama „Matka“, pro to snad již není ani slovo. Proto mé studentky, které před měsícem byly horlivé přívrženkyně D. Nerudové se v týdnu před volbami od ní znechuceně distancovaly.

Stejnou chybu neudělal Petr Pavel a téměř geniálně kampaň pojal jako svou prezentaci vizualizací  (nebo je spíše za touto vizualizací jeho volební tým). Manekýn, který svým vzhledem doplní monumentální Pražský hrad. V debatách proto mluvil minimálně a dělal dobře, pokud promluvil, chyběl tomu kontext a hloubka. Šlo o tvrdé kostrbaté fráze a za celou kampaň jsem od něho neslyšel jedinou myšlenku. Lidově se tomu říká „zelený mozek“. Již před prvním kolem voleb jsme mohli sledovat u volebního týmu a médií snahu vytvořit simulakrum Petra Pavla a po vyhlášení výsledku tato snaha nabrala na síle. Může nám to z minulosti připomínat úspěšné vytvoření simulakrum Václava Havla.


Již v článku před volbami jsem odkrýval absurditu preferencí Petra Pavla. „Kandidatura a volební preference gen. Pavla odkrývají nové zákoutí české duše. Česká média více než třicet let vybičovávají ve společnosti hysterickou antikomunistickou atmosféru, jejímž heslem na praporu je: „neexistuje bývalý komunista, to je stejné jako bývalý černoch“. Tudíž Pavel, nejen bývalý komunista, ale také funkcionář KSČ, absolvent komunistické vojenské školy, důstojník komunistické armády, a příslušník komunistické vojenské rozvědky, připravovaný na vysazení do týlu NATO by neměl mít u pravicové antikomunistické veřejnosti šanci.

Druhá část společnosti-levicová, se zase těžko může vyrovnat s angažmá Pavla ve vedení NATO, tedy s jeho působením jako sluhy nejhorších imperialistických struktur. Tedy ta část společnosti, která je konzistentní se svým politickým přesvědčením, ať pravicovým antikomunistickým či levicovým, případně komunistickým, ho nemohou volit. Kdo ho tedy preferuje či ho případně zvolí?  Především ta část populace, která je politicky a ideologicky nekompetentní a nekonzistentní a lidé s nižším IQ. A ti ho budou volit pro jeho účes, že mu to sluší, má hezký oblek apod. Pokud bude zvolen, nestěžujme si potom. Prezidenta jsme si nechali zvolit mentálně retardovanou částí populace (jak si Pavel rozuměl s řeporyjským Pavlem Novotným).“

Výsledky ukázaly, že více než polovina Pražáků a Brňáků Petra Pavla volilo. A to je ta sociologicky zajímavá událost. Můžete namítnout, nevolilo ho 100 %. To je pravda, ale rozdíl oproti zbytu republiky je výrazný a zcela jistě událost přináší zajímavou sociologickou informaci. Pražáci se rádi vymezují vůči venkovu s velkou mírou nadutosti a arogance.  Na Letné při demonstraci Milionů chvilek to předvedla Anna Geislerová, která ač sama bez maturity peskovala venkov za nevzdělanost. Co vypovídá o Pražácích, kteří jsou antikomunisté a hlásají, že bývalý komunista je jako bývalý černoch a volí Petra Pavla? Jednak se jedná o absenci mravní integrity a konzistentního názoru. Také se jedná o intelektový deficit. Ovšem také je pravdou, že Praha je plná náplavy a zřejmě se jedná o selekci, a to selekci svým způsobem zdeformovanou. Kdy měla Praha za primátora rodilého Pražáka? Ve funkci se střídají vyselektované podivné náplavy.

Pokud by u nás byla demokracie, jejím ohrožením by byla reakce premiéra Petra Fialy na výsledky voleb, který hned po sečtení hlasů řekl, že téměř 2 mil. jsou nebezpečím pro demokracii, obdivují populismus a chtějí nás zahnat do Ruska.



Složitější fenomén je utváření „nového člověka“. V minulosti církev usilovala o zformování člověka, který by odpovídal hodnotám a normám Ježíšova poselství. Socialistická společnost se také snažila o vytvoření nového člověka. Člověk, který by hodnotově a sociálními normami zůstal zakotven v kapitalistické společnosti, tak by znemožnil zrod socialismu.

Také v současnosti můžeme pozorovat utváření nového člověka. Zformovat „nového člověka“ se podařilo především v Praze. „Nový člověk“ již rezignuje na vlastní myšlení a je formován mainstreamovými médii a vybranými politiky. V první fázi „nový člověk“ se ztotožňuje s požadovaným názorem, postojem a chováním a s předanou informací se dlouhodobě ztotožňuje. Druhá fáze již formuje další typ člověka. Není navázán na médii zaslanou informaci, ale na zdroj informací. Není konzistentní se svými názory, která pro něho nejsou podstatné, ale je ovládán, řízen mocenským a mediálním zdrojem. Názor si sám nevytváří vlastním myšlením, ale pouze přebírá, proto pro něho není problém tento názor během krátké doby vyměnit. Proto pro Pražáky není problém antikomunistické postoje vyměnit za kandidáta, který extrémně zosobňuje personální znaky komunisty. Nový typ postrádá jakoukoliv názorovou konzistenci a mravní integritu. Připomíná větrník anebo typ chování, které David Riesman připomíná ke gyroskopu.

Nejvýrazněji se tento typ člověka nachází ve společenství, kterému se říká „pražská kavárna“. Ilustruje to po prvním kole novinář Jan Tuna, který také dokládá u tohoto typu intelektový deficit. Je tak hloupý, že si neuvědomuje, jak demonstruje svými výroky svou hloupost.


Mravní a intelektuální pokleslost médií, novinářů a politologů jsme mohli sledovat již po vynesení osvobozujícího rozsudku v případu A. Babiše, a další úpadek jsme mohli sledovat po zveřejnění výsledků 1. kola presidentských voleb.  Na tiskové konferenci Daniela Drtinová, jejíž dryáčnický projev byl příliš i na Českou televizi, vedle svého dryáčnictví prokázala základní neinformovanost, což je u novináře neomluvitelné.  Bratislavský soud nikdy nepotvrdil, že A. Babiš byl agent STB.

V nedělním pořadu Terezie Tománková na CNN napadla A.Babiše za útočnost, což následně převzali další novináři. Podle Terezie Tománkové se A. Babiš provinil, tím že zmínil personální charakteristiky P.Pavla, které jsou nezpochybnitelné a pravdivé. Terezii Tománkové a dalším novinářům nejenže nevadily roky útoků na M. Zemana a A. Babiše, navíc dle pražského a bratislavského soudu nepodložené, ale sami byli aktéry těchto útoků.  Takže jsme se posunuli v cenzuře dále, a již budou nepřijatelné nejen dezinformace, ale i pravda, která nebude přijatelná pro mocenskou elitu.  

V současnosti se navíc ukazuje, jak politika desinformací je problematická. To, co bylo v pandemii COVIDu informací se v současnosti ukazuje, že bylo desinformací a to, co bylo desinformací a bylo pronásledováno, se nyní ukazuje, že bylo pravdivou informací.


Pokleslé jsou také údajné analýzy politologů v televizních pořadech. Jejich pokleslá úroveň má dvě příčiny. První je výběr těchto politologů. Jako pořadatel koncertu houslové sonáty si nepozve hráče na bicí, ale houslistu, tak si také televize vybírají „odborníky“, kteří garantují správné názory. Stačí, když vím, kdo jsou hosté a již nemusím pořad sledovat, protože je jasné, co budou povídat.


Další důvod je v motivaci hostů. Prezentují názory, které neohrozí jejich pozici na pracovišti, případně jim pomůže v kariéře. Stačí, když občas je vyhozen někdo ze zaměstnání za to, že si dovolí na televizní obrazovce myslet a kriticky analyzovat danou událost jinak, než se od něho očekává. Nikdo z těchto „politologů“ nechce být vyhozen ze zaměstnání jako prof.Petr Drulák. Proč nepozvou do televizních debat takové politology jako je prof. Oskar Krejčí, prof. Petr Drulák či PhDr. Zdeněk Zbořil. Pak by stálo za to se na takový pořad dívat. S konformními, karierními politology a manipulativními novináři je v zájmu mentální hygieny lepší se těmto pořadům vyhýbat.

(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)



43-8974200277/0100

Pro platby ze zahraničí: IBANCZ5601000000438974200277
BIC / SWIFT kódKOMBCZPPXXX





Anketa

Jste spokojeni s tím, že se Urshula Von der Leyenová stala opět šéfkou Evropské komise?

Ano 6%
transparent.gif transparent.gif
Ne 84%
transparent.gif transparent.gif
Je mi to jedno 10%
transparent.gif transparent.gif