Proč vlastně dnes připomínáme právě J.A.Baťu? Protože to byl vizionář, který dokázal skvěle analyzovat dobovou hospodářskou situaci, krizové momenty a chyby, a vyprojektovat sadu námětů k jejich řešení. V tom směru zásadní byla jeho kniha Budujeme stát pro 40 milionů z roku 1938. Při četbě vám dojde, jak moc by se podle myšlenek té knihy měli řídit naši dnešní političtí vrchnostové. I proto jsme pro účely dnešního dílu knižního cyklu vybrali kapitolu týkající se daní a financí.
Československá republika se dostala v posledních letech mezi země, jež mají největší daňové zatížení na světě. Zejména tíživost daní zaviňuje naši vysokou a trvalou nezaměstnanost. Ona zmenšuje počet podnikatelů, neboť pod daňovým tlakem nemohou podnikat, a ona zdražuje výrobní náklady a znemožňuje rozvoj našeho exportu.
- Náklady na veřejnou správu stoupají.
- Výnosy státních podniků klesají. Nehledíme-li k výnosu tabákového monopolu, jsou vlastně všechny nevýnosné.
- Roste počet zákonů, převalujících na stát nové úkoly a podniky.
- Každý nový státní podnik a úkol znamená novou ztrátu.
- Každá nová ztráta znamená nové státní výdaje a nové daně, vymáhané na podnikatelích a na obyvatelstvu.
- Každé nové daně zhoršují podmínky pro výrobu, prodej, export i mzdy. Výroba se zdražuje, ceny se zvyšují, podnikatelský výnos mizí. Mzdy jsou vystaveny tlaku a klesají. Export má drahé ceny.
- Proto u nás soukromá podnikavost klesá a počet lidí, hledajících námezdní práci, se silně zvětšuje. Čím méně vynáší soukromé podnikání, tím je stát více zdaňuje, aby si udržel původní daňový výnos. Čím je více uchazečů o práci, tím tíže ji nacházejí a tím více se stlačují mzdy; tím méně vydělávají ročně a tím vyšší procento daně důchodové a přirážek se na důchodce uvaluje.
To, co bylo ve výdajích uvedeno, nejsou ovšem všechny výdaje státní. Vedle nich přispívá stát samosprávě a různým fondům částkou asi 2•8 miliardy a dále přispívá na státní dluh obnosem 1•1 miliardy, nezapočteným přímo do výdajů vlastní státní správy.
V celku lze počítat, že veřejné vydání zatěžuje naše obyvatelstvo a zejména podnikání obrovskou sumou 15 miliard Kč ročně.
Při tom je třeba uvážiti, že státní podniky neplatí přímých daní ani přirážek a že mají dalekosáhlé výhody poštovní i jiné.
Rostoucí schodky státního hospodaření a schodky státních podniků nejsou však jediné, jež ohrožují rozvoj podnikání a tím udržují nezaměstnanost. Vedle nich jsou tu schodky samosprávy, jejíž zadlužení také ještě dále roste.
Jak vysoké je toto zadlužení?
Je příznačné, že to nikdo přesně neví. Jsou tu pouze výpočty přibližné, jež ukazují, že toto zadlužení činí 13—14 miliard. Celkem tedy na nás spočívá tíha 60 miliard veřejných dluhů, z nichž více než čtvrtinu jsme nadělali za posledních šest let. Z největší části jsme je nadělali ne na investice, kde by byly vytvořily majetek a zvýšily naši výkonnost, nýbrž na běžný provoz veřejných věcí. I člověk velmi prostý a nadaný pouze zdravým rozumem pochopí, že v tomto systému dále pokračovati nelze.
Hospodářský život ve státě, na němž má zájem soukromé podnikání, má však nejen stránku výrobní, nýbrž také spotřební. Stát a veřejná správa, jež odebraly soukromému podnikání celé pracovní obory, jsou největšími zaměstnavateli v republice. Číselné výsledky státních podniků ukazují, že práci statisíců svých zaměstnanců řídí bez hospodářského úspěchu.
Jak je tomu s jejich platy?
Podle posledních úředních údajů z roku 1930 bylo v republice 620.000 státních a veřejných zaměstnanců. Protože tehdy zde bylo 5,574.000 výdělečně činných osob, znamená to, že každý desátý člověk byl ve veřejné službě.
Samotný stát zaměstnával 428.000 osob, obce 92.000 osob, ostatní veřejné svazky asi 100.000 osob. Přímo ve státních podnicích, které, jak třeba zdůrazniti, nevydělávají podnikatelsky ani haléře a neplatí daní, pracovalo 294.000 lidí. Jako zaměstnavatel vyřešil stát za krise svůj poměr k zaměstnancům ve státních podnicích tak, že v roce 1935 jich měl už jenom 196.000. Těm novými zákony a nařízeními přidal práce a ubral platů. Výsledek se ukazuje stupňovanými schodky, jež musí hradit podnikání soukromé ve zvýšených daních, při čemž mu stát touto politikou ubral zákazníky i pracovní příležitost.
- Přestat s vydáváním zákonů a nařízení, zužujících občanskému podnikání pracovní pole
- Rozšiřovat toto pracovní pole postupným rušením překážek občanského podnikání.
- Přenechat občanskému podnikání výrobu a vykonávání služeb, jež dovede konat lépe než stát a s prospěchem pro stál (placením daní) i veřejnost (lepšími mzdami a výhodnějšími cenami).
- Pronajat nevýnosné státní a veřejné podniky občanským podnikatelům při současné smluvní záruce, že budou respektovati vážné státní a veřejné zájmy.
- Chceme-li odstranit celý rozpočtový schodek a chceme-li snížit státní výdaje nejméně o 20 procent, nutno odbourat postupně:
b) Veškeré krisové zvýšení daně obratové.
c) Snížiti daně ze zdrojů energie.
Z tohoto pořadí, vypracovaného daňovými odborníky na podkladě studie v 18 zemích světa, je jasně vidět nebezpečnou výši našeho daňového břemene. Je třeba berní reformy, jež by snížila daňový tlak na podnikání, uvolnila ruce podnikatelům a ze zvýšené aktivity podniků takto vyvolané vytěžila i při nižším zdanění vyšší konečný výnos daní.
- Technické reorganisace berních správ. Je zapotřebí vybaviti je moderním strojním zařízením pro rychlé účtování a počítání. Účetní systém je třeba zjednodušiti
- Vyloučit z berního systému vše, co jej zatěžuje, zbytečně komplikuje a kazí daňovou morálku zejména tím, že nedává poplatníkům, plnícím přesně své povinnosti, jistotu, že jim dostáli. V této souvislosti je třeba odstraniti devisové předpisy a přečetné druhy poplatků z tiskopisů, účtů a smluv, kde výnos zdaleka nehradí výlohy za práci, jež zde vzniká státu i poplatníkům.
- Pohotové vybírání daní spojené s podstatnými výhodami pro platiče dobré a s přitížením platičům špatným.
- Stanovení lhůty definitivního promlčení všech berních záležitostí starších 3 let, pokud nejsou trestné a pokud předepsané daně byly zaplaceny. (Dnes se berní správa vrací k letům 1927, používajíc nedostatečné stylisace zákona.)
- Je třeba spravedlnosti k poplatníkům a berní orgány musí míti povinnost nahradit občanu škodu, způsobenou svými přehmaty.
- Odstranit poskytování politických daňových výhod, zejména nerovnoměrné zdanění podnikání soukromého a družstevního.
- Odstraňme vyšší zdanění moderní formy prodeje, na př. vyšší obratové zdanění u prodejen.
- Odstraňme daně, zatěžující polotovary, energii nebo suroviny, jako: dopravní daň, jež se vrací železnicím, daň z uhlí, vodní síly a podobně; nezapomínejme, že daně jsou součástí výrobní kalkulace, tím více rozhodující o konkurenční schopnosti a zaměstnanosti lidu, čím vzdálenější je náš stát od moře.
- Je třeba zmenšiti dnešní počet 27 druhů různých daní a 35 druhů poplatků a nahraditi je několika daněmi jednoduchými, vybíranými pokud možno srážkou u pramene tím správním útvarem, který má k prameni nejblíže. Decentralisujme výběr daní mezi stát, zemi, okres a obce.