Přituhuje! Mít vlastní názor vás může přivést do maléru

politika

O tomto zákonu se mluví už od konce února, kdy došlo k vypnutí několika zpravodajských a názorových portálů následkem „metodického“ doporučení vlády a zpravodajské služby.

Přituhuje! Mít vlastní názor vás může přivést do maléru
Ilustrační foto
16. října 2022 - 09:01

Nová legislativa, která má bojovat s dezinformacemi, přichází do sněmovny. Vláda chystá novinku v boji proti tzv. „dezinformacím" (resp. proti jakýmkoli jiným názorům, které jsou odlišné od těch pětikoaličních). 

Pod velmi dramaticky vyhlížejícím titulkem „Dezinformační weby mají namále“ informovala média o tom, jak pokračuje příprava zákona proti alternativní mediální scéně. O tomto zákonu se mluví už od konce února (konkrétně v symbolický den, výročí 25., tedy tzv. Vítězného, února), kdy došlo k vypnutí několika zpravodajských a názorových portálů následkem „metodického“ doporučení vlády a zpravodajské služby. 

Vypnutí samotné tehdy provedla soukromá společnost CZ.NIC, kterou k tomu ale z hlediska zákona vůbec nic neopravňovalo (server prvnizpravy.cz byl na tuto černou listinu zařazen také, pozn. redakce). 

Tato brutální cenzurní akce vyvolala řadu sporů (včetně soudních doher), hlasitý odpor provozovatelů i příjemců produkce oněch alternativních webů a obecnou rozpravu o tom, co stát smí a co už nesmí. Už tehdy nás různí vládní činitelé, např. ministr vnitra Rakušan, informovali o tom, že pro příští zásahy podobné tomu prvnímu přichystá příhodnou legislativu, která by podobné restrikce podložila zákonem.


Podle dostupných informací již nabírá tento chystaný zákon proti dezinformacím konkrétní kontury. Jeho aktuální verze podle Ministerstva vnitra počítá s vypínáním takových webů, jejichž obsah je ohrožením národní bezpečnosti státu. Typicky jde prý o stránky šířící proruskou propagandu. Za neuposlechnutí by hrozila až statisícová pokuta.“ Prý „půjde o případy, kdy dezinformace nebo propaganda můžou ohrozit svrchovanost, územní celistvost, demokratické základy země nebo značnou měrou ohrozit vnitřní pořádek a bezpečnost státu“, zaznělo z oficiálních úst mluvčí ministerstva Hany Malé.

Jak tato sdělení číst? Jednoduše. Jde o gumové opatření podobné obušku, který lze použít účelově v případě politické objednávky. Původní zákon počítal s restrikcí „dezinformací“, ale předkladatelé a iniciátoři se samozřejmě nedohodli na definici „dezinformace“, která by obstála při právním pohledu. Proč? Protože žádná taková definice neexistuje a ani existovat nemůže. Je informace, pak je informace interpretovaná, dále informace dezinterpretovaná, případně doplněná údaji zčásti či vůbec nepravdivými. To je tak široká škála, jakou žádný zákon nedokáže postihnout. Už i proto ne, že „informace“ i „dezinformace“ jsou dynamicky se měnícími entitami. 

Také jsme psali:

Například v jednom roce jste byli označení za dezinformátora za tvrzení o tom, že vakcína Johnson & Johnson, kterou tehdejší vláda vnucovala národu jako „tečku“ za covidem, je neozkoušená a nejsou známy její skutečné kladné či záporné účinky. Vláda se prostě rozhodla, že tato vakcína vyřeší její problém, a dala ji tedy národu povinně. O půl roku později se ukázalo, že se žádná „tečka“ nekoná a z nových případů covidu připadá skoro polovina na ty, kteří absolvovali tu jednu „vládní“ vakcínu. V tu chvíli už týmž tvrzením neposkytujete dezinformaci, nýbrž informaci. Už proto prostě nelze „deformaci“ staticky definovat, a tedy ani trestat.

Vláda se poučila a jde od lesa: nahradila dezinformaci jiným zločinem, a to šířením sdělení, jejichž „obsah je ohrožením národní bezpečnosti státu“. To je ovšem rovněž velmi gumové. Řekněme, že je zde účelově využita situace války na Ukrajině. Oficiální doktrínou české zahraniční politiky je věta „jsme ve válce“, kterou neustále melduje premiér Petr Fiala i ministr zahraničí Jan Lipavský. Nu, možná kdyby řekli, že jsme ve sporu (nebo třeba i expresivně „ve válce“) ideologickém či geopolitickém, jenž je veden mezi Ruskem a Západem (jehož jsme součástí), snad by se to dalo akceptovat, i když i to s výhradami. 

Jenomže věta „jsme ve válce“ má jediný obsah: jsme součástí jedné z válčících stran, dodáváme jí zbraně a jinou podporu (což je fakt) a chystáme se vojensky vstoupit do konfliktu (což, jak doufám, pravda není). Jenže už teď, když píšu tyto věty, se mohu dopouštět činu „ohrožení národní bezpečnosti státu“. Stačí, když nějaký prokurátor usoudí, že ve větě „nejsme ve válce“ není skryta jen pochybnost o logice a plné správnosti oné vládní fráze, ale že v tom je schován rovnou ďábel ohrožující naši zemi. 

Je to, jako když premiér Fiala označil sedmdesát tisíc demonstrantů na Václavském náměstí za proruské živly. Pak se sice vytáčel, že měl na mysli jen organizátory, nikoli účastníky, ale to první slovo už nešlo vzít zpět. Taková je totiž síla dezinformace: záleží velmi na tom, v jakém emočním aranžmá zazní. A ta Fialova věta byla dezinformací nad slunce jasnou.

Také jsme psali:

A nad slunce jasné také je, že se blíží okamžik, kdy se naši vládní „demokraté“ budou moci takřka okamžitě rozhodnout podle svého uvážení pro tvrdé postihování svých kritiků, odpůrců či třeba jen pochybujících. Tak jako si komunisté vyrobili klacek na psa, jehož bylo třeba bíti, v podobě paragrafu o příživnictví, pobuřování, či dokonce přisluhování imperialismu, tak si náš dnešní režim vyrábí slovy Miloše Zemana „bič z jisté materie“. 

Jenže to není ta materie, kterou měl na mysli prezident. Je to zatraceně brizantní munice, kterou lze použít vlastně na kohokoli. Stačí napsat na internet pochybovačnou větu „je to opravdu všechno tak, jak nám je předkládáno?“, a už „ohrožujete národní bezpečnost státu“.

Snaha o uvedení chystaného zákona v praxi je nejspíše jen zřejmý další krok k politickým procesům. A s těmi máme v poměrně nedávné minulosti dosti neblahé zkušenosti. Neměl by to naší vládě, vymýšlející podobné nesmysly, někdo připomenout?

(svob., prvnizpravy.cz, foto: red.)


Anketa

Který z premiérů podle Vás hájí více národní zájmy své země?