Kromě toho oběti nebyly lidé, ale v indonéském podvědomí jenom zvláštní druh opic - turisté, někteří dokonce pro jejich hlučnost opovrhovaní Australané, uvádí publicista František Roček a politolog znalec indonéských poměrů, Zdeněk Zbořil.

Patek (52 let) dostal v roce 2012 dvacetiletý trest vězení za pomoc při sestavování jedné ze dvou bomb, které zabily 202 převážně zahraničních turistů, včetně 88 Australanů, v nejhorším teroristickém činu od útoků 11. září v USA o rok dříve.

Z hlavní skupiny 20 militantů a dalších 25 spiklenců zapletených do spiknutí zůstali na svobodě pouze Patek a Dulmatin, kteří se nakonec stali nájemníky výcvikového tábora na jižním filipínském ostrově Mindanao.

Při přestřelce s indonéskou policií byl Dulmatin zabit v Jakartě v březnu 2010. Dulmatin navrhl a sestavil bombu na Bali, údajně s Patekovou pomocí. Patek během svého procesu tvrdil, že byl jenom holkou pro všechno - pouze míchal chemikálie a neměl žádné zvláštní zkušenosti s výbušninami.

Zadržen v Pákistánu

Na počátku byly nevinné oběti dvojitých výbuchů způsobených silnými bombami v autech a batohu, které 12. října 2002 zmrtvolnily desítky návštevníků dvou přeplněných nočních klubů pro rozmazlené turisty.

Tři militanti Jemaah Islamiyah – Amrozi Nurhasyim, Huda bin Abdul Haq a Imam Samudra – byli za odměnu za tento útok v listopadu 2008 popraveni na vězeňském ostrově Nusa Kambangan.

Patek byl nakonec zadržen v Pákistánu. Jak se Patek dostal do Pákistánu není jasné, ale indonéská policie se domnívá, že cestoval komerčním letem přes Bangkok na pravý pas, který získal pomocí falešného jména a identifikační karty.

Protože byla na jeho hlavu vypsána odměna 1 milion dolarů, byl nakonec zajat v Abbottabadu v lednu 2011, jen tři měsíce předtím, než americké speciální jednotky zabily vůdce al-Káidy Usámu bin Ládina během přistání komanda pomocí vrtulníků ve stejném městě.

Patek byl zadržen po tipu od americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) předtím, než mohl odcestovat do Vazíristánu na afghánské hranici, aby se připojil k Talibanu.
 

Jak číst předčasné propuštění teroristy

Při teroristickém útoku zahynulo mj. 88 Australanů. Proto na propuštění teroristy na svobodu reagovala Austrálie negativně. Australský premiér Anthony Albanese proti tomu protestoval, ale kdo by si jeho keců všímal. Australané jsou sice zdrojem příjmů, ale jinak to jsou jenom turistické opice, tedy nepříjemná hlučná havěť. Kdo by proto obětí atentátů litoval. Turisté proto jsou sice zdrojem příjmů, ale jejich existence je dobrým argumentem pro fanoušky islamistů, že reprezentují hlučnou úpadkovou západní civilizaci.

V Asia Times proto připomínají (https://asiatimes.com/2022/08/bali-bomber-released-after-serving-just-half-sentence/) politické souvislosti.

Jávsko-arabský militant Umar Patek je normální islamistický terorista tak trochu „z dovozu“. Pomáhal vraždit nevěřící, ale byl v hierarchii pátým kolem u vozu. Proto mohl být v rámci státního gesta dobré vůle vykopnut na svobodu po polovině trestu. Zprávy o Patekově nadcházejícím propuštění přišly poté, co duchovní vůdce Jemaah Islamiyah, Abu Bakar Ba'asyir, se zúčastnil letošních oslav Dne nezávislosti 17. srpna ve své kdysi známé islámské internátní škole v rodném městě prezidenta Joko Widodo Solo.

84letý Ba'asyir a jeho následovníci vždy odmítali oslavit jeden z nejdůležitějších dnů Indonésie a trvali na tom, že tak učiní pouze v případě, že ústava bude nahrazena Koránem v jejich boji za přeměnu země na islámský stát.

Ale došlo ke změně. Začátkem srpna 2022 se překvapivě objevil na videu a řekl, že přijal státní ideologii Pancasila, protože jedním z jeho pěti principů je náboženství (agama) a proto i víra v jednoho Boha.

Vláda reagovala vysláním koordinujícího ministra pro lidský rozvoj a kulturu Muhadjira Effendyho na ceremoniál, kde seděl vedle Ba'asyira a úředníků, kteří strávili roky snahou stíhat duchovního.

Samozřejmě, že jde o diplomatickou událost. Její hlavní protagonista byl poprvé zatčen v roce 1983 proto, že podněcoval své studenty, aby neuznávali ústavních Pět zásad (Pancasila), které apelují na pluralismus a náboženskou toleranci. A také proto, že svým studentům říkal, že salutování národní vlajce je formou odpadlictví. Tehdy odešel do exilu v Malajsii, kde zůstal po zbytek vlády prezidenta Suharta. Přestože byl zadržen v souvislosti s bombovým útokem na Bali, policie nemohla najít žádné důkazy o jeho přímém zapojení do zločinu a byl odsouzen pouze k 30 měsícům vězení za to, že dal své požehnání spiklencům.

V roce 2011 dostal 15 let vězení poté, co bylo zjištěno, že pomáhal organizovat polovojenský výcvikový tábor pro militantní rekruty v džungli Acehu na severní Sumatře. Byl propuštěn na začátku roku 2021 a od té doby žije stranou veřejného dění.

Dnešní realita? Samozřejmě jde jenom o zastírací manévr. Doba Ba'asyira skončila. Je již penzistou. Proto okázalý smír s vládou. O 30 – 40 let mladší garnitura nastoupila a bude jednat bez propagandistických komedií.

Zbořil připomíná, že Panca Sila, tj. indonéský nacionalismus, víra v Boha (náboženskost), demokracie, humanismus a sociální spravedlnost ilustruje ve státním znaku heslo Různí, ale jednotní (Bhinneka tunggal Ika). Jsou to nejen politické zásady ale i politický program ostrovního státu, který je považován za nezpochybnitelný. Pokud dochází k vnitropolitickým napětím a konfliktům, jejich hlavními důvody jsou ekonomické zájmy obvykle podporované ze zahraničí zájemci o přírodní a nerostné bohatství země a její rychle se rozvíjející ekonomiku.

Tak tomu ostatně bylo v dávné i nedávné minulosti, a dokonce i objevení se a rozšíření islámu na začátku 15. stol. n.l. mělo podobné důvody. Vzájemná pomoc a tolerance různých etnických a sociálních skupin se považuje za dar, kterého je třeba si vážit a opatrovat jej jako historické dědictví i v dobách neo-imperiální rozpínavosti některých zemí z různých částí světa.

Proto jsou předmětem diskusí nejen importovaná lidská práva, ale i až endemicky vnímané „asijské hodnoty“, které by měly být brány vážně i v době politicko-ekonomického impaktu nadnárodních korporací podporovaných státy, které usilují o obnovení své velmocenské dominance.

Pokus o militarizaci islámu po 11.září ve Spojených státech se sice nepovedl, ale jistě v nejbližších letech budeme svědky pokusů jej opakovat, a proto můžeme věnovat i amnestii potrestaného teroristy svou obvykle jen monotematickou pozornost, zdůraznil Zbořil.