Roček: Slova ruského experta byla poněkud rozpačitá

politika

Když jsem se juknul na severoamerikánský válečnický web Defenseone.com, nenašel jsem nic než všední kecy o tom, co USA dodají na Ukrajinu, a co se Rusům (asi) nedaří.

Roček: Slova ruského experta byla poněkud rozpačitá
František Roček, publicista
26. srpna 2022 - 10:40

Ruská Komsomolskaja Pravda obsahovala své vlastní pózy, ale jeden článek byl skutečně zajímavý. Ukazoval na to i titulek: „Rusko rozdrtilo vojenskou mašinérii Ukrajiny již v květnu, od léta je s námi Západ ve válce: jak dlouho bude zvláštní operace trvat?“

Z rozhovoru jsem neměl dobrý pocit. Bylo z toho cítit nejistota. Zdá se, že se fronta zasekla. Co bude dál, upozorňuje publicista František Roček?

Vyšel přepis rozhovoru, v němž vojenský expert Vladislav Šurygin moderátorovi rádia "Komsomolskaja Pravda" Sergeji Mardanovi odpovídal na otázku pro koho pracuje čas - pro Kyjev nebo Moskvu? (25. srpna 2022 - https://www.kp.ru/daily/27436/4637517/)

Co jsem se ale nedozvěděl, byla odpověď na nevyřčenou otázku, zda je pravda, že do týdne (možná již zítra?) má být v ruském velení jasno, jakým způsobem se opět rozhoří ruská ofenzíva. Uvidíme, řekl slepý.

Ale vraťme se k rozhovoru samotnému.

Na otázku zda je šest měsíců bojů v rámci speciální operace hodně nebo málo, Šurygin uvedl: „… svět vidí, jak se Američané naučili rychle uškrtit své nepřátele - Irák byl schopen okupovat za pár měsíců. Nebo NATO zatloukalo Jugoslávii do prachu už tři měsíce. Ale také jsme se hodně naučili. Naše operace v Sýrii v aktivní fázi trvala o něco více než rok. A donucení Gruzie k míru trvalo jen pět dní.

Ale takové rozsáhlé bitvy, které se nyní vedou na Ukrajině, dokonce i ve druhé polovině 20. století, se prostě nestaly. Co máme dnes? Fronta je dlouhá 1600 kilometrů! Pro srovnání, fronta mezi SSSR a Německem byla, myslím, 2600 kilometrů. Jedná se vlastně o globální zástupnou válku, ve které je Ukrajina pouze zónou, kde Spojené státy a NATO bojují proti Rusku rukama Ukrajinců.

… Jsem stále přesvědčen, že kdyby Spojené státy a celý Západ nebyly tak zapojeny do této války proti nám, pak bychom do konce května rozdrtili vojenskou mašinérii Ukrajiny.

… Počínaje červnem vidíme, že Ukrajina začíná bojovat hlavně západními zbraněmi. Nemluvím o Javelinech a Stingerech, Kyjev je měl od samého začátku. Mluvím o high-tech průzkumných a cílových systémech, nejnovějším dělostřelectvu a protivzdušné obraně... A začátkem srpna tyto západní zbraně, západní poradci, západní zpravodajské služby - začali určovat celý průběh války na Ukrajině proti Rusku. Dnes Ukrajinci figurují ve velké počítačové hře na tabletech v sídle NATO. Právě v těchto velitelstvích probíhá válka s Rusy…“

Na otázku na čí straně bude čas, Šurygin uvedl: „…Na jedné straně pro nás nyní pracuje čas, protože naše armáda získala bojové zkušenosti a postupuje pomalu vpřed, drtí nepřítele a zachraňuje jeho lidi. Dokonce, i když je považována za jednu z nejsilnějších opevněných oblastí v 21. století - Maryinka a Avdiivka u Doněcku - kterou Ukrajina opevňovala 8 let, byla námi otevřena. A pro Ukrajinu to bude velmi vážná porážka, když budou následovat Slavjansk a Kramatorsk. Osvobození Donbasu skončí.

Ale čas pracuje i proti nám. Protože čím déle se válka vleče, tím silnější se začne projevovat západní faktor.

Do příštího jara … zbraně do Kyjeva půjdou přímým proudem. Výcvik nových ukrajinských brigád již probíhá v plném rozsahu – až 20 000 lidí v Británii, Polsku a Rumunsku. Úkolem ukrajinského velení je získat každý týden novou brigádu, která by pokryla ztráty. Západ opravdu chce, aby Rusko, stejně jako v první světové válce, zabředlo do pozičních, nesmyslných bitev a začalo se vyčerpávat.“



Důležité slovo: Dněpr

Na otázku pokud se vše táhne až do jara, čí pozice bude do té doby silnější, Šurygin se domnívá: „Je důležité, kde bude v té době fronta. Pokud projde podél Dněpru, to znamená, že vezmeme levý břeh Ukrajiny a půjdeme na hranici s Podněstřím, pak je to v zásadě linie, na které pro nás čas opět začne pracovat. Protože když se na to upřeme, můžeme ukrajinskou armádu donekonečna zadržovat. Bude pro ni fyzicky nemožné bojovat proti všemu, co ztratila.“

Moderátor Mardan oponoval: „I kdyby pro něj pracoval celý vojenský průmysl Západu?“

Šurygin odpověděl: „Náš vojenský průmysl bude fungovat o to více. A Ukrajina prostě nemá svůj vlastní vojenský průmysl. Proto je podle mého názoru úkolem dosáhnout linie Dněpru před Novým rokem nebo do jara. Pokud tak učiníme, budu se domnívat, že se pro nás vše vyvíjí více než úspěšně. Protože Ukrajina pak bude odříznuta od moře. A to donutí Kyjev konečně souhlasit … Pokud odříznete Ukrajinu od moře a vezmete levý břeh, pak zbývajících 10 regionů, ne nejhustěji obydlených, ekonomicky poškozených, bude spíše jako Jugoslávie, ze které zůstalo jen Srbsko a všechno ostatní bylo odtrženo…“

Odpověď bez odpovědi?

Následovala nepříjemná otázka: „…Ukrajina, i když nevyhlásí válku, vede totální válku a chce zvítězit. A my? Budeme schopni dosáhnout linie podél Dněpru ve formě omezené vojenské expedice proti celému Západu? Aniž bychom oznámili mobilizaci?“

Šurygin odpověděl vyslovením značné nejistoty: „Společnost nemůže donekonečna ignorovat, že ji někdo kouše. Pokud žijete s blechou na těle, pak se na chvíli poškrábáte, ale uvidíte, že jste všichni poškrábaní. Nyní máme Krym, který je poškozován útoky bezpilotních letounů, i pohraniční oblast u Belgorodu byla poškozena. Existuje jen jedna cesta ven - reklama na krásný život, který vidíme v televizi, by měl být změněna na reklamu "sloužit vlasti a to bude vaše budoucnost hodné." Nechceme vyhlásit mobilizaci? Ok. Takže, budete muset bojovat jako dobrovolníci. Desítky dobrovolnických praporů se již vytvářejí. Ale aby se lidé mohli dobrovolně zapojit, musí se alespoň někde dozvědět o náboru do takových praporů.

Nedali jsme si za úkol bojovat tři měsíce, šest měsíců nebo rok. Dali jsme si za úkol vyřešit problém hrozby, která pro nás přišla z Ukrajiny. Dosud jsme tento problém nevyřešili. Ale je také nemožné říci, že to nemůžeme vyřešit. Jde jen o to, že Západ je stále více zatahován do zástupné války s námi na území Ukrajiny. A celá země musí pochopit, že záleží na každém osobně, zda to dokážeme vyhrát nebo ne.“

(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)


Anketa

Měla by se podle vás stát Ukrajina členem NATO?

Ano 18%
transparent.gif transparent.gif
Ne 65%
transparent.gif transparent.gif
Nevím 17%
transparent.gif transparent.gif