Oficiálně dne 27. ledna podepsaly Indie a Evropská unie na 16. indoevropském summitu to, co je známo jako "největší" dohoda o volném obchodu v historii.
Ve skutečnosti jde o z nouze ctnost, domnívá se publicista František Roček v komentáři pro Prvnizpravy.cz. Je to důsledek ekonomické celní a sankční války amerického císaře Trumpa s cílem, aby ekonomickým mezinárodní obchod byl podřízen zájmům USA.
V asijských komentářích, je mlhavě napsáno, že dohoda je důsledkem třenic způsobených americkými cly a čínskou nadměrnou výrobní kapacitou.
V EU i Indii se chlubí, že indická a evropská dohoda o volném obchodu pokrývá 25 % světového HDP a 2 miliardy lidí. Jakási „prezidentka Evropské komise“ Ursulou von der Leyen je označena za „matku všech dohod" a indickým premiérem Narendrou Módim je prý tvůrce „historického milníku". Samozřejmě dohoda přitáhla pozornost i dalších západních zemí. Například kanadský ministr energetiky a přírodních zdrojů Hodgson chválil „Indo-EU dohodu o volném obchodu (INFTA) jako reakci na jednostranný tlak pravidly a spoluprací vynucovaný Trumpem.
Dohoda ze zoufalství
Nadneseně lze říci, že jednání trvalo 20 let. V asijském tisku to popisovali zhruba takto:
„Dlouhý vyjednávací cyklus Indoevropské dohody o volném obchodu je mezi hlavními bilaterálními obchodními dohodami poměrně vzácný. Hlavním důvodem zpoždění je chronický nedostatek dostatečné politické vůle na obou stranách.“ Došlo k ní jen díky celnímu vydírání Trumpem.Velmi zajímavý je článek, jehož autorkou je Chen Zhuo. Titulek zní: „Matka dohody", o které se mluvilo téměř 20 let, byla konečně dokončena, ale je lepší nemít v Indii a Evropě velká očekávání. (31.1.2026-www.guancha.cn)
Autorka Chen Zhuo je doktorandkou na School of International Relations na Fudan University a členem Jihoasijské výzkumné skupiny.
O jaksi utahané smlouvě napsala: „V obchodu se zbožím jsou jádrem průmyslové produkty a automobily a alkohol jsou zahrnuty do koncese prostřednictvím kvót a splátek, zatímco levná auta a elektromobily nejsou zahrnuty do příslušných uspořádání. Míra otevřenosti zemědělských produktů je nízká a v citlivých oblastech, jako jsou mléčné výrobky a obiloviny, prakticky nejsou žádné ústupky. Pokud jde o obchod se službami a tok lidí, dohoda je založena pouze na stávajícím přístupu na trh, s omezenými novými příležitostmi a omezeným počtem zaměstnanců a délkou pobytu. V oblasti investic a udržitelného rozvoje obě strany nezavedly mechanismus řešení sporů mezi investory a státy (ISDS) a environmentální a pracovní ustanovení nejsou vymahatelná….
Dohoda o volném obchodu mezi Indií a EU rychle vyvolala reakci Spojených států. Americký ministr financí Scott Besant později veřejně vyjádřil „velké zklamání" z dohody EU o volném obchodu s Indií a kritizoval Evropu za to, že upřednostňuje obchodní zájmy před strategickými závazky. Toto prohlášení z pohledu potvrzuje, že blízkost Indie a Evropy byla zařazena do širší geopolitické hry…“
Proto se tempo jednání v současnosti výrazně zrychlilo. Obě strany se záměrně vyhýbaly přímým střetům v citlivých otázkách a místo toho odstranily rozpory snižováním daní po částech, stanovením kvót a rozdělením kapitol.
Širší kontext
Autorka článku mj. shrnula aktivitu tak, že „…nelze ignorovat dva hlavní vnější kontexty: za prvé, EU právě ukončila více než 20 let jednání s Mercosurem a obecně se věří, že jednání s Indií mohou také vstoupit do fáze stlačování rozdílů a podpory dohod; Za druhé, obě strany našly politický narativ koordinované reakce tváří v tvář čínské průmyslové konkurenci, což poskytuje další racionalitu pro spolupráci.“
Vyskytuje se i závan optimismu. Např. Evropská unie získá úlevy na 93 procent svého zboží na indickém trhu, je uvedeno 27.1. 2026 v indickém www.theweek.in/news/biz-tech. Např. budou dovozní cla na evropská auta postupně snižována v rámci kvótového systému. První kvóta pokrývá prvních 250 000 vozů dovážených ročně z Evropské unie. Dovezené modely v dražších cenových segmentech zaznamenají nejvýraznější pokles cel – např. Mercedes Benz či Porsche, Land Rover Defender atp. Postupně budou klesat cla na 10 procent.
Též 27.1.2026 na dohodu reagoval čínský článek, v němž byly patrné stopy jízlivosti. Samotný titulek byl zajímavý: Nenávist k Číně, strach ze Spojených států, proto rozhodla von der Leyen prohloubit vztah k Indii! (https://user.guancha.cn/main/content?id=1590734)
V článku je např. uvedeno: „Loni činil objem obchodu mezi Indií a Evropou 136,53 miliardy dolarů a Indie měla přebytek asi 15 miliard dolarů.
Objem obchodu mezi Čínou a Evropou činí téměř 800 miliard amerických dolarů a čínský přebytek je asi 300 miliard amerických dolarů.
Nikdo nevěří, že Indie může být "náhradní pneumatikou" Číny, ale von der Leyenová označila dohodu s Indií za „matku všech smluv" na fóru v Davosu a řekla, že dohoda je důležitá pro Indoevropu i celý svět.“
V čínském článku se též mj. chechtali: „Financial Times věří, že dohoda není "dohodou o volném obchodu" v pravém slova smyslu, ale politickým prohlášením.“
Korunu čínskému komentáři dává na konci článků jedovatý zpěv:
„Situace EU je sebepoškozující, chybí jí vizionářští a odvážní vůdci a je to jen skupina spekulantů, kteří se převalují. Politici jako von der Leyen nemají žádné žetony v rukou, ale vždy musí předstírat, že jsou silní. Výsledek? EU byla snížena na úroveň, kdy se s Indií shlukuje kvůli teplu.“Ve skutečnosti je dohoda snahou alespoň v některých oblastech snížením cel na obou stranách zvýšit odbyt a tím zajistit lidem práci. A dohadovat se dál v rámci dohody na čem dál se ještě v odstraňování bariér dohodnou, že se dohodnou. Má to nádech provizoria. Někdo by řekl, že dohoda EU s Indií je poznanou nutností.
V rozporu s humbukem kolem dohody Indie s EU potichu uzavřela Indie též dohodu s USA. Nedávno oznámená indicko-americká „přechodná obchodní dohoda" znamená, že USA mají brát více a dávat méně Indii. Ale to již je jiný příběh.
(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)
