Bašta hovořil o tom, že chce být prezidentem pro všechny a otevírat témata, o nichž se mlčí. Moderátorka pořadu Barbora Kroužková chtěla znát především jeho názory na ruský režim a recept, jak zastavit válku na Ukrajině.

„Nemyslím si, že bych jako prezident patřil k těm, kteří by byli jenom pro určitý druh voličů. Už v předvolební kampani budu hovořit o věcech, které se dotýkají většiny našich občanů,“ odpověděl Bašta na úvodní otázku, zda chce být prezidentem všech, jako chtěl Miloš Zeman. Bašta dále prozradil, k čemu plánuje využít svou prezidentskou kampaň.

„Kampaň chci využít k tomu, abych říkal věci, o kterých se většinou mlčí a nemluví,“ řekl Bašta a zdůraznil i svou životní všestrannost, kterou v boji o Hrad vnímá jako svou výhodu. 

„Jde se podívat na to, čím jsem za ta léta vším prošel, co vše jsem dělal. Myslím si, že je to asi víc než u ostatních kandidátů. Chci přesvědčit potenciální voliče, že jsem jeden z mála kandidátů, který má zkušenosti s tím, jaké to je, když jste svým způsobem na okraji společnosti jako bývalý disident. Nebo jaké to je, když se musíte proti své vůli živit prací svých rukou,“ pokračoval prezidentský kandidát Jaroslav Bašta.

Bašta je někdejší signatář Charty 77 a politický vězeň. V minulosti zastával funkci náměstka ředitele federální rozvědky. Je bývalým diplomatem v Rusku a na Ukrajině. Byl také šéfem lustrační komise v letech 1991–1993. V letech 1998–2000 působil jako ministr ve vládě Miloše Zemana. V současnosti je poslancem SPD a členem sněmovního zahraničního výboru.

„Myslím, že to vše je má devíza, nikoli hendikep. Člověk, který má zastávat funkci prezidenta republiky, by měl mít zkušenosti se vším, s čím se prezident potká. Vezměte si, jaké má současný prezident problémy s tajnou službou. To jsou všechno věci, které znám,“ doplnil Bašta.

S tím, co se dnes v naší zemi děje, je Bašta podle svých slov už delší dobu „hrubě nespokojen“. 

„Už osm let pravidelně píši komentáře o politice, myslím si, že ty mluví voličům SPD a dalším potenciálním voličům z duše,“ uvedl na základě reakcí od svých čtenářů. Bašta mj. píše pravidelné exkluzivní komentáře pro server prvnizpravy.cz. 

Moderátorka následně položila otázku, která naznačovala Baštovo „proruské" směřování.

„Jak se z disidenta a bývalého politického vězně stane člověk, který má na Facebooku příspěvky lidí, kteří adorují, obdivují Putina a používají rétoriku minulého režimu a termín ‚váleční štváči‘? Změnil jste se ve vnímání toho?“ zajímala se moderátorka. 

„Vyjádření na Facebooku nejsou vyjádření, která by dělala dobrou reklamu, co je teď, v čem žijeme. Ti lidé jsou hluboce zklamáni tím, co se děje. Beru tu rétoriku lidí jako výraz nespokojenosti a protestu a hledání alternativy. Měla byste rozlišovat mezi voliči SPD a mezi lidmi, kteří se u nás vyjadřují,“ odpověděl Bašta.

Je Rusko teroristický stát, jak jej označil nejen český Parlament, zněla následující otázka pro Baštu. 

„Rusko se chová v poslední době ve válce tak, že by si zasloužilo různá označení, ale teroristický stát to není. Říkat to o nějakém státu, navíc o jaderné velmoci, je trochu nadnesené. Je nepochybné, že je to agresor,“ vyslovil Bašta svůj názor.

Na dotaz, zda se máme Ruska bát a mít z něj respekt, kandidát na prezidenta moderátorce odvětil, že Rusko má přes šest tisíc jaderných hlavic a tím si samo vymezuje teritorium a respekt. Řekl také, že nemůžeme Rusko obehnat Velkou čínskou zdí a odeslat z Evropy někam do Asie, ale že musíme s Ruskem jednat jako s něčím, s čím budeme muset žít i v budoucnu. 

„Máme primárně usilovat o dobré sousedství. Když se někoho bojíte, tak to k tomu nevede. Takže bychom se měli snažit Rusko spíše respektovat a chovat se tak, abychom se ho nemuseli bát,“ řekl dále bývalý diplomat a současný poslanec SPD Jaroslav Bašta.

Podle Bašty je válku na Ukrajině nutné ukončit dřív, než se z ní stane válka celoevropská. 

„Minulý týden to vypadalo, že celoevropská válka vypukne, že se frontovými státy stanou všichni sousedi Ruské federace. Válka se musí ukončit jednáním a nejdřív vyhlášením příměří, tedy zastavit boje při statu quo,“ zdůraznil Bašta s tím, že historie nás učí, že se dá každá válka zastavit.

V rámci dotazů ohledně pravomocí prezidenta Jaroslav Bašta prozradil, zda by jako prezident jmenoval premiérem trestně stíhanou osobu. Podle něj by záleželo by na tom, jakého charakteru by trestní stíhání bylo, a dodal, že má o stíhání bývalého premiéra své vážné pochybnosti.