Svátek má: Ctirad

Politika

Velikost textu:

Štefec: Pandemický český rekord, to je vysvědčení naší politické scény

Štefec: Pandemický český rekord, to je vysvědčení naší politické scény

Kdyby se ČR minulý týden nevyšvihla na pozici absolutního světového rekordmana v počtu nakažených na jeden milion obyvatel, asi by tento příspěvek nevznikl, píše na facebooku Jaroslav Štefec.

Jaroslav Štefec
6. ledna 2021 - 09:01

Problém je v tom, že tento rekord nesvědčí ani tak o nějaké vysoké „vnímavosti“ Čechů vůči nákaze Covid-19, jako spíše o celosvětově nejvyšší míře nezodpovědnosti (nebál bych se říci dokonce blbosti) značné části populace, žijící v naší malé, historicky často těžce zkoušené české kotlince.

Je také velmi nelichotivým vysvědčením (ne)kvality naší politické scény a (ne)schopnosti vládnoucích kruhů vypořádat se s reálnými hrozbami a jejich dopady na nás, české občany. Opravdu nevím, na co čeká vláda, na co čeká premiér Babiš nebo ministr vnitra v konfrontaci s realitou.

Pokud vláda nezačne bez ohledu na opozici skutečně vládnout, tvrdě prosazovat přijatá opatření a především jasně a srozumitelně vysvětlovat jejich důvod a konkrétní dopady, dojde k realizaci katastrofických scénářů, k přehlcení a kolapsu zdravotnického systému, kolapsu logistiky a obrovským bezpečnostním problémům, které nebude mít šanci jakkoliv zvládnout. 



Proto jsem se rozhodl zveřejnit následující odborně věcný, lidsky moudrý a srozumitelně vyjádřený názor na problematiku vakcíny a očkování proti nemoci Covid-19. Vzešel z pera (tedy vlastně z klávesnice) známého a vysoce kvalifikovaného lékaře – epidemiologa, vědce a pedagoga (pro ty, kteří ho bytostně nesnášejí, nejde o Romana Prymulu). Prosím, zkuste se nad jeho slovy bez emocí zamyslet.

„Jako epidemiolog se mohu vyjádřit k obecným úvahám o vakcinaci a jsem spíše skeptikem. Nabízím alespoň některá fakta:
  • Jisté je, že žádná vakcína ještě nikdy nebyla stoprocentně spolehlivá, a účinnost Covid vakcín může prověřit pouze čas, tedy jedině to, že očkovaní lidé skutečně následně neonemocní, resp. neinfikují se, optimálně v horizontu několika let. Pokud se na nich bude virus nepozorovaně pasážovat bez znatelných klinických příznaků (což zatím není zcela jednoznačně vyloučeno), mohou být dalšími zdroji nákazy.  Jiné spolehlivé prověření efektu očkovacího programu, než že nákaza z populace vymizí, opravdu není.
  • Proočkovanost potřebná k zastavení epidemického procesu  (60 %?) je pouze odhadována. Počítá se s kolektivní imunitou, která bude podmíněna kromě očkování i přirozeným promořením, resp. prožitím infekce. Zatím ovšem není známo ani to, jak bude imunita dlouhá, funkční, ani jak ji přesně změřit. Protilátková odpověď (obvyklý marker imunity) vypovídá o skutečné nevnímavosti / imunitě vůči Covid jen částečně.
  • Očkovací kampaně nutně narazí časem na antivax hnutí. Zejména až se výhledově otevře téma očkování dětí (o tom se zatím nemluví ani v náznacích), kterým de facto nic nebude, a přitom mohou být velmi významnými zdroji nákazy. Lze očekávat odpor, přitom každoročně budou stále dorůstat nové vnímavé děti – potencionální zdroje nákazy.
  • Žádné dobrovolné očkování v historii ještě nevedlo k úspěšné eliminaci nákazy. Efekt přinesly pouze programy povinného očkování (např. spalničky, obrna, neštovice).
  • Je možné, že při dramatickém šíření nových variant viru dojde k úniku ze záběru vakcíny. Zatím se spíše doufá, že ne, ale i toto poznání přinese pouze čas.

Pokud to shrnu, vakcinaci považuji pouze za způsob individuální ochrany lidí, nikoliv za zásah, vedoucí k vymizení viru SARS-CoV-2.  Stejně jako po individuálním očkování nevymizí klíšťová encefalitida, nezmizí z populace streptokoky jenom proto, že je někdo léčen při angíně penicilínem. Expozice nákazy bude v populaci přetrvávat a nikdy nelze vyloučit, že vysoká dávka viru při opakovaném, nebo zbytečně protahovaném rizikovém kontaktu, nebo jako důsledek neúspěšné vakcinace prolomí u konkrétního člověka ochrannou bariéru, získanou očkováním. Přesto doporučuji nechat se očkovat, je to nejlepší, co se dá momentálně udělat.“

A já už jen dodávám: Čekat na zázrak není řešení. Rizika nicnedělání jsou daleko vyšší, než rizika, která sebou nese očkování. Strašení lidí genetickými manipulacemi, mikročipováním nebo „spálením“ očkovaných 5G sítěmi považuji za nebezpečný a hloupý nesmysl, aniž bych ovšem jakkoliv bagatelizoval potenciální následky, které se mohou u očkovaných jednotlivců projevit.


Co by nás všechny mělo na celé situaci skutečně děsit je fakt, že ČR není především díky tradiční rivalitě a neschopnosti našich tzv. „politiků“ táhnout za jeden provaz (a to viditelně ani v případě skutečně smrtících hrozeb) na očkovací kampaň a její dopady ani v nejmenším připravena. Personálně, organizačně, materiálně, právně a už vůbec ne informačně.

Škody, které tato nepřipravenost, organizační impotence a chaotický přístup přinesou, včetně ztrát na lidských životech, jdou v tomto případě plně na vrub celé naší politické scény. Nikoliv pouze vlády a premiéra Babiše, jak se nás snaží přesvědčit jeho političtí i nepolitičtí rivalové a kritici, i mainstreamová (především ta panem Bakalou vlastněná) média.

Pokud se tento přístup politiků nezmění, pro zlé časy, které jsou před námi, to nám, obyčejným lidem, nedává příliš šancí se ctí v nich obstát a přežít je s co nejmenšími ztrátami. A jak ukázal zejména začátek koronavirové pandemie, spoléhat se na "spojence", nebo čekat sebemenší pomoc od byrokratického molocha EU, může být stejně smrtící, jako pasivita a chaos, aktuálně panující v naší malé, ale krásné zemi.

(rp,prvnizpravy.cz,fb,foto:arch.)