Svátek má: Brigita

Politika

Velikost textu:

Štefec: Výlet Pepka Vyskoče na de facto diktátorsky řízený Tchaj-wan

Štefec: Výlet Pepka Vyskoče na de facto diktátorsky řízený Tchaj-wan

V nedělní Partii televize Prima se rozjela zajímavá debata mezi Andrejem Babišem a předsedou Senátu Milošem „Tchajwan“ Vystrčilem, píše na facebooku Jaroslav Štefec.

Jaroslav Štefec
10. září 2020 - 03:20

Pominu obecně urážlivé řeči pana Vystrčila, pravděpodobně nejnovější „horké“ kavárenské hvězdy v budoucím boji o Hrad, na téma “rovnání páteře ČR“. Nevím, co tím chtěl básník říci, a jsem si jist, že to neví ani on sám. Prostě použil první pitomoučkou frázi, kterou mu slina na jazyk přinesla.

Pominu také jeho stupidní prohlášení „Já vidím, že někteří lidé nejsou schopni pochopit, že jsou zde lidé, kterým jde o svobodu.“ Reagoval jím na slova premiéra Babiše o jeho neschopnosti porozumět mezinárodní politice a škodách, které exotický výlet jím vedené tlupy senátorů na Tchaj-wan za peníze českých daňových poplatníků napáchal a nejspíš ještě napáchá.


Zajímalo by ale určitě nejen mě, jakou svobodu měl pan senátor na mysli. Svou svobodu kašlat na doporučení prezidenta, premiéra a ministra zahraničí a na ekonomické zájmy ČR? Svobodu vyhazovat peníze českých občanů za nesmyslné cesty, které nás navíc naprosto jistě o další peníze ještě připraví? Svobodu Tchaj-Wanu? Svobodu Číny? Nebo svobodu lidí v ČR? Netuším, a opět jsem si naprosto jist, že by to nedokázal vysvětlit ani on sám.

Nepominutelnou apoteózou hlouposti však byla reakce pana senátora na ztrátu lukrativní zakázky firmy Petrof v Číně v důsledku jeho tchajwanské avantýry. Společnost v době nadcházející těžké krize přišla o jistou dlouhodobou práci pro vysoce kvalifikované řemeslníky a peníze, které jí budou chybět, možná rozhodnou o jejím dalším osudu. Pan senátor, který jejímu managementu bohorovně doporučil dovolávat se podepsaných smluv a požadovat nápravu,  by měl raději do firmy zajet, nasypat si popel na hlavu a veřejně se omluvit za svou hloupost jejímu vedení i zaměstnancům. A doufat, že ho nebudou žalovat.

Podrobnější komentář si vyžaduje také vyjádření „My jsme byli závislí na nedemokratické zemi a kdyby to pokračovalo, tak to za čas nebude o jednom Petrofovi.“ Pan senátor je viditelně nepolíbený nejen základními znalostmi politologie a diplomacie, ale obloukem se mu vyhnuly i informace z takových oborů, jako je ekonomika a mezinárodní obchod. Jeho skloňování názvu firmy Petrof navíc napovídá, že mu jisté problémy dělá i čeština. Dejme tomu. Jako absolvent matfyzu dobrou češtinu asi ani moc nepotřebuje, a jako politik už vůbec ne. Ale stejně …

Chtěl bych panu senátorovi připomenout, že tu závislost pomáhal vytvářet i on. Že ji vesele podporovali politici napříč celým politickým spektrem, včetně modrých kukaček, jeho „rodné strany“. Fandili vytlačování výrobků našich textilek, strojírenských podniků a skláren z trhu a jejich nahrazování levným šuntem z Číny. Krásně se tou lácí zakrývala tichá likvidace domácího výrobního průmyslu a podpora kšeftování s maržemi na úrovni desítek a desítek procent, z nichž se tak hezky a elegantně „odklánělo“ do vlastních kapes! Byla to také výborná kouřová mlha nad likvidací vzdělávacího systému a transformací ČR, původně země tvůrčích lidí, proslulých vědců, inženýrů a techniků v zemi skladníků, manipulantů a podavačů zboží, absolventů genderových studií, sociálních ekologů, odborníků na kulturní obohacování a pracovníků neziskovek všeho druhu.



Chtěl bych mu také připomenout, že ačkoliv on a jeho kolegové tvrdí, že ČR vyváží do Číny minimálně, opak je pravdou. A také že likvidací přímých obchodních vazeb úspěšně podpořili německé průmyslové a obchodní firmy, vesele vyvážející do Číny všechno možné i nemožné. Ne snad tím, že by obsadily místa, uvolňovaná našimi výrobci (i když i to je částečně pravda). U nás se moc nemluví o tom, že značný podíl německého vývozu do Číny tvoří výrobky a díly vyráběné v ČR. Náklady minimální (Čecháčci se spokojí s pár korunami), marže obří. Škody, které vzniknou například ukončením přímých dovozů náhradních dílů na L-39 z Aera Vodochody, určitě příliš nepotěší vedení této Omnipolem spoluvlastněné firmy na pokraji krachu. A neměly by potěšit ani ministra financí, ani samotného premiéra.

Těžkým „závislákem“ na výrobcích z Číny je také česká armáda (lze-li tak ten rudiment ozbrojených sil ještě nazývat), policie a další složky bezpečnostního systému ČR. Uniformy, batohy, pouzdra na nože – vše, co aktuálně levně dováží skupiny spojené s ČZ UB a STV Group a cpou za těžké peníze AČR a české policii, pochází z Číny poté, co se jim podařilo za blahovolného přihlížení ministerstev obrany a vnitra prakticky zlikvidovat českou výrobu speciálních textilií i české sedlářské a speciální oděvní firmy. A možná i ze Severní Koreje, kam Čína tuto výrobu zadává.

Jestli tedy chtěl pan senátor něco rovnat, měl se zaměřit na odstranění této závislosti a na to, aby čeští vojáci a policisté chodili oblékáni do uniforem a výstroje a obouváni do bot, vyráběných v České republice českými firmami a dělníky za české peníze. Bylo by to daleko rozumnější, než ze sebe na mezinárodní scéně udělat všemi vysmívaného Pepka Vyskoče a ze špiček české politiky ještě větší kašpary, než za jaké byli dosud považováni. Čínu by to mimochodem poškodilo podstatně víc, než naprosto dementní „výprava za lidskými právy a demokracií“ na de facto diktátorsky řízený Tchaj-wan, končí komentář Jaroslav Štefec.

(rp,prvnizpravy.cz, fb, foto:arch.)