Od svého znovuzvolení americký prezident zachránil nejméně 26 amerických rukojmích z oblastí ovládaných Hamásem, Tálibánem, Kuvajtem, Venezuelou a Ruskem. Během těchto sto dnů přijal v Bílém domě více než deset světových lídrů, včetně představitelů Indie, Japonska, Izraele, Jordánska, Salvadoru, Norska, Francie, Irska, Itálie a Ukrajiny. Při nedávné cestě do Vatikánu na pohřeb papeže Františka se Trump rovněž setkal s vrcholnými představiteli Evropské unie.
Mluvčí Rady národní bezpečnosti Bílého domu Brian Hughes ve svém prohlášení uvedl, že „prezident Trump rychle podniká kroky k řešení výzev. Přiměl Ukrajinu a Rusko usednout k jednacímu stolu, zastavil příliv fentanylu, chrání americké dělníky tím, že volá Čínu k odpovědnosti, a obnovil maximální tlak na Írán.“
Bílý dům rovněž zdůraznil, že Trump „donutil povstalecké Hútíjce nést následky za jejich teroristické činy a chránil jižní hranici USA, která byla čtyři roky pod neustálým náporem“.
V prvních sto dnech Trump zahájil bezprecedentní celní válku a významně omezil zahraniční pomoc. Po desetiletích dominance volného obchodu, kdy USA podporovaly multilaterální organizace, Trump prosazuje přístup zaměřený na bilaterální dohody a tvrdí, že obchodní partneři „desítky let vykořisťovali“ Ameriku.
Trump obhajuje cla jako „nutné lékařské opatření“. „Operace je ukončena, nyní začíná fáze zotavení,“ prohlásil Trump již počátkem dubna o zavedení tzv. recipročních cel.
Kvůli negativním dopadům na finanční trhy a globální ekonomiku však 9. dubna oznámil 90denní odklad nových cel, přičemž ponechal základní 10% clo a pokračoval v bilaterálních vyjednáváních. Proti Číně však zachoval mimořádně vysoké clo 145 %.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio shrnul, že tarifní politika je nutná, protože „Evropská unie i USA jsou dnes vyspělými ekonomikami, obrovská obchodní nerovnováha je neudržitelná a musí být řešena,“ píše server The Epoch Times.
Podle Trumpovy administrativy cla zároveň brání americkým spojencům v příklonu k Pekingu. Bílý dům vychází z přesvědčení, že světové ekonomiky se nemohou bez amerického trhu obejít, a že ztráta přístupu k němu by byla pro ně větší hrozbou než závislost na čínském trhu.
Další velký zásah Trumpovy administrativy se týká války na Ukrajině. Donald Trump přímo jednal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. poprvé od vypuknutí konfliktu, a vyslal zvláštní vyslance do Moskvy.
Trump apeloval na okamžité zastavení bojů a dokonce veřejně vyzval Moskvu, aby ušetřila obklíčené ukrajinské jednotky. Současně tlačil na Ukrajinu, aby uzavřela dohodu o těžbě surovin, která by kompenzovala více než 300 miliard dolarů podpory, jež Kyjev obdržel od předchozí Bidenovy administrativy.
Psali jsme:
Setkání mezi Trumpem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v únoru v Oválné pracovně skončilo prudkou hádkou. Trump později na sociální síti Truth Social uvedl, že je nespokojen s tím, že Rusko nepřestalo s bombardováním, a varoval, že USA mohou sáhnout k dalším sankcím.
Na nátlak Trumpa nakonec Putin 28. dubna vyhlásil jednostranné třídenní příměří.
Trumpova strategie řešit ukrajinský konflikt samostatně bez ohledu na NATO či EU vyvolala napětí. Evropská rada pod vedením Antónia Costy oznámila, že v květnu představí plán na ukončení dovozu ruských fosilních paliv do roku 2027, čímž by se zvýšil dovoz amerického LNG.
Současně EU vyjednává s USA o snížení cel, přičemž využívá jako páku i možné budoucí embargo na ruský plyn.
„Trump nyní jako vrchní velitel nejmocnější ekonomiky a armády na světě přetváří globální řád nebývalou rychlostí, což přináší nejen výzvy, ale i naději,“ komentuje závěrem The Epoch Times.
Vývoj v následujících měsících ukáže, zda Trumpova politika bude znamenat začátek stabilnější éry, nebo naopak přinese další vlnu globálních otřesů.
(Fojtík, The Epoch Times, foto: zai)
