Svátek má: Ingrid

Politika

Velikost textu:

Zbořil: Aféra jako nejvyšší forma existence občanské společnosti?

Zbořil: Aféra jako nejvyšší forma existence občanské společnosti?

<< VIDEO >> Obavy paní Jourové, že někdo nás dezinformuje a manipuluje námi, jsou liché.  Měla by se obrátit na ta největší mainstreamová média včetně televizí, ty jsou v čele dezinformací, říká Zdeněk Zbořil v rozhovoru pro Prvnizprávy.cz.

Zdeněk Zbořil v rozhovoru pro Prvnizpravy.cz
9. ledna 2021 - 03:20

V poslední můžeme době pozorovat, že média, ať už je to mainstream nebo alternativní média, noviny , televize se předhánějí kdo udělá lepší titulek, ale hlavně kdo zjistí nějakou aféru. Pak to vypadá, že žijeme všichni jenom  aférami.  Konečně tak jsou prezentovány například i volby amerického prezidenta.

Co vy na to pane Zbořile?

„Máte stoprocentní pravdu, skutečně se mi zdá, že spousta lidí si myslí, že aféra je nejvyšší formou existence občanské společnosti. To, co se ve světě děje je přísně zredukováno na to, co si některý redaktor nebo některá redakce, nebo některé médium myslí o tom, co by lidé měli vědět, ačkoliv to lidi nezajímá. A cesta do tohoto nevědění je vyznačena titulky. Titulky jsou zajímavější než zpráva a jsou některá média, která dokonce publikují takové zprávy nebo takové články, kdy ten titulek vůbec neodpovídá obsahu," uvedl Zdeněk Zbořil v rozhovoru pro Prvnizpravy.cz.

Takže média, všechna média nás dezinformují podle svých zadání…

„Ale možná že důvodem proč tomu tak je, je že se skutečně média stala tou pověstnou čtvrtou mocí, dokonce by se dalo říct velmocí,  a že média dělají politiku. To znamená, že především politikaří a nebo si to svoje zpravodajství a své zpravodaje připravuje jako politické zástupce politických osobností. Ve vojenské hantýrce se tomu říkalo „politruk“ , což bylo z ruské terminologie „političeskij rukovoditel“, politický vedoucí. Ale jenom si všimněme toho, a je to také typické, že právě z politologů,  nebo lidí zabývající se studiem politiky, se stávají politruci. Oni místo toho, aby studovali, tak dávají pokyny a instrukce jak se lidé v politice mají chovat a proto právě potřebují  mimořádné události,“ pokračuje Zdeněk Zbořil.

Příklady z ciziny: Aféry z USA, Slovenska, u nás, v Hongkongu…

„Proto je na amerických volbách, kterými se již živíme nejméně půl roku, tedy myslím chaosem kolem amerických voleb,  nejzajímavější zprávou jejich majdanizace. To, že vtrhli lidé, podobně jako do různých budov ústředních úřadů v různých zemích světa, které jsou z hlediska poltického systému velice rozdílné,  na Kapitol a chtěli ho obsadit, což vlastně nevíme. Ale už vlastně jen víme, že se tam skupina lidí dostala. Kdo ti lidé jsou, nevíme,  ale  dokonce i víme, že tam našli jakéhosi Martina Šmída v ženské podobě. Jedna zpráva byla o tom, že už jsou čtyři Martinové Šmíd, potom to bylo dementováno, o dva dny později je už zastřelených nebo zabitých zase pět. Aféra žije, je mnohonásobnou skutečností.

Ale abychom nerozmnožovali  příspěvky jenom k americkým volbám, všimněme si, co se děje na Slovensku. Tam existuje skutečná aféra, sebevražda bývalého policejního ředitele, o které je publikována zpráva, že to nebyla sebevražda, ale byla to  vlastně vražda a stane se, že velká média tu zprávu vlastně zamlčují. Oni o ní nemluví a nepíší, ale o to větší zájem je pak o alternativní média a o  alternativní zpravodajství a, samozřejmě, úvahy o spiknutích, jak my raději říkáme konspiracích. Ale ta událost, která je jistě odsouzeníhodná a politováníhodná není prezentovaná jako aféra, protože si mediální mágové nemyslí, že to aféra je.  Nebo nechtějí, aby aférou byla.

Jestli si vzpomeneme na smrt ředitele vojenského zpravodajství, který se vyboural před Špindlerovým Mlýnem při návratu domů, tak to byla přeci aféra, kterou by se měli věcně zabývat nejenom novináři, ale i politici.  Přešlo  se to  jenom jako taková zlovůle nějakého českého dokonce neopilého řidiče, který narazil do auta ředitele vojenského zpravodajství. Ale to je přeci událost, která má velký vliv a dopad na vnitřní politiku nebo na bezpečnost České republiky.

Na druhé straně dojde v Hongkongu k zatčení 50 členů opozice nebo lidí, kteří se organizačně zúčastnili opozičního hnutí proti přijetí zákona na ochranu státu nebo obranu státu, který je přenesen z kontinentální Číny. A z toho se najednou stane aféra, která se možná do našich médií dostává proto, aby se zmenšil dopad majdanizace amerických politických aktivit. Z té aféry hongkongské si zase máme pamatovat,  že jeden zatčený, a dokonce už propuštěný na kauci, je americký státní občan. On je to myslím Číňan s americkým státním občanstvím, ale už vyhrožuje americký ministr zahraničích věcí odstupující vlády, div ne vysláním americké válečné flotily k Hongkongu. Nikdo tam v té souvislosti nemluví o historickém kontextu, třeba o  čínském „století ponížení“, které je v Číně mnohem atraktivnější téma než to, že nějací Američané přijíždějí bojovat do Hongkongu  za lidská práva a snaží se o jejich ochranu, tím že vyvolávají pouliční demonstrace,“ připomíná události Zdeněk Zbořil.

Afér je ale nějak moc, možná to jsou jenom pseudoaféry…

„Takže máte pravdu v tom, že těch afér je nějak příliš, ale že jsou ještě popisovány tak, aby byly přijatelné nikoliv pro politiky, ale zejména pro média a aby jim v první řadě především plnily rozpočty a dokonce i přinášely zisk a také, aby jim pomáhali manipulovat politikou. Takže obavy paní Jourové, že někdo nás dezinformuje a manipuluje námi, jsou liché. Měla se obrátit na ta největší mainstreamová média včetně televizí. Vždyť se podívejte na kritizovanou Českou televizi, tak ta samozřejmě jede také na této vlně dezinformací, ale nechová se jinak než všechny ostatní. To nemluvím třeba o Televizi Barrandov, která je úplně vedená v dezinformačním duchu a ve vymýšlení afér. Připomíná mi to ten titulek kdysi z první republiky, který zněl „Arcibiskup nalezen“ a pod tím byla zpráva, že „když se dostavila delegace katolických učitelů k olomouckému arcibiskupovi, nalezla jej na modlitbách“. To je téměř učebnicový příklad toho, jak se to dělá a jak se to bude dělat i nadále,“ dodává Zdeněk Zbořil.

Podrobnější analýzu si můžete poslechnout v následujícím rozhovoru Zdeňka Zbořila pro Prvnizpravy.cz.


(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)