Svátek má: Slavomír

Politika

Velikost textu:

Zbořil: Lavrov nejspíše nebude nástupcem Vladimira Putina

Zbořil: Lavrov nejspíše nebude nástupcem Vladimira Putina

<< VIDEO >> Nevím jestli ministr zahraničí Lavrov by mohl být nástupcem Vladimira Putina, ale je zvykem, že ministři zahraničních věcí za cara, za SSSR a v současnosti se často nemění a nepostupují na místa nejvyšší, říká Zdeněk Zbořil v rozhovoru pro Prvnizpravy.cz

Zdeněk Zbořil, politolog
19. prosince 2020 - 03:20

Tento týden volební elektorát v USA potvrdil volbu Joe Bidena jako nového prezidenta, ale ještě není vše u konce a můžeme se také ptát, co se stane, když skončí Vladimir Putin, kdo nastoupí po něm, nebo když nastane výměna vůdců v Číně. A také u nás, když padne vláda. Vymění se veškerý personál nebo jenom ministři?

Co vy na to pane Zbořile?

„To je hodně zajímavá otázka, protože jsme, nechci říkat úplní ignoranti, ale příliš se soustřeďujeme na ty viditelné persony, na amerického prezidenta, na ruského prezidenta nebo šéfa Komunistické strany Číny a zapomínáme na to, že oni jsou jenom ti, kteří jsou na vrcholku nějaké pyramidy, která nezasahuje celou společnost. Ona tvoří určitý segment společnosti, kterým je státní administrativa,“ uvedl Zdeněk Zbořil v rozhovoru pro Prvnizpravy.cz.

Výměna na nejvyšších postech v USA a Rusku…

Musím říct, že to srovnání  výměn významných osobností ve státní administrativě ve Spojených státech a Rusku je velmi podobné, i když to probíhá úplně jinak. Například v USA se stává, že jakmile odejde prezident, tentokrát po kratším období, jindy po osmiletém období, tak se často vymění několik významných osobností, ale i několik aktivních částí administrativních, nebo chcete-li, byrokratických struktur. Amerika je v podstatě mladá země, to není Čína ani carské Rusko, tam dochází až k převratným změnám. Obranou proti tomu je, že se většinou volí prezident ve dvou obdobích, že se jen výjimečně stává, že prezidentem je někdo jenom v tom prvním čtyřletém termínu. Zlí jazykové tvrdí, že k zavraždění Johna Fitzgeralda Kennedyho došlo také proto, aby klan Kennedyů neovládl na 3x8, to znamená 24 let, státní administrativu: John, Robert a Edward,“ vysvětluje Zdeněk Zbořil.

A jak je to ve srovnání s tím v jiných zemích…

„Je to praxe, která je v tradičních monarchiích, v  parlamentních monarchiích nebo v konstitučních monarchiích  docela běžná. V Asii je to obvyklé. Např. Malajsie to má například v ústavě. Ve většině asijských zemí můžete vyměnit  vrchol pyramidy, prezidenta, generálního tajemníka a třeba  celou Radu malajsijských moudrých, ale vlastně se nic nestane,  administrativa je stabilní. A u nás konec konců to probíhá podobně. Takže, když se komentují třeba výsledky ve Spojených státech nebo Ruské federaci zapomínáme na to, že se nejedná jenom o Donalda Trumpa a Joe Bidena, ale že jde  také o ty ostatní. Zkusme se zeptat koho tipujete za nástupce Vladimira Vladimíroviče, kdo  nastoupí do jeho úřadu? Bude to zase nějaká náhodně vylosovaná osoba,  je v  aparátu státní byrokracie připraveno deset nebo dvacet osob, které budou hrát jednu roli prezidenta Ruské federace? Ale přece ten složitý státní sytém je strukturovaný, je někým ovládaný a my nevíme, snad můžeme jen odhadnout, zda to bude člověk, který bude hájit zájmy vojensko-průmyslového komplexu. Všimněme si, že často říkáme, že je to termín, který používal Ronald Reagan. Ale to je přece termín Brežněvův, to znamená, že to probíhá nějakým obdobným způsobem a my si jen pomáháme tímto instrumentem definovat něco nám nesrozumitelného,“ upozorňuje Zdeněk Zbořil.



Změny v zahraniční politice a státní byrokracii…

„Hezký příklad je diplomacie nebo zahraniční politika. Většinou se v těchto zemích mění ministr zahraničních věcí. Zejména, v  „rozkolísaných“ státech, jako jsou Spojené státy. Ale nemění se ministr zahraničích věcí v carském Rusku, v Sovětském svazu a Ruské federaci. Ten se mění velice pomalu, ale to znamená, že se také nemění aparát ministerstva. Setrvačnost byrokracie, schopnost státní byrokracie „setrvávat“,  je neuvěřitelná.

My si dnes stěžujeme, že máme byrokracii ne jako kdysi za Antonína Novotného 250.000 duší, ale že už je jich 450.000, ale zapomínáme na to, že tito lidé jsou tam také proto, že tam jsou dlouho, že se umí v těch kancelářích udržet. Já nevím, co tam všichni dělají, jestli jsou všichni potřební a efektivní, nebo jestli to jsou takoví  ti Gogolovi byrokrati, kteří předstírají svoji aktivitu, ale pravda je, že v těch kancelářích sedí. U nás tedy jen mluvíme o 450.000 byrokratů, ale málokdy o tom, jaký mají tito lidé volební potenciál.

Takže politická změna na postě amerického prezidenta je svým způsobem až revoluční. My si myslíme, že demokratická, je svým způsobem nebetonující státní struktury. Ale to je pravda jen pokud mluvíme o vrcholu pyramidy.  V Ruské federaci, ať  dojde k jakékoliv změně, tak je to na léta. Pokud tomu tak není,  systém se rozpadá. Nursultan Nazarbajev v Kazachstánu, pokud se nemýlím, byl téměř 30 let hlavou státu a pracoval ku prospěchu jako osvícený jedinovládce.

Stejné je to i  v mezinárodní politice. Já nevím jestli ministr zahraničí Sergej Lavrov by mohl být nástupcem Vladimira Putina, ale je takový zvyk, že ministři zahraničních věcí za cara, za Sovětského svazu a v současnosti se nemění a nepostupují na místa nejvyšší. Jsou významnými aktéry politiky, ale nejsou  symbolickými a charizmatickými vůdci. No a politika, jak víme z minulosti, z Číny, ze starobylých evropských monarchií, ale i z moderní Evropy a moderní české politiky, tak politika potřebuje rituály a symboly.  Symboly jsou snadno a dobře viditelné, ale rituály jsou důležitější,  i když je nemůžeme sledovat v přímém přenosu,“ dodává Zdeněk Zbořil.

Podrobnější analýzu si můžete poslechnout v následujícím rozhovoru Zdeňka Zbořila pro Prvnizpravy.cz.


(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)