Svátek má: Lada

Politika

Velikost textu:

Zbořil: Není nic horšího než soudit historii z jejího výsledku

Zbořil: Není nic horšího než soudit historii z jejího výsledku

<< VIDEO >> Není nic horšího než soudit historii z jejího výsledku nebo posuzovat události podle toho co o nich dneska víme a za to  ty konkrétní události soudit  a odsuzovat,“ říká Zdeněk Zbořil v rozhovoru pro Prvnizpravy.cz.

Zdeněk Zbořil v rozhovoru pro Prvnizpravy.cz
25. července 2020 - 03:20

Na Slovensku se po čtyřech měsících nové vlády  objevily aféry s plagiátorstvím diplomových prací slovenského premiéra Igora Matoviče a šéfa parlamentu Borise Kollára. U nás šel do kin životopisný film Havel. Otázkou zůstává, zda točit filmy o lidech, jejichž život si pamatuje současná generace. Ve Spojených státech jsou některé filmy zaměřené na mnohem starší historii a jak je vidět ani to není dobré. Naposledy americká sněmovna schválila odstranění soch těch osobností, které spolupracovaly s konfederačními silami, z budovy Kapitolu.

Co vy na to všechno pane Zbořile?

„Ten slovenský příklad je jeden z mnoha, známe to i z České republiky. Ttěch případů tady byla spousta a nejenom v Plzni. Ale ten problém je mnohem větší než si to kritici pana Matoviče nebo Kollára uvědomují. Víme, že se opisuje na základní škole, na střední škole i na vysoké škole. Na vysoké škole je ale celý systém jak  postupovat při tvorbě diplomové práce. Téma diplomové nebo bakalářské práce se zadává, je o tom protokol, kde je napsáno nejenom zadání, ale je tam uveden i vedoucí práce a oponenti. Student pak chodí na diplomový seminář, to trvá rok, nakonec vznikne nejenom oponentní posudek, ale i posudek vedoucího diplomové práce a student během obhajoby svou práci obhajuje, vysvětlí metodologii atd. Následně komise rozhodne, že student je schopný nebo neschopný získat vědeckou nebo pedagogickou  hodnost. Takže , když systém funguje, tak by nemělo dojít k plagiátorství. Ono je to sice hezké zbavit Igora Matoviče funkce na základě plagiátorství, ale ten vtip spočívá v tom, že škola se dopustila závažného omylu. Škola měla zjistit, že pan Matovič téma nezná a že možná ani svou diplomovou práci nepsal a pokud mu ji někdo napsal, tak ji možná ani nečetl. Takže problém je v té škole, škola to měla zastavit,“  upozorňuje Zdeněk Zbořil v rozhovoru pro Prvnizpravy.cz.

Opisování, kradení nápadů, falzifikace…

„Problém falzifikace je nejenom typický pro vysoké školy, ale také pro umělecká díla. Jsou prostě obory, kde se zneužívá vydaných textů nebo divadelních a  filmových děl, kradou se nápady a zpracovávají se. Někdy úspěšně někde neúspěšně.

Jeden z takových problémů je film o Václavu Havlovi. Je to film, který může být dobře udělaný, jsou tam zřejmě dobří herci, ale je to přece jenom o člověku, kterého ještě dvě generace pamatují jako žijícího, znají jeho klady i zápory a tak to není snadné. My víme, že ve Spojených státech se točí spousta filmů o tom, že nějaký prezident se špatně chová nebo se špatně zachoval nebo že je to podvodník, ale vždycky je to abstrakce. Příběh je modelovou situací  a neuvádějí se tam konkrétní jména, nejsou to portréty konkrétních osobností. Alesponˇ ne většinou. Mám právě pocit, že film o Václavu Havlovi byl vyroben příliš brzy a spousta lidí k tomu bude mít připomínky, protože každý máme v sobě interpretaci této osobnosti v sobě jako příliš subjektivní nebo osobní,“ komentuje Zdeněk Zbořil film o Václavu Havlovi.
komentuje Zdeněk Zbořil film o Václavu Havlovi.

Ale ve Spojených státech likvidují sochy, filmy i z dřívější historie, kdy žádný současník tehdejší dobu nezažil…

„Odstraňování pomníků, opravování historie, opravování toho, co se  stalo v době, kdy vycházela Chaloupka strýčka Toma ve Spojených státech (1851), nebo když se vyčítá dnešním Američanům, že jejich předkové  dobývali východní pobřeží Spojených států a pak podnikli velkou cestu na Západ, tak hledat viníka činů, ke kterým došlo je sice možné a vlastně i správné, ale neměli by se hledat způsoby jak potrestat pravnuky těch původců z dnešního hlediska zla a  trestných činů. Pak to končí událostí jako v předvečer občanské války, prezident Trump váhá, zda nejenom místní úřady, ale i  Národní garda nebo dokonce federální jednotky ať už policie nebo armády Spojených států nemají zasáhnout ve státě Illinois. (A my nevíme,, (a my nevíme, zda se mluví o Chicagu nebo o hlavním městě Springfieldu).  Znamená to, že někdo to považuje za ideologicky  závažnou věc, že nejde jenom o  odstraňování pomníků a zběsilou kritiku historie a historiografie, ale je to situace, kdy se lidé a občané obávají, že existuje nějaká americká levice, možná účelově nazvaná Antifa, jak říká prezident USA, a proti té je třeba bojovat. To je opravdu nejenom zmatení pojmů okolo symbolů historie USA , ale i  roubování současné politické terminologie na minulost. Není nic horšího než soudit historii podle jejího výsledku nebo posuzovat události podle toho co o nich dnes víme, soudit a odsuzovat podle toho, co si dnes myslíme,  že se v minulosti stalo, dodává Zdeněk Zbořil.

Podrobnější analýzu si můžete poslechnout v následujícím rozhovoru Zdeňka Zbořila pro Prvnizpravy.cz.


(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)