Zbořil: Politici mají zvláštní schopnost rychle zapomínat

politika

<< VIDEO >> Skončily prezidentské volby a co můžete k výsledku, že vyhrál Petr Pavel nám říct?

Zbořil: Politici mají zvláštní schopnost rychle zapomínat
Zdeněk Zbořil v rozhovoru pro Prvnizpravy.cz
28. ledna 2023 - 16:20

Co můžeme očekávat pane Zbořile?

„To je složitá otázka, ale téměř místopřísežně prohlašuji, že nemůžeme očekávat  spojení rozhádaného národa,  sloužit všem stejnou vůli a se stejnou intenzitou,  jak  o tom pan generál-prezident mluvil ve své předvolební kampaní. A pak se také, samozřejmě, budou dít jiné věci než, o kterých  kampaň nebyla. Ale nebude vina kandidátů nebo  vojenského kandidáta, to je a bude způsobeno charakterem přímé volby, a tím, že ve volební kampani proti sobě  dva pozůstalí kandidáti vystupovali jako úhlavní nepřátelé. Ale k tomu se budou muset  zmobilizovat tábory příznivců, kteří se převáželi už během kampaně autobusy z místa na místo. Alespoň jak nás někdo informoval o té Ostravě. Údajně také na Staroměstském náměstí, na mítincích pana prezidenta to tak  vypadalo jako v dávné minulosti. Ale to se prostě nestane, to se nemůže stát, protože každodenní chod politiky, jejíž se stane pan prezident Pavel součástí,  běží úplně jiným řečištěm a jiným směrem.

Snaha být  nad takovou politikou je nemožná. Prezident se musí ponořit do  vnitřní politiky a začne plnit své úkoly, které má nejenom v souladu s vládou a jako hlava státu, protože on je podle Ústavy součástí moci výkonné,  ale také v ad  hoc celé řadě jiných operacích a agendy, které prezidentské funkci přísluší. Bude muset nějak reprezentovat - to si umíme představit, stejně jako kam bude jezdit, jak se bude vyjadřovat o našich spojencích, ale také bude muset jmenovat soudce Ústavního soudu. Bude mít další povinnosti jmenovací a je otázka, jak právě se on s tou svojí,  řekněme monotematickou intelektuální výbavou politického generála,  bude umět vyrovnávat. To ale už neovlivníme a snad tomu budeme moci alespoň přihlížet,“ říká Zdeněk Zbořil v úvodu rozhovoru pro Prvnizpravy.cz

Jak to je s jeho komunistickou minulosti, jak je vidět, se občané a politici  vyrovnali a jemu asi také nevadí, jak připomíná Michal Kocáb,  co by tomu  řekl prezident Havel?

„Pan prezident Havel by se s tím jistě vyrovnal také, vždyť byl zvolen 300 členy Národního shromáždění, to znamená toho „komunistického“, toho,  které z podle Ústavy podléhalo vedoucí roli strany,  bez jediného protestního hlasu. A jmenoval prvního předsedu vlády komunistu, dokonce vysokého funkcionáře aparátu strany, předsedou vlády.

Takže myslím, že politici mají takovou zvláštní schopnost rychle zapomínat a rychle si vymýšlet něco jiného. Ironie Vojtěcha Filipa, který říká že kádrová práce KSČ nebyla tak špatná, když máme dnes dva komunisty soupeřící o funkci Hlavy státu (tak to je jen taková legrace a vtípek), ale něco na ní je. Je to zřejmě to, proč se Michal Kocáb tak rozzlobil, když se ptal, proč máme dva komunisty, kteří usilují o post prezidenta. Jeho zloba byl  pokus o obhajobu Sametové revoluce, které on se také nějakým způsobem účastnil třeba tím, že přispěl, jak neustále připomíná, k odsunu Sovětské armády. Ale všimněme si, že když mu „domluvili“, tak zase z té své zlobné kritiky trochu ubral.



Ale co má dělat těch 70 možná 150 tisíc lidí postižených lustračním zákonem,  když jsou doživotně vyřazeni z hodnotného občanského života a tady důstojník, vysoký funkcionář v armádě a připravovaný na působení v zahraničí, bude prezidentem.  To znamená, že, nejenom tím se relativizuje  členství v Komunistické straně, přísaha na věrnost Armádě ČSSR a vojskům Varšavské smlouvy. Dokonce bych řekl, že už je to zapomenuté, ale myslím, že i  příslušníci některých represivních složek komunistického státu, kteří už jsou a ještě budou nějakým způsobem zřejmě tolerováni to budou mít dobré.

Ještě bych k tomu ad marginum dodal, že Evropě se to líbí:  Javier Solana protestoval jako významný levičák proti NATO a  o několik let později se stal jeho generálním tajemníkem.  Jan Kavan nikdy nezastíral svůj příklon k levici,  byl kdysi dávno členem KSČ,  a dotáhl to až na předsedu Valného shromáždění OSN. Karel Che-Kovanda byl předsedou RB OSN, německý radikál Joschka Fischer na MZV SRN, a Jens Stoltenberg, současný generální tajemník NATO,  se jako adolescent pohyboval v prostředí, které bylo „rudé“.

Ono se v té politice toho dá změnit, když umíme zapomínat, během několika dnů opravdu hodně,“ dodává Zdeněk Zbořil.

Podrobnější analýzu si můžete poslechnout v následujícím rozhovoru Zdeňka Zbořila pro Prvnizpravy.cz.


(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)




43-8974200277/0100

Pro platby ze zahraničí: IBANCZ5601000000438974200277
BIC / SWIFT kódKOMBCZPPXXX






Anketa

Měl by podle vás Miroslav Kalousek založit novou politickou stranu?