Svátek má: Barbora

Politika

Velikost textu:

Zbořil: Slovensko má nový zákon, je to kvůli Kotlebovi?

Zbořil: Slovensko má nový zákon, je to kvůli Kotlebovi?

<< NĚCO Z HISTORIE >> V našem historickém okénku bychom se mohli podívat na to, jak bude na Slovensku realizován zákon proti historickým ideologiím, proti fašismu, nacionálnímu socialismu a komunismu.

Zdeněk Zbořil v rozhovoru pro Prvnizpravy.cz
11. listopadu 2020 - 03:20

Co nám k tomu řeknete pane Zbořile?

„Je to v každém případě zajímavé. Ve slovenském trestním právu se už objevil pojem extremismus, což je jednak nadávka, jednak označení politického chování a jednání. Ale problém je trošku složitější, a proto  nebudeme radit slovenskému parlamentu na jakém zákonu se má usnášet,“  uvedl Zdeněk Zbořil v rozhovoru pro Prvnizpravy.cz.

Není ten zákon vytvořen jenom kvůli panu Kotlebovi?

„Je zajímavé jestli tou propagací fašismu se nemyslí jenom pan Kotleba a  jeho letáky se čtrnáctkou a osmdesátosmičkou, ale zda-li se to nevztahuje také na Slovenský štát a nebo režim Slovenského štátu, který je považován mnoha Slováky za první osamostatnění se a cestu ke svobodě, ke které se pak postupnými kroky přes rok 68 a 89  došlo až v roce 90. To samé je samozřejmě s nacionálním socialismem. Byl Jozef Tiso nacionální socialista? Určitě nebyl, byl ve vleku nacionálně socialistického režimu Velkoněmecké říše, po válce byl popraven jako válečný zločinec, ale je otázka zda si lidé dneska na Slovensku myslí, že Jozef Tiso byl nacionální socialista a nebo fašista. Fašismus a pojem klerofašismus byl také frekventovaný v minulosti a tím se naráželo už na odkaz Andreje Hlinky, ještě před vznikem Slovenského štátu a Hlinkovci byli pronásledováni v době komunistického režimu, který byl v České republice odsouzen jako zavrženíhodný a soudy u nás, když chtějí někoho odsoudit pro propagaci ideologií anebo režimů směřujících k potlačování práv a svobod člověka, tak s tím mají dodnes dost práce,“ upozorňuje Zdeněk Zbořil.

Takže slovenský zákon je lepší než náš?

„Tady se zdá, že slovenský zákon je jednoznačný, ale aniž si to někdo uvědomuje, nebo se mi to zdá, že si to nikdo neuvědomuje, tak je vlastně trochu retrospektivní. Bude se odsuzovat kus historie Slovenska ať už z doby 2.světové války nebo od roku 1947, od vítězství Gustáva Husáka nad kvazidemokratickými stranami ve prospěch Komunistické strany Slovenska a pak celou tu éru Československa a autonomie nebo určitého druhu autonomie Slovenska po roce 1960, kdy byla navržena federace, uznána pak  v roce 1968. I když byla svým způsobem nefunkční,  budou zmínky o slovenské účasti na tzv. totalitním režimu Československa před rokem 89 trestné nebo nebudou?

Já v tomto aktuálním  zákonodárství vidím jenom soud nad historií, který by neměl být ponechán v rukou práva, protože je přece jenom rozdíl mezi vojenským tribunálem s válečnými zločinci v Norimberku v roce 1945 a 1946 a soudy nad kolaboranty s ideologií nacismu, fašismu a obecně i nacionalismu, protože to má také podtext rasistický, antisemitský. Přece jen je to něco jiného a ti lidé co byli prohlášeni za válečné zločince a souzeni jako váleční zločinci, nejenom Jozef Tiso a Šaňo Mach a celá řada dalších osob je něco jiného.  Byli souzeni za své činy a nikoli za víru nebo ideologii.  Zejména v tom dnešním výkladu si myslím, že je to sporné srovnávat soudy v současné době s Mezinárodním norimberským tribunálem, který je navíc jistou anomálií právní. Je a bude to dost obtížné,“ dodává Zdeněk Zbořil.       

Podrobnější analýzu si můžete poslechnout v následujícím rozhovoru Zdeňka Zbořila pro Prvnizpravy.cz.

1203e415-236c-11eb-8b14-003048df98d0

(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)