Svátek má: Kryštof

Politika

Velikost textu:

Zbořil: Stačí pár minut k uvedení raket do pohotovosti

Zbořil: Stačí pár minut k uvedení raket do pohotovosti

<< VIDEO >> Jakmile přestanou mluvit politici, tak už se začínají dohadovat jenom generálové a plukovníci a ti se obvykle nezajímají o ideologii, ale o to, kde je jaké místo vhodné pro obranu nebo útok, říká Zdeněk Zbořil v rozhovoru pro Prvnizpravy.cz.

Zdeněk Zbořil v rozhovoru pro Prvnizpravy.cz
22. srpna 2020 - 03:20

Tentokrát nás zajímá dění v Bělorusku, kde údajně dále probíhají demonstrace, prezident Lukašenko nechce odstoupit, je vyzýván k tomu, aby vyhlásil nové volby. Lídři EU se postavili za názor, že volby byly zfalšované. Myslíte, že je možné zfalšovat volby v poměru 80:20?

Co vy na to pane Zbořile?

„Je to pozoruhodné v takové malé zemi, aby se zfalšovaly volební lístky v takovém množství a na různých místech a neproniklo nic na veřejnost. Anebo se to ví a jenom nám to tají evropští politici a čeští zpravodajové. Nikdo z nich neřekl jak byly zfalšované , jestli tam někdo nosil volební lístky nebo zcizoval volební lístky,  že to bylo na nějakém konkrétním  místě a kdo to byl. Přeci při takovém  obrovském pohybu osob, které  dokázaly zfalšovat 80%, nebo třeba jenom 30%, to je jedno, tak se ta informace nedá utajit. Konec konců na to upozorňovali někteří čeští poslanci v Poslanecké sněmovně v debatě o vyjádření se PS  k událostem v Bělorusku. Odpovědi se nám nedostalo , ani od těch poslanců, kteří hlasovali pro sankce nebo kaceřování prezidenta Lukašenka. Ale to je jenom taková vada  na kráse, kterou si ti, kteří plánovali nějakou akci v Bělorusku, nedostatečně promysleli,“ upozorňuje Zdeněk Zbořil v rozhovoru pro Prvnizpravy.cz.

„Mnohem zajímavější je to proč ti lidé demonstrují, jaká mají hesla a co se ukazuje jako  jejich hesla. Především je tam červenobílá symbolika, kterou si ani organizátoři neuvědomili, že ukazuje na polskou státní vlajku a přitom o Polsku se nemluví. Polsko má historický zájem na Bělorusku a vždycky mělo , ta vlajka  tady nebyla populární. Polsko-litevské knížectví má svoje hrdinské slovanské vzepětí, ale také je vzpomínané jako stát, který se dohodl se západoevropskými monarchiemi o svém tažení na východ, jehož výsledkem mělo být „Trojmoří“, tehdy se tomu říkalo „Mezimoří“ , prostě Polský stát od Baltu k Černému moři, dnes  s problematickou Ukrajinou,“  pokračuje Zdeněk Zbořil.



A co scénář barevné revoluce?

„Když se jedná o nějakou barevnou revoluci a představují se reformy, ke kterým má  dojít, tak se upozorňuje na situaci na Ukrajině, kde jsou naše média nebo agenti našich médií. A jak dopadla Ukrajina při všech svých proměnách?

Ale mohlo se ukázat také na Československo, na Českou republiku: Máme obdobný případ, kdy v listopadu 89 přicházejí na Václavské náměstí dělníci z ČKD: „Už jsme tady! Už jsme tady!“ a běžte se podívat, kde ty továrny České Kolben-Daněk stojí. Dnes tam není ani cihla! Co se stalo? Byly zprivatizovány společně se strategickým partnerem. A mě napadlo, když stávkují dělníci v Belazu, ve výrobním běloruském automobilovém závodě, kde se vyrábějí obří automobily, které jsou mimochodem konkurenty  americkému a německému výrobci, jestli si také uvědomují, že mohou být zprivatizováni a zprivatizovány  se strategickým partnerem a možná, že po slavném Belazu nezůstane ani stopy . Tam je ovšem i jedna komplikace, že o  Belaz mají zájem čínské firmy nebo se budou nějakým způsobem na privatizaci podílet, ale to je hudba budoucnosti, která je nejasná,“ uvádí výsledky revolucí Zdeněk Zbořil.

A vojenské řešení…

„Mezi hlavami státu Spolkové republiky Německo a Ruské federace došlo k jednání a tam možná zazněla nějaká slova  a reminiscence na to jaká byla úloha Německa za druhé světové války při dělení Ukrajiny, při obsazování Běloruska, zejména při tom barbarském potlačování odboje a ničení stovek vesnic, upalování lidí v domech, které si všichni místní lidé pamatují, tak tam mohla zaznít i ostrá slova.

Pak mě zaujalo ještě to, že se o Litvě a Polsku nemluví. Zajímavé, že jsou to vlády, které o osudu černých občanů USA po zásahu policie, kdy se vzedmula celosvětového  hnutí, neprojevily  velký zájem, neprojevily ani zájem, když se střílelo gumovými projektily v Paříži a  v jiných městech. A to nemluvím ani o těch zemích, kde dokonce působí česká armáda, kde se pořádají státní převraty, zatýká se prezident a velitelem  armád, které jsou zde soustředěny v rámci koordinace sil  NATO. To je samo o sobě kuriózní: NATO v Africe,  český generál a ten si musí také uvědomit, že jeho odpovědnost za události v Mali může být jednou zkoumána pod stejným drobnohledem jako dohody o obsazení hranic rusko-běloruských. Ty se zdají být dost důležitým faktorem, protože to uvolnilo běloruskou armádu k přesunu na hranici polsko-litevskou. Událost zajímavá proto, že jakmile přestanou mluvit politici, tak  se začínají dohadovat jenom generálové a plukovníci a ti se obvykle  nezajímají o ideologii, ale o to, kde je jaké místo vhodné pro obranu nebo útok, kde jsou nějaká vojenská zařízení,  kde jsou jaké  jednotky protivzdušné obrany, které mohou být uvedeny do pohotovosti během několika minut," dodává Zdeněk Zbořil.

Podrobnější analýzu si můžete poslechnout v následujícím rozhovoru Zdeňka Zbořila pro Prvnizpravy.cz.


(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)