Svátek má: Jitka

Politika

Velikost textu:

Zbořil: Uvědomme si, že americký prezident neřídí všechno

Zbořil: Uvědomme si, že americký prezident neřídí všechno

<< VIDEO >> Nesmíme podlehnout audiovizuálnímu klamu, že americké volby jsou vše proměňující a na všechno působící, říká Zdeněk Zbořil v rozhovoru pro Prvnizpravy.cz.

Zdeněk Zbořil v rozhovoru pro Prvnizpravy.cz
7. listopadu 2020 - 03:20

Tento týden hýbou větší části světa volby amerického prezidenta, ale nejsou jenom americké volby, kdy nevíme jestli poražený přizná svou porážku. Máme zde pokračující boje o Náhorní Karabach, kde by moho dojít ke konfliktu mezi Ruskem a Tureckem. Další konflikt je mezi Čínou a Indií o Kašmír…

Co vy na to všechno pane Zbořile?

„Nesmíme podlehnout audiovizuálnímu klamu, že americké volby jsou vše proměňující a na všechno působící. Jistě, odpověď na otázku kdo bude americkým prezidentem je důležitá. Uvědomme si ale, že prezident USA ne všechno řídí, politické, mocenské, správní struktury jsou tak složité a tak rozsáhlé, že dost často vzniká dojem nebo je to dokonce skutečnost, že prezident ani neví a ani nemůže vědět o tom co se děje v nějakých jiných segmentech americké politiky. Takže někdo vyhraje, někdo prohraje, možná, že i dojde k nějakým vnitřním nepokojům ve Spojených státech, ale to jsou věci  nesrovnatelné s tím, co  můžeme hledat v jiné části světa. Například, když už jsme hrdí na svoje členství v Evropské unii, tak co se bude dál dít s problémem islámských bojovníků, kteří se volně pohybují po Evropě, nikdo už je nemůže spočítat a ačkoliv Karel Schwarzenberg tvrdí, že by je měla Česká republika zvát a „nějak to zvládnout“, tak se už dnes ukazuje, že je to nezvládnutelné. A zda jsou prsty amerických tajných služeb, tím myslím včetně i těch vojenských, za tímto masivním útokem komand, kterým pracovně říkáme, že reprezentují Islámský stát, to  nevíme. Tyto žoldnéřské skupiny mohou být financovány ze všech možných zdrojů, ale možná, že i americká zahraniční politika si našla cestu k islámským zemím, které tak činí. Není to jenom Saúdská Arábie nebo státy Zálivu, ale jsou to i jiné země, kde  možnost vzniku nového konfliktu je možná,“ uvedl Zdeněk Zbořil v rozhovoru pro Prvnizpravy.cz k americkým volbám.


Konflikt o Náhorní Karabach….

„Když jste mluvil o konfliktu mezi Arménií a Ázerbájdžánem, který by mohl vést ke konfliktu mezi Tureckem a Ruskou federací, tak to je jeden z příkladů takového zamrzlého konfliktu nebo potenciálního konfliktu, ke kterému může velice brzy dojít. Pravda je, že to téma rusko-tureckých válek nebo téma ruského tažení na jih, které trvá od konce 18.století má mnoho peripetií a dává oběma válčícím  stranám tolik možností k jeho řešení, že pokud do toho vstoupí USA, které v případě vítězství Joe Bidena by mohly mít ambicióznější zahraniční politiku, může dojít k jakémukoliv vývoji,“ říká Zdeněk Zbořil.

Kašmír, dlouhotrvající konflikt mezi Čínou a Indií…

„V Kašmíru nejde jenom o konflikt mezi hinduisty a muslimy a mezi snahou  o odtržení Kašmíru od Indie, která je stále ve statutu  správy kašmírské, na které pracoval tatínek Madeleine Albrightové Korbel, ale tam je také styčná hranice hned několika států zejména Indie a Číny. A konfliktů mezi Indií a Čínou jsme zažili už dost a bude-li tam nějaký důvod strategický, který by podpořil spor o Kašmír ještě důvody ekonomickými, tak je to docela možné,“ připomíná Zdeněk Zbořil.

A další možné konflikty…

„Nezapomínejme třeba na jihovýchodní Asii, tam se státy mohutně rozvíjejí dokonce za pomoci ekonomik nebo nadnárodních korporací podporovaných USA, takže budoucí konflikt mezi Vietnamem a Čínou, mezi Čínou a Tchaj-wanem, mezi Čínou a Ruskem je možný. Záleží jenom na vůli a obratnosti nejenom  americké administrativy, ale všech stran jestli se rozhodnou rozpoutat nějaký konflikt mnohem většího rozsahu než jsme zatím předpokládali.

Pokud by došlo k nějaké válce, ve které by se použily nukleární zbraně, tak není dnes tak zajímavé jako v minulosti. Protože když tají ledy v Arktidě a ruské lodě a letadla se dostávají do oblastí, kde se k sobě nebezpečně přibližují, tak ten příští konflikt může být i zde,  a pak nějaké povídačky o tání ledovců  v Arktidě může být vyřešen takřka přes noc táním ledovců na severním pólu pod vlivem nějakého vojenského střetnutí mnohem rychleji než co jsme dosud zažili.

Spor o Kurilské ostrovy mezi Ruskou federací a Japonskem trvá od roku 1945, pro Rusko vlastně od rusko-japonské války z počátku 20.století.

Takových míst je na světě  řada a navíc ještě mohou nastat války, které nejsou vizuálně atraktivní, a to jsou „války“ uvnitř bankovních domů na celém světě. Ty jsou možná dnes mnohem důležitější než ty konflikty, které jsou inspirovány vojensko-průmyslovými komplexy  různých zemích. Ale stav válek nebo potenciálních konfliktů nebo už probíhajících konfliktů v bankovní sféře je nekomentovaný, neprůhledný a skrytý za příběhy o možné krizi, myšleno finanční krizi, která se dotkne ne obyvatel nějaké oblasti, ale obyvatel celého světa. Pád dolaru nebo naopak změna vztahu měn nejenom v arabsko-petrolejovém světě, ale také v čínském rychle se rozvíjejícím světě třetí, čtvrté  industrializace, tak jsou možná důležitější než všechna ta povídání o tom, kdo má připraveno k výstřelu více nebo méně zbraní,“ dodává Zdeněk Zbořil.       

Podrobnější analýzu si můžete poslechnout v následujícím rozhovoru Zdeňka Zbořila pro Prvnizpravy.cz.

76e14701-202e-11eb-8b14-003048df98d0

(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)