Připomínka toho, jak dnes vypadá zpravodajská scéna:

• Příklad 1

V našich či západních médiích si přečtete 10 článků za sebou o tom, že Putin nerespektuje Ukrajinu a ukrajinský národ.
Potom zapnete ruskou televizi a mluvčí Kremlu mluví o ukrajinském národě, ministr Lavrov ho několikrát zmiňuje na tiskové konferenci.
A dnes ministr školství podal Putinovi zprávu o tom, jak zajistit začátek nového školního roku na okupovaných územích. Včetně výuky ukrajinského jazyka na plný úvazek.

• Příklad 2

Vidíte deset spotů v západních médiích o tom, jak chce Putin obsadit Ukrajinu, neuznává ukrajinskou vládu atd.
Víte, že Putin, Peskov a Lavrov od února opakují, že konflikt skončí, až když si Putin se Zelenským sednou. Zdůrazňují ale, nejprve je třeba dohodnout odpovídající podmínky, aby mohl být konflikt uzavřen a Rusko mohlo považovat své požadavky za splněné.

• Příklad 3

Dočtete se dalších deset nebo dvacet článků o tom, jak se lidé na Ukrajině bojí Rusů. A potom v ruské televizi vidíte záběry stovek aut prchajících z válečné zóny: na ruskou stranu. Aneb jak na vesnicích lidé utíkají ze svých domovů, aby přicházejícím ruským vojákům dali nějaké drobné nebo si potřásli

Jasně, podobně silné jsou i opačné emoce a podpora druhé strany. Ale o to jde: jestli víte jen o jednom, nebo máte vyvážený obrázek.

To neznamená, že není prostor pro konkrétní interpretace konfliktu, protichůdné. Ale to je něco úplně jiného než manipulace s realitou a potlačování faktů.