Zhruba osm desítek účastníků přivítala na začátku konference 1. náměstkyně hejtmana Kraje Vysočina pro regionální rozvoj Hana Hajnová: „Škola a rodina jsou prostředí, ve kterých děti tráví nejvíce času a mají rozhodující vlivy na vytváření vzorců chování pro život. Úkolem školy v dnešní době není jen zajistit vzdělávání, ale také poskytnout vhodné prostředí pro získání větší odolnosti dětí. Škola má být místem, kam se žáci těší a cítí se v ní dobře.“

 
První odborný příspěvek poskytl Zdeněk Hamřík z Univerzity Palackého v Olomouci. Interaktivní prezentace se týkala podpory pohybových aktivit ve školách. Přítomní v sále sdíleli zkušenosti, nápady a diskutovali nad tím, kde všude je ve škole prostor pro pohyb. Mimo jiné se diskuse dotkla problematiky dovážení dětí automobily do škol, nepřipravenosti škol na malé cyklisty či povinnosti postavit u nových staveb parkoviště. Další dvě prezentace představila Kamila Hodačová z Krajské hygienické stanice Kraje Vysočina. V prvním příspěvku se prezentující dotkla palčivého tématu – nadměrné konzumace soli ve školních jídelnách a jaká rizika přináší. Fakt, že je v dnešní době příjem soli 3x vyšší než denní limit s sebou nese rizika v podobě odvápnění kostí či onemocnění žaludku. V další prezentaci byly představeny novinky z oblasti hygieny ve školním prostředí, např. doporučené větrání, aby se předcházelo vzniku a množení plísní a kvasinek, správné vytápění školních budov atd. Přednášející také názorně na obrázcích ukázala další nešvar, s nímž se ve školách setkává, a to špatné sezení žáků, jehož příčinou je chybné nastavení židlí a školních lavic. První blok prezentací uzavřela Olga Johanidesová, zaměstnankyně Krajského úřadu Kraje Vysočina, s příspěvkem ke školnímu stravování, v němž zmínila novelu občanského zákoníku, týkající se předpisů pro školní stravování a odpadové hospodářství (třídění a kompostování). Upozornila také na fakt, že je důležité, aby si stravovací zařízení správně rozvrhla nákup potravin během roku, jelikož ceny potravin dle ČSÚ ještě porostou.

Po přestávce následoval druhý blok zaměřený především na duševní zdraví. Sérii přednášek otevřela Jana Toufarová z Psychiatrické nemocnice Jihlava, která se dotkla témat, jako jsou odolnost mládeže a jak ji pěstovat, souvislost mezi genetickými předpoklady a vlivem prostředí atd. V neposlední řadě poukázala na fakt, že během pandemie Covidu 19 výrazně vzrostl počet duševních onemocnění u adolescentů. Následující prezentace od Martina Šťastného, který pracuje taktéž v Psychiatrické nemocnici Jihlava, rozvinula téma psychického zdraví a poruch chování u dětí, které mohou mít původ již v předporodní fázi života. Třetí prezentaci představila Irena Zimenová ze Státního zdravotního ústavu v Jihlavě. Její příspěvek se týkal wellbeingu (pohoda ve školách) a vysvětloval kupříkladu, proč wellbeing dětí nebude fungovat bez wellbeingu pedagogů, jak by škola měla děti učit péči o duševní zdraví atd. Představen byl i nově vznikající program Všech pět pohromadě, který odstartuje ve školním roce 2023/2024 v rámci předmětu Výchova ke zdraví. Předposlední přednášku týkající se včasné pomoci při psychických problémech představila zástupkyně z organizace FOKUS Vysočina Michaela Urbánková s kolegyní. I přes podporu duševně nemocných, propojení rodin pacientů se zdravotnickými zařízeními, přednášky ve školách v rámci prevence je stále jejich činnost nedostatečná. Což se projevuje např. v počtu sebevražd u mladistvých (2. nejčastější úmrtí lidí do 24 let) a další. Konferenci potom uzavřel workshop s Marií Vyhnanovskou, dětskou psycholožkou ze ZŠ Seifertova Jihlava. V rámci workshopu si účastníci vyzkoušeli relaxační cvičení, seznámili se s metodami zvládání vzteku u dětí činností školního psychologa a dalšími technikami, které se spadají do oblasti krizové intervence na škole.


„Kraj Vysočina nabízí školám širokou podporu např. prostřednictvím krajské organizace Pedagogicko-psychologická poradna a Speciálně pedagogické centrum Vysočina. Od tohoto roku by měl být na menších školách v Kraji Vysočina v rámci pilotního projektu ministerstva školství k dispozici školní psycholog a speciální pedagog. Záměrem ministerstva školství je zpřístupnit odbornou pomoc speciálních pedagogů a psychologů. Od roku 2025 by poté měly na odborníky dostávat peníze přímo školy v rámci standardního financování vzdělávání. Finanční podporu mohou školy získat v rámci programu MÍSTNÍ AGENDA 21 A ZDRAVÍ 2030 V KRAJI VYSOČINA. Věřím, že všechny podpůrné aktivity zmíněné na dnešní konferenci  pomáhají školám z Kraje Vysočina řešit problémy v této oblasti, připravit mladou generaci na život a minimalizovat dopady negativních vlivů na duševní i fyzické zdraví,“ uzavřela úspěšnou konferenci Hana Hajnová.

NovinkyVysočina.cz. informovala Eva Neuwirthová,tisková mluvčí, Kraj Vysočina.