Svátek má: Ivan

Regiony

Velikost textu:

Lze nějak přijatelně řešit Bezdomovectví?

Lze nějak přijatelně řešit Bezdomovectví?

Bezdomovectví v Plzni: Lze nějak přijatelně řešit? Případně jak? Město obdrželo první předběžné výsledky studie.

Ilustrační foto
5. května 2021 - 07:00

Odborníci z Katedry sociologie Západočeské univerzity v Plzni pod vedením Jana Váněho zpracovávají pro město Plzeň studii s názvem Bezdomovectví: Lze nějak přijatelně řešit? Případně jak? Výzkum se v současnosti nachází v první třetině, která je zaměřena na kvalitativní část, tedy rozhovory. Výsledky byly prezentovány v dubnu formou on-line vystoupení. Jednalo se o představení návrhů formulovaných politiky, lidmi bez domova, odborníky na problematiku z řad sociálních pracovníků a představitelů neziskových organizací. Kompletní navrženou koncepci chce mít město k dispozici v listopadu 2021.

„Problematika bezdomovectví je silným tématem, které rezonuje plzeňskou veřejností. Najít řešení není jednoduché, protože protíná řadu oblastí – od sociální, bezpečnostní, zdravotní až po bytovou. Veškerá nastavovaná opatření by na sebe měla navazovat a doplňovat se,“ uvedl radní pro oblast ekonomickou, bytovou a nakládání s majetkem David Šlouf, jenž za město studii koordinuje a dodal: „Opatření musí být především efektivní a přijatelná jak pro obyvatele města, tak pro neziskové organizace, které se problematikou bezdomovectví zabývají, i pro akademickou obec a konečně i pro vedení města a městských obvodů.“

„Fenomén bezdomovectví se stále plošněji dotýká mnoha obcí v České republice, včetně západočeské metropole. Jedná se o strukturální společenský problém. V populaci ale převládá představa, že chudoba, ztráta bydlení je důsledek především neaktivity jedinců a že si za takovou situaci převážně může každý sám. Až 36 procent respondentů v České republice se domnívá, že nejlepší je nepomáhat lidem bez domova vůbec, kdežto v evropských zemích je to okolo 20 procent respondentů. Tento převládající postoj významně omezuje ochotu stav věcí měnit. Chudoba má ale i strukturální příčiny a svými důsledky ovlivňuje společnost a přináší řadu negativních jevů. Narůstající počty lidí na ulici, ale i ohrožených latentním bezdomovectvím začínají lidé stále silněji vnímat jako něco, co je ohrožuje nebo obtěžuje,“ řekl ke zkoumané problematice Jan Váně, vedoucí Katedry sociologie ZČU v Plzni, který je autorem speciálního uspořádání a plánu výzkumu včetně metodologického postupu, jenž je v České republice unikátní a je v souladu s potřebami města Plzně.

Ke spolupráci byl přizván i Petr Vašát ze Sociologického ústavu Akademie věd. Oba výzkumníci spolupracují i s dalšími odborníky z řad poskytovatelů sociálních služeb.

Cílem realizované studie je:
a)    zabývat se postoji veřejnosti, protože bez její ochoty nelze situaci bezdomovectví řešit,
b)    zabývat se postoji lidí bez domova, protože bez jejich spoluúčasti nelze jejich situaci změnit,
c)    zabývat se postoji odborné veřejnosti, tzv. „opinion makers“ (politici, představitelé neziskových organizací, sociální pracovníci), protože bez jejich zapojení situaci nepůjde zlepšit.

Výstup má najít průnik mezi těmito skupinami, tedy najít styčné body a pozměnit situaci.

„Představené průběžné výsledky vychází z 29 rozhovorů (politici, odborníci – celkem 1665 minut rozhovorů) a 15 rozhovorů s lidmi bez domova (635 minut rozhovorů), které probíhaly během únorových mrazivých dnů v evakuačním středisku v DEPO2015 a v Domově sv. Františka. Pro analýzu dat jsme zvolili tematickou obsahovou kvalitativní analýzu. Výsledkem jsou návrhy, které jsou mezi skupinami porovnávány. Tyto návrhy budou ověřovány skrze tzv. focus groups s veřejností a výsledná zjištění budou převedena do dotazníkového šetření, které proběhne v červnu 2021. V jeho rámci bude zkoumáno, nakolik navrhovaná řešení jsou pro veřejnost a lidi bez domova přijatelná a srozumitelná. Výsledná zjištění budou prezentována veřejnosti jak formou výsledné zprávy, tak formou výstavy i přednáškami. Výsledky dotazníkového šetření jsou naplánovány na přelom září a října. Navržená koncepce by měla být představena v listopadu 2021,“ doplnil Jan Váně.

Z dotazníkového šetření vyplynuly následující požadavky a potřeby lidí bez domova:
  • v bytové oblasti: vlastní sociální zařízení, noclehárny pro páry, potřeba garance, že je ze dne na den nevyhodí z ubytovny na ulici
  • v sociální oblasti: právní pomoc, bydlení – získání pocitu důležitosti a zařazení do společnosti, důstojnost – cítit, že není odsunutou bytostí
  • v ekonomické oblasti – pracovní příležitosti
  • ve zdravotní oblasti – teplé jídlo, přístup k pitné vodě, čisté oblečení, toalety

Lidé bez domova navrhují jako možnosti řešení jejich problému odejít na menší město, město pro ně zřídí ubytovny, více sociálních bytů, aby město zajistilo pro ně práci, či práci pro obec za uni-buňku.

Politici navrhují např. zákon o zákazu pobytu po třech přestupcích, zákaz popíjení alkoholu na veřejnosti, zákon o domovském právu, navýšení kapacit sociálních služeb, zavedení mokrého domu, navýšit počet nevládních neziskových organizací kvůli vzájemné konkurenci, navýšení městského rozpočtu ve prospěch sociálních služeb, uni-buňky, sociální nemocnice, zajištění práce (úklidové práce), rozšíření azylových domů, kontrola pracovních agentur, personálně posílit městskou policii – pochůzkáře a aktivněji přistupovat k vymáhání pořádku a další.



Odborníci navrhují vytvoření azylových domů v kombinaci s nízkoprahovým a denním centrem, vytipování lokality pro denní centrum, vytvořit ženské denní centrum/ noclehárnu pro ženy, vytvořit vývařovnu z přebytků jídel, mokrý dům, housing first, edukace veřejnosti ve vnímání a porozumění role veřejného prostoru, zajištění hygieny ve veřejném prostoru, kontrola ubytoven, změna rámování problému (není to bezpečností, ale sociální problém), navýšení počtu míst na noclehárnách, podpora výstavby sociálního bydlení, během zimních měsíců více teplých míst pro lidi bez domova, zajištění street medicine, odpuštění části dluhu jako motivace

Kostelík ve Chvojínku zaujme jako působivá krajinná dominanta

Náklady na studii Bezdomovectví: Lze nějak přijatelně řešit? Případně jak? činí cca 1,24 milionu korun bez DPH.

Plzenskenovinky.cz informovala Mgr. Adriana Jarošová za tiskové oddělení Magistrátu města Plzně.

(jv,plzenskenovinky.cz foto:arch.mp)