Svátek má: Iva

Zprávy

Velikost textu:

AC: Lavina uprchlíků předznamenává konec Evropy!

AC: Lavina uprchlíků předznamenává konec Evropy!

Uprchlíci ze Středního východu, nespokojení s tím, co se stalo v jejich „osvobozených“ zemích po zásahu Západu, se rozhodli přijít do Evropy a těžit ze všech výhod civilizace.

Situace na turecko-řecké hranici
15. března 2020 - 06:20

A „sebevražedný“ liberalismus nutí EU, aby je přijala, čímž přeměnila bývalé koloniální země na „kolonie budoucnosti“ a přiblížila konec Západu, varuje novinář Patrick Buchanan v článku pro American Conservative.

„Pevnost“ Evropy je iluze, protože v důsledku obtížné situace v Sýrii a dalších zemích Blízkého východu bude v příštích letech stále více lidí spěchat do EU s očekáváním získání azylu. Před tím varují autoři nedávného úvodníku The Financial Times a jejich varování by měla být vyslechnuta, tvrdí americký politik a publicista Patrick Buchanan. Evropa by měla být realistická a měla by se snažit zajistit si právní mechanismy, které by odrazovaly migranty a žadatele o azyl, aby nebyla ohroženi masivní „invazí“, zdůrazňuje článek.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan marně nehrozí, že „zaplaví“ jihovýchodní Evropu syrskými uprchlíky, aby získal více peněz z EU výměnou za to, že nepustil miliony Syranů, kteří již jsou v Turecku, na evropské hranice, píše Buchanan na stránkách American Conservative. Podle jeho názoru je dalším cílem takové Erdoganovy politiky donutit Evropu, aby podpořila jeho ozbrojenou invazi do Sýrie, aby zabránila prezidentovi Bašárovi Asadovi převzít kontrolu nad celým územím provincie Idlib a porazit ozbrojené opoziční síly.

„V tom pekle, kde je Sýrie dnes z hlediska lidských práv, lze pozorovat rozsah katastrofy vyvolané skutečností, že křižáci, inspirovaní Wilsonovými myšlenkami, se rozhodli svrhnout diktátora Asada a bránit Sýrii jménem demokracie," uvádí Buchanan. Vzpomíná, že když na Blízkém východě začalo „arabské jaro“ a nespokojení protestující v Sýrii se vydali do ulic, USA, Turecko a země Perského zálivu aktivně podporovaly a ozbrojily syrské rebely.

Oddíly „dobrých rebelů“ však byly rychle poraženy a brzy hlavní roli v ozbrojeném konfliktu v Sýrii převzali teroristé, tvrdí autor. A prezident Sýrie, Bašár Asad, s podporou svých spojenců v Rusku a Íránu, byl v posledních čtyřech letech schopen vládními silami převzít kontrolu nad téměř na celým území Sýrie západně od Eufratu, s výjimkou Idlibu. A v důsledku bojových operací v tomto regionu narostl na jižní hranici Turecka nový proud uprchlíků o počtu více než 900 tisíc lidí.


Je třeba si uvědomit, že téměř všechny zásahy a války vedené Západem v islámském světě v 21. století nebyly úspěšné, zdůrazňuje Buchanan. George W. Bush byl nucen napadnout Irák, Barack Obama byl přesvědčen, aby svrhl plukovníka Muammara Kaddáfího v Libyi a postavil se proti Asadovi v Sýrii, a také postavit se na stranu Saúdské Arábie v ozbrojeném konfliktu v Jemenu, připomíná autor. Ale co získal Západ výsledkem všech válek na Blízkém východě?

„V Sýrii a Jemenu se díky našemu úsilí objevily dvě z největších ohnisek na světě, v nichž nejsou dodržována lidská práva. V Libyi začala nová občanská válka. V Iráku nyní bojujeme s Íránem o vliv v zemi, kterou jsme „osvobodili“ v roce 2003,“ uvádí článek. Zatímco v Afghánistánu museli Američané uzavřít dohodu s Tálibánem, který byl po dvě desetiletí zuřivým nepřítelem, a po své nejdelší válce Amerika „umývá ruce“, poznamenává Buchanan.

Přičemž, během 20 let, během pěti válek, bylo zabito 7 tisíc amerických vojáků, zraněno asi 40 tisíc, připomíná autor: „Do těchto válek jsme investovali všechny zdroje impéria. A co tyto války daly lidem, kterým jsme přišli na pomoci a které jsme „povýšili“, kromě stovek tisíc zabitých Afghánců a Arabů a milionů lidí, kteří byli nuceni opustit své domovy a ocitli se v exilu?“

Odborníci a novináři varují Evropu, že nyní, když splnila svou povinnost proniknutím na Blízký východ, má novou „morální povinnost“ v následujících desetiletích přijmout uprchlíky, kteří z těchto válek vyplynuli. „Pokud však EU otevře dveře nekonečnému proudu Afričanů a Arabů, jaké jsou důkazy, že je evropské země přijmou a asimilují? Stanou se tito migranti a žadatelé o azyl dobrými Evropany? Nebo vytvoří enklávy ve velkých městech Evropy za stejných podmínek jako v afrických a středovýchodních zemích, z nichž přišli?“ ptá se Buchanan.

Dějiny druhé poloviny tisíciletí lidstvu opakovaně ukázaly vzestup a pád civilizací. V šestnáctém, sedmnáctém a osmnáctém století Španělsko, Velká Británie, Francie a Portugalsko, a poté Belgie, Itálie, Německo a Amerika, přesvědčeny o „nadřazenosti své civilizace“, vešly do světa, aby vytvořily říše, a poté „povýšit“ a vládnout těm, které Rudyard Kipling opovržlivě nazýval „nižšími kastami“ a „stvořeními bez zákona“, poukazuje autor.


Ale poté, po dvou světových válkách, vládci těchto západních „říší“ byli prodchnuti liberalismem, který nyní prohlásil rovnost všech národů, ras, náboženství, kultur a civilizací, uvádí článek. Tato rovnostářská ideologie předepsala porážku říší a opuštění kolonií jako „reakčních zbytků“ doby nevědomosti a předsudků.

„Nyní se lidé nových zemí, nespokojeni s tím, co se stalo v jejich „osvobozených“ zemích, a s tím, co tam jejich vládci udělali, rozhodli přijít do Evropy, aby si na Západě užili to, co nemohou zrealizovat doma,“ píše Buchanan. A liberalismus, který se stal „ideologií sebevraždy Západu“, nutí Evropu, aby je v nadcházejících desetiletích přijala. „Bývalé kolonizátorské země se mění v kolonie budoucnosti. Takto končí Západ?“ uzavřel autor.

(kou, prvnizpravy.cz, theamericanconservative.com, foto: arch.)