Svátek má: Ivana

Zprávy

Velikost textu:

Afghánistán: Zase je za dveřmi nějaký mír?

Afghánistán: Zase je za dveřmi nějaký mír?

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek 13.2. prohlásil, že je "velká šance" na mírovou dohodu s afghánskou radikální skupinou Tálibán již do konce února. Podobně nadějně hovořil loni, že by mohla být mírová dohoda podepsána ještě před afghánskými prezidentskými volbami.

Ilustrační foto
16. února 2020 - 09:01

Hlavním cílem dohody s Talibanem je fakt, že to pomůže předvolebnímu boji dosavadního severoamerického unijního prezidenta Donalda Trumpa, tvrdí publicista František Roček v komentáři pro Prvnizpravy.cz..

Provládní afghánské khama.com  byl doslova kategoricky optimistický: „…Očekává se, že Washington podepíše mírovou dohodu se skupinou Taliban dne 29. února za předpokladu, že skupina splní své závazky týkající se sedmidenního snížení násilí. Americký úředník, který se zabýval vývojem, řekl agentuře Associated Press, že …Tálibán se zavázal zastavit silniční a sebevražedné bombové útoky a raketové útoky … a dodal, že pokud Taliban splní své závazky, do 10 dnů bude podepsána mírovou dohodu mezi USA a Tálibánem.“

Pro a proti

Někteří chytrolíni dumají, že příměří bude testem schopnosti Tálibánu kontrolovat svoje jednotky v terénu. To samé ale platí vůči afghánské vládě, resp. jejím bezpečnostním složkám. Některé bezpečnostní jednotky a polovojenské skupiny, i ty pod taktovkou CIA, mají své vlastní zájmy, a mezi nimi není mír s islamisty.

Situace je patová. Pokud příměří má být testem schopnosti Tálibánu kontrolovat svoje jednotky v terénu, nejde o jednosměrný test. V tomto týdnu nejméně šest lidí zemřelo a dalších 12 utrpělo zranění při útoku sebevražedného atentátníka, který se odpálil u bezpečnostního stanoviště nedaleko vstupu do vojenské akademie v afghánské metropoli Kábulu. K výbuchu došlo v ranní dopravní špičce poblíž vchodu na vládní vojenskou akademii maršála Fahima. Bylo to v režii Talibanu nebo Islámského státu? Dosavadní kusé zprávy o tom nehovoří.

Útok se odehrál po více než dvou měsících relativního klidu v afghánské metropoli, který souvisí s jednáními mezi zástupci hnutí Tálibán a USA. Ale to nevylučuje útoky proti vládním silám. Je třeba připomínat, že vláda nemá klíče od Kábulu…

Neútočí jenom Tálibán, ale i afghánské vojenské a policejní síly. Např. titulek jedné zprávy z 13. února (čtvrtek) v afghánských médiích byl o tom, že 30 teroristů bylo zabito a zraněno v 5 provinciích při akcích Zvláštní operační sbor a bezpečnostních sil.

Prostě se mezi sebou rvou jako vzteklí psi. Někdo tomu říká poeticky občanská válka.


A mimo toto mazlení vládních jednotek s Tálibánci se také dohadují Tálibánci a Severoameričané.
„Existuje důvod se domnívat, že Američané již Tálibán testovali, zda jsou schopni Talibanci podmínky splnit. Sledování vojenských operací v Afghánistánu v posledních měsících ukazuje pokles počtu teroristických útoků, téměř absence teroristických útoků ve velkých městech. Myslím, že to byl test, který Tálibán prošel,“ dumal na webu ng.ru  Igor Subbotin 13. února v článku „USA a bojovníci se shodli na snižování násilí“.

Sedmidenní šlofíček?


Šílení zplozenci Ďábla z Tálibánu dlouhé měsíce odmítali nějaké příměří, a teď si dají sedmidenní šlofíček? A proč ne, když není správné povětří pro zabíjení nepřátel. Zimní období bylo vždy pro zabíjení méně vhodné.

Např. v pátek 14. února bylo uveřejněno, že laviny v Afghánistánu zabily 21 lidí v centrální provincii Daykundi. Úmrtí způsobují laviny a bleskové povodně - za poslední dva měsíce 72 obětí v celém státě. Většina dálnic byla týdny uzavřena kvůli silnému sněžení a obavám z lavin.

Tato zima v Afghánistánu je drsná, s prudkým sněžením, lavinami a bleskovými záplavami. Od začátku zimy bylo při prudkých povodních smeteno 2 400 domů.

Proč si při takové psotě nedat sedmidenní pauzu? Kromě toho nepůjde o žádnou pauzu. „Sedmidenní snížení násilí“ směřující k politické dohodě je současně i logistickou pauzou, prostředkem k přeskupení a případně vylákání některých afghánských jednotek k neuvážené akci. Každé příměří či snížení násilí je vždy prostředkem k přípravě dalších akcí.

Kromě toho by klidnější týden měl podvázat také aktivity amerického letectva nad Afghánistánem. Vždyť asi 40 % území je pod kontrolou Tálibánu. To by ještě více pomohlo talibanské logistice.



Kdy bude dohoda?

Jestli bude dohoda v únoru nebo později záleží především na volebním týmu prvního úředníka USA Donalda Trumpa.

Jisté je, že si o dohodě nedělá samotný Trump iluze. Je to kapitulace. Hlavní je, že bude předvolebně dobře načasovaná a dobře okecaná. Neoficiálně se předpokládá, že si Severoameričané vymíní zhruba 1,5 roku trvající přechodové období postupného stahování svých vojáčků. Právě proto, aby to nevypadalo jako kapitulace.

V té době bude docházet v Afghánistánu k něčemu, co budou optimisté nazývat mírovým dohadováním, což někdo jiný může nazvat plíživým přebíráním moci Tálibánem.

Trump bere dohodu s Tálibánem především jako volební křoví.

Faizi Mansour zaměstnaný jako výzkumný šikula alias asistent v nějakém institutu v afghánské akademii věd 20. ledna 2020 ve své dumce uvádí:

 „…I přes rostoucí násilí afghánská vláda kontaktovala Taliban, aby našla řešení prostřednictvím mírových rozhovorů. Během konference v Kábulu dne 28. února 2018 předložil prezident Ashraf Ghani návrh, aby jeho vláda uznala Tálibán jako legitimní politickou skupinu, a nabídl také příměří, propuštění vězňů, příprava afghánských pasů, kancelář v Kábulu pro Taliban a odstranění sankcí…“

Tento návrh je zajímavý jako mediální šou. Bylo to alibi, které mělo prokázat, že vláda má v sobě mírumilovný chtíč. Vládní úředníci věděli, že Tálibán opakovaně odmítal mírová jednání s americkými sluhy čili afghánskou vládou, a upřednostňovali přímé jednání se Spojenými státy.

Americké ministerstvo zahraničí oficiálně oznámilo v září 2018 Zalmayovi Khalilzadovi, bývalému velvyslanci USA v Afghánistánu a Iráku, zvláštnímu vyjednavači s Tálibánem, aby začal mírová jednání. První oficiální kolo mírových rozhovorů s islamisty se konalo 12. října 2018 v Kataru. Nikdo přitom nezdůrazňuje, že talibanští vyjednávači kvůli Severoameričanům seděli ve vězení, někteří byli asi i kreativně vyslýcháni. Z toho vyplývá: Není nic hrůznějšího než nenávist skrytá do diplomatického jedu. Pro Talibance jsou Severoamekánci jenom děvky, se kterými je třeba vydrbat. Stačí být diplomaticky trpělivý. A k tomu i dojde. Ale Trumpovi to pomůže ve volební kampani.


Nemírový mezičas

Pro Trumpovu administrativu jednání s Tálibánem je především předvolebním tahákem. Proto je logické, že v září 2019 mírové rozhovory s Tálibánem Trump teatrálně stopnul kvůli malichernosti -  zabití jednoho Severoameričana a 12 Afghánců při výbuchu sebevražedné bomby. Jako by se jednalo o něco zvláštního. Takových mrtvol bylo předtím i potom vyrobeno více. Jednalo se o běžný afghánský kolorit.

Trump tehdy dostal jistě avízo, že toho lze využít jako záminku. Teď se nějaká dohoda s islamisty nehodí, protože ještě není jisté, jak dopadnou afghánské prezidentské volby. Též proto, že se blíží výročí útoků 11. září na dva baráky v New Yorku a jedno křídlo baráku Pentagonu. V té době uzavřít dohodu s talibanskými islamisty by bylo pro demokraty a další neurotiky důvodem k velké protitrumpovské celostátní hysterii.

Z hlediska „trumpologie“ nebylo důležité v té době uzavřít dohodu s Tálibánem. Spíše se to hodí v roce 2020, těsně před volbami. To bude mít lepší efekt.

Pokud 22. ledna 2020 Trump na schůzce s afghánským prezidentem Ghanim v Davosu povídal, že k úspěchu jednání by měl Tálibán „snížit míru násilí“ a potom zvláštní americký zástupce pro Afghánistán Zalmay Khalilzad se setkal se zástupci Tálibánu, bylo to prostě předtančení před dalším jednáním.
Je těžké si představit, co přesně znamená „snižování úrovně násilí. Je to podrobně známo pouze vyjednavačům, ale každá strana si to bude vykládat po svém.

Mír? Ani omylem


Noviny a informační weby jsou plné žvástů o tom, že to vypadá vážně, když o mírové dohodě mluví dokonce jeden lump zvaný Trump. Jenže, v Afghánistánu panuje u lidí politických spíše úzkost. Raduje se z mírové naděje pouze lid obecný.

Hezky o nejistotě plakal Gulbuddin Hekmatyar, vůdce politické strany Hezb-e-Islami Gulbuddin. Hekmatyar, jeden z velitelů během sovětské války v Afghánistánu, a radikální opoziční politik vůči současné afghánské vládě.

Uvedl: „…"Právě jsme v kritické fázi." Pokud se nesjednotíme a nebudeme harmonizovat naše postoje, pokud nevyužijeme této příležitosti, budeme čelit stejným důsledkům, kterým jsme čelili po stažení sovětských sil z Afghánistánu, “dodal Hekmatyar…“

Mohammad Ismail Khan, vlivná postava afghánské strany Jamiat-e-Islami a bývalý ministr, byl ještě otevřenější: "Věříme, že pokud nám (USA) zavedou jakéhokoli "loutkového prezidenta ", jako je současná vláda, nebude to pro lidi přijatelné…"

Pokud USA-mani věřili, že afghánské prezidentské volby vynesou do vedení země aktuálně respektovanou osobnost, opak je pravdou. Na hnojišti se všichni hádají a dosavadní prezident a dosavadní předseda vlády si jdou po krku, protože oba se prohlašují vítězi poněkud chaotických prezidiálních voleb. Již 5 měsíců se táhne ověřování, jak vlastně ty volby skončily. Kdo že je tím oficiálním novým prezidentem.

Anwarul Haq Ahadi, bývalý ministr financí, varoval, že jakýkoli pokus o vylepšení (falšování) volebních výsledků bude mít pro zemi závažné důsledky: „Obávám se výsledku, který by mohl v zemi způsobit další krizi, “ řekl Ahadi.

Pokud si někdo myslí, že kecám, ať se podívá sem.

Suma sumarum: V tomhle bordelu chtít v Afghánistánu vypěstovat voňavou bylinu nazývanou mír, to jistě nemyslí vážně ani největší vtipálek, ale jenom politici.