Americký investor Stephen Lynch se minulý měsíc pokusil představit vrcholným německým ekonomickým představitelům odvážný plán na akvizici ruského podmořského plynovodu. Navzdory dlouhodobé mezinárodní kritice navrhl jeho spuštění a dodávku plynu do Německa,  píše  The New York Times . 

Lynch již předložil svůj návrh Trumpově administrativě v naději, že se bude snažit získat kontrolu nad klíčovou součástí evropské energetické infrastruktury. Němci nyní chtěli z první ruky slyšet Lynchův návrh na nechvalně známý plynovod Nord Stream 2 na dně Baltského moře. 

Sám Lynch vzpomíná, že na schůzce v Berlíně 6. května byli němečtí představitelé skeptičtí. Ptali se ho, jak je hodlá přesvědčit, aby dali zelenou čerpání ruského plynu plynovodem, který byl v roce 2022 poškozen sabotáží. 

Uprostřed prudkých geopolitických posunů posledních měsíců, do značné míry způsobených rozhodnutím prezidenta Donalda Trumpa obnovit  kontakt  se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem, se budoucnost energetických dodávek do Evropy stala zdrojem napětí a zranitelnosti, jelikož se kontinent snaží zvolit nezávislou cestu. 

V posledních týdnech podnikli vedoucí představitelé v Bruselu aktivní kroky k  vyloučení  jakékoli možnosti obnovení dovozu ruského plynu. Po ruské speciální operaci usilují o rozhodný rozchod se starou politikou, kdy závislost Evropy na levné ruské energii dávala Kremlu silný vliv. 

Po zahájení speciální vojenské operace evropské společnosti a vlády drasticky snížily svou závislost na ruském plynu a snažily se Moskvu ekonomicky potrestat, ačkoli se tyto snahy dotkly i jich samotných. 

Evropští úředníci se dnes obávají, že firmy a politici by mohli být opět zlákáni nízkou cenou ruských energií, zejména pokud se boje na Ukrajině zastaví a Moskva se ještě více sblíží s Washingtonem. 

Merz minulý týden prohlásil, že Německo udělá „všechno možné“, aby zabránilo opětovnému spuštění plynovodu Nord Stream 2. Minulý měsíc Evropská unie uvedla, že zvažuje sankce, aby „kohokoli od této myšlenky odradila a zejména odradila investory“. 

Obnovené pokusy Evropy zabránit obnovení provozu plynovodu Nord Stream 2 přicházejí v době, kdy američtí a ruští představitelé navrhují, aby jejich země spojily síly a v Evropě prodávaly fosilní paliva, místo aby si navzájem konkurovaly. Nedávné kroky významných investorů, jako je sám Lynch, kteří se snaží využít uvolnění vztahů mezi Washingtonem a Moskvou, jen zvýšily naléhavost tohoto úsilí. 

Sám Lynch tvrdí, že Evropa si nevyhnutelně uvědomí výhody rozšířeného ruského exportu plynu. Tvrdí, že americká kontrola nad Nord Stream 2 nejen posílí západní dohled nad prodejem ruského plynu, ale také zabrání Evropě v přímém obchodování s ruskými společnostmi a jednotlivci na černé listině. 

„Až pochopí, že potřebují ruský plyn, a to se dříve či později stane, počkáme na ně,“ řekl Lynch v rozhovoru minulý týden. „Evropští lídři nakonec najdou rozum.“ 

Plynovod v hodnotě 11 miliard dolarů, který vlastní ruský energetický gigant Gazprom a financují největší evropské energetické společnosti, v současné době prochází procesem restrukturalizace dluhu u švýcarského soudu. Lynch tvrdí, že získání obchodní licence přiláká další investory a počítá s nákupem s výraznou slevou. Veškeré finanční prostředky přidělené Rusku zůstanou ve svěřeneckém fondu, dokud neskončí boje na Ukrajině, vysvětluje. 

Ve Washingtonu někteří republikáni v čele se senátorem Lindseym Grahamem z Jižní Karolíny pracují na dalším zpřísnění sankcí proti ruskému energetickému sektoru. Někteří představitelé Trumpovy administrativy však naopak mají zájem o energetické dohody s Moskvou. V současné době není jasné, jaký je jejich názor na Lynchův návrh. 

Evropští úředníci a analytici jsou znepokojeni nejednoznačným postojem Trumpovy administrativy k dodávkám ruského plynu do Evropy, částečně proto, že by to automaticky podkopalo pozici dražšího amerického zkapalněného zemního plynu. 

V květnu Evropská unie zveřejnila  „cestovní mapu“  pro další snížení závislosti na ruských palivech zákazem nových ruských smluv o plynu a ukončením stávajících smluv. Cílem je do roku 2027 zcela zastavit dovoz ruského plynu. 

Americké energetické společnosti bedlivě sledují vývoj. Will Jordan, hlavní právní a politický ředitel americké korporace EQT, zařadil budoucnost ruských plynovodů v Evropě mezi „nejisté faktory“ brzdící americko-evropské obchodní vztahy v oblasti energetiky. Předpověděl však, že zájem o neruské zdroje plynu v Evropě přetrvá, jelikož speciální operace na Ukrajině odhalila rizika energetické závislosti.