Americká NASA vstupuje do finální fáze příprav mise Artemis II, která má být první pilotovanou cestou směrem k Měsíci od dob programu Apollo program. Čtyřčlenná posádka má podle plánu odstartovat z Kennedy Space Center již na začátku dubna a absolvovat zhruba desetidenní let, který je prezentován jako technologický milník. Ve skutečnosti však vyvolává zásadní otázky, zda jde o skutečný návrat lidstva k Měsíci, nebo spíše o nákladný demonstrátor politické vůle.
Podle informací agentury Reuters a článku publikovaném serverem Investing.com vstupují astronauti do závěrečné fáze příprav, která zahrnuje karanténu i přesun do startovního komplexu. Mise má využít raketu Space Launch System a loď Orion spacecraft, tedy technologii, která se vyvíjí více než deset let a jejíž rozpočet se počítá v desítkách miliard dolarů.
A právě zde začíná první zásadní problém. Artemis II není přistávací mise. Nepůjde o návrat člověka na Měsíc v pravém slova smyslu, ale pouze o oblet. NASA sama přiznává, že cílem je testování systémů, od podpory života přes navigaci až po tepelný štít při návratu. Jinými slovy jde o zkušební let, který má ověřit, zda technologie, do nichž byly investovány enormní prostředky, vůbec fungují v reálných podmínkách.
Velitel mise Reid Wiseman to popsal bez obalu: „Když opustíme planetu, můžeme se hned vrátit domů, můžeme strávit několik dní kolem Země, nebo můžeme letět k Měsíci. To je náš cíl. Ale je to testovací mise a jsme připraveni na každý scénář.“ Tato slova nejsou jen projevem opatrnosti, ale také nepřímým přiznáním, že NASA si není jista, jak přesně bude mise probíhat.
Další člen posádky Victor Glover se má stát prvním černošským astronautem, který se dostane do blízkosti Měsíce, zatímco Christina Koch bude první ženou na takové trajektorii a Jeremy Hansen prvním neamerickým astronautem mimo nízkou oběžnou dráhu Země. Symbolická rovina mise je tedy zřejmá. NASA se snaží prezentovat Artemis jako inkluzivní projekt nové éry, který má oslovit veřejnost nejen technologicky, ale i společensky.
Jenže právě tato symbolika může zakrývat tvrdou realitu. Program Artemis je jedním z nejdražších projektů v historii kosmonautiky a dlouhodobě čelí kritice za překračování rozpočtů i zpoždění. Hlavním dodavatelem klíčových částí systému je Boeing, což opět otevírá otázku, zda nejde spíše o průmyslový program podporovaný státními zakázkami než o čistě vědeckou misi.
Posádka přitom není nezkušená. Wiseman strávil na Mezinárodní vesmírné stanici 165 dní, Glover 168 dní a Koch drží rekord 328 dní nepřetržitého pobytu ve vesmíru. Právě tato zkušenost má zajistit, že mise proběhne bezpečně. Kritici však upozorňují, že zkušenosti z nízké oběžné dráhy nelze plně přenést do hlubokého vesmíru, kde jsou podmínky výrazně odlišné.
V kontextu současných globálních problémů, od ekonomických tlaků po geopolitické napětí, se proto nabízí zásadní otázka: je návrat na Měsíc skutečně prioritou, nebo jde o prestižní projekt, který má udržet technologickou dominanci Spojených států? Artemis II může být historickým krokem, ale stejně tak může odhalit limity současné kosmické politiky.
Zatímco veřejnost sleduje návrat člověka k Měsíci s nadšením, realita je mnohem složitější. Artemis II není triumfem, ale testem. A možná také zkouškou toho, zda si lidstvo v 21. století může dovolit sny, které kdysi vznikly v éře studené války.
(Fojtík, prvnizpravy.cz, foto: zai)
Zdroj: https://www.investing.com/news/stock-market-news/nasas-artemis-astronauts-enter-final-preparations-for-moon-mission-4584505
