Svátek má: Zdislava

Zprávy

Velikost textu:

Atlantico: Přes americké machinace Rusko neplánuje útok na Evropu!

Atlantico: Přes americké machinace Rusko neplánuje útok na Evropu!

Zatímco vůdci Francie, Německa, Velké Británie a Turecka planě diskutují o Sýrii, Rusko vedené Putinem aktivně bojuje proti IS a pomáhá vyřešit konflikt na místě.

Ilustrační foto
7. prosince 2019 - 06:20

Uvedl to Alain Rodier, bývalý vedoucí francouzský zpravodajec v rozhovoru pro Atlantico. Poznamenal, že se Spojené státy se snaží tlačit NATO, aby bojovalo proti „ruské agresi“, o které křičí země, které bývaly ve východním bloku, ale podle odborníka je pro Moskvu ekonomicky výhodné mít silnou Evropu, která se tak nemusí bát útoku.

V Sýrii „Islámský stát“ bojuje s mezinárodní koalicí 80 zemí s Amerikou na čele a samotná NATO se nestará ani o syrský nebo irácký konflikt - proto Emmanuel Macron obviňuje alianci z „mozkové smrti“, řekl Atlantico Allen Rodier, bývalý francouzský zpravodajský důstojník, zástupce ředitele Francouzského střediska pro zpravodajský výzkum. Francouzský prezident navíc vyjádřil nespokojenost s nedávným tureckým útokem na Kurdy s tichým souhlasem Trumpa, který nahlas hrozil Erdoganovi sankcemi.

Ve skutečnosti budou uvaleny sankce na Francii, protože se ukázalo, že je neloajální vůči vlastníkovi Bílého domu, a co je nejdůležitější, protože v ekonomice zůstává konkurentem Spojených států (i když mezi nimi existuje velký rozdíl). Washington nemůže nechat odejít Turecko, které zaujímá strategické postavení s přístupem na Blízký východ a do Ruska. Letecké základny Spojených států zůstaly v této zemi od studené války a v případě sankcí může Ankara požadovat stažení americké armády.

Pod tlakem Washingtonu se NATO připravuje boj proti „ruské agresi“ v Evropě. Podporují to jsou hlavně pobaltské země a Polsko, které mají špatné vzpomínky na sovětskou nadvládu, a ti, kteří žili během studené války, je nemohou nechápat. Tyto státy se obávají, že rusky mluvící menšiny žijící na jejich území se mohou stát záminkou pro novou vojenskou invazi, jako tomu bylo na Krymu. Rodier však upřímně věří, že se zde mýlí a používají „vnějšího nepřítele“ ke sjednocení národa, zatímco Rusko nemá touhu ani prostředky k ovládnutí východní Evropy. Nicméně reaguje na to, co považuje za „provokace“ NATO přijaté Washingtonem.

 
Vrátíme-li se k otázce vlivu Severoatlantické aliance v Sýrii, expert poznamenal, že je prakticky nulový. Další hráči v regionu se ujímají iniciativy: zaprvé syrský režim, ačkoli nemá dostatek vojáků, aby dobyl a následně ovládl území staré Sýrie. Za druhé, Rusové jsou v boji velmi efektivní, ale s omezenými vojenskými zdroji. „Doposud jsou na jejich straně arogance, profesionalita a štěstí," řekl bývalý zpravodajský důstojník. Zatřetí, na severu země Turci ve spojení s „umírněnou opozicí“ ze Svobodné syrské armády provedli v letech 2016, 2018 a 2019 bez mezinárodního mandátu řadu útočných operací, které jim umožnily okupovat část území země. Po okupaci Kypru v roce 1974 není Turecko připraveno opustit obsazená města. Mezitím zůstává záhadou vazba mezi Ankarou, Moskvou a Damaškem. Konečně posledním hráčem jsou Íránci, jejichž milice nebo Hizballáh byly v Sýrii vždy přítomny. Ve své vlastní zemi, v Libyi a Iráku však mají problémy a kvůli sankcím USA nemají dostatek zdrojů.
 
Následně Alain Rodier kritizoval rok starý Macronův návrh na vytvoření „skutečné evropské armády“: podle něj lze tyto „dobré úmysly“ realizovat pouze v „evropském státě“ s ústřední mocí, která má právo řídit životy svých občanů, protože „armáda je nutná pro válku“ s oběťmi na obou stranách konfliktu. To je nyní vyloučeno, protože není nic, co by „dalo vozík před koně“.
 
Pokud jde o ruskou hrozbu, na které Washington trvá, bývalý zpravodajský zpravodajec se domnívá, že neexistuje - alespoň ne vojenská. Ruské tanky zítra neodstartují útok na Evropu, jak to předpokládala Varšavská smlouva (Krym se strategickou základnou v Sevastopolu se nepočítá) a „vnitřní nepřítel“ již neexistuje, nebo spíše jedná sám, kdy hořce lituje ztráty svého „mentora“ v podobě Sovětského svazu a vydal se na cestu protiruského boje.

Je samozřejmé, že prezident Putin se v první řadě stará o život svých lidí a zajímá se o Evropu pouze z hlediska ekonomických možností (dodávky plynu) nebo kulturní výměny, což znamená krádež inovativních evropských technologií prostřednictvím zpravodajských služeb. Ačkoliv by se to mělo brát opravdu vážně, Moskva již jistě nenaruší rovnováhu v Evropě, zejména ovlivněním volebních výsledků. Jak Rodier v rozhovoru rozhovoru pro Atlantico poznamenal „Evropa pro to Rusy nepotřebuje: dělá to skvělou práci sama“, i když Rusko může někdy kliknout na bolestné místo.
 
Nicméně však Moskva potřebuje prosperující Evropu bez politické nestability, aby si udržela ekonomicky výhodné smlouvy: v krátkodobém a dlouhodobém horizontu Číňané nekonzumují natolik, aby byli v prvořadém zájmu, dodal odborník.

(kou, prvnizpravy.cz, atlantico.fr, foto: arch.)