Austrálie se rozhodla k bezprecedentnímu kroku, který sleduje celý svět. Od 10. prosince 2025 budou mít velké sociální platformy zákonnou povinnost zablokovat účty uživatelů mladších 16 let a znemožnit, aby si noví uživatelé v tomto věku založili profil. Změna vychází ze zákona přijatého v roce 2024, který australská vláda představuje jako reakci na rostoucí množství důkazů o škodlivém vlivu sociálních sítí na duševní zdraví dětí a dospívajících. Podle komentáře BBC Chinese publikovaného v tchajwanském magazínu Commonwealth jde o první takto komplexní zákaz na světě, který se stává testem pro další země přemýšlející o míře regulace digitálního prostředí.
Zákon ukládá sociálním platformám povinnost učinit rozumná opatření, aby děti mladší 16 let nemohly jejich služby používat jako registrovaní uživatelé. Prakticky to znamená nejen zablokování nových registrací, ale i deaktivaci stávajících účtů, pokud provozovatelé podle deklarovaného věku nebo technických signálů vyhodnotí, že účet patří nezletilému. Platformy jako Facebook, Instagram, TikTok, Snapchat, YouTube, X, Reddit, Twitch či Kick musí během několika týdnů upravit své systémy, zavést nové metody odhadu věku a připravit procesy pro ověřování identity. V opačném případě jim hrozí pokuta až 50 milionů australských dolarů.
Samotné sociální sítě se ocitly v napjaté situaci. Na jedné straně čelí rostoucímu politickému tlaku, aby převzaly větší odpovědnost za negativní dopady svého podnikání na nejzranitelnější uživatele. Na straně druhé upozorňují, že spolehlivé určení věku je technicky mimořádně náročné. Dosavadní praxe stojí především na čestném prohlášení uživatele při registraci. Nová regulace proto otevírá cestu k rozsáhlejšímu využívání ověřování identity, například přes státní digitální identitu, soukromé služby typu ConnectID nebo systémy biometrického odhadu věku podle obličejových znaků. Tyto metody však vyvolávají obavy z rizik spojených se soukromím a z možného zneužití citlivých dat, včetně údajů o nezletilých.
Australská vláda v čele s ministryní komunikace Anikou Wells argumentuje, že přísná regulace je odpovědí na alarmující data o psychických potížích a závislostech spojených se sociálními médii u dětí. Zastánci zákona připomínají příklady kyberšikany, sdílení intimních materiálů, radikalizačních trendů a sebepoškozujícího chování, které se v online prostředí šíří. Podle nich se sociální sítě změnily z prostředku komunikace na prostor, v němž se děti bez výraznější ochrany nedokážou bezpečně pohybovat. Stát proto podle vlády musí převzít aktivní roli.
Proti zákonu však zároveň roste výrazná vlna kritiky vycházející z právních, technologických i sociálních argumentů. Jedním z nejpodstatnějších je otázka, zda plošný zákaz nepředstavuje nepřiměřený zásah do svobody projevu a přístupu k informacím pro mladé lidi, kteří dnes běžně vstupují do veřejné debaty právě prostřednictvím sociálních sítí. Někteří právní experti i občanské organizace upozorňují, že nadměrná ochrana může část dospívajících spíše poškodit, protože jim vezme možnost účastnit se diskusí, budovat sociální vztahy nebo sdílet zkušenosti napříč generacemi a regiony.
Z těchto důvodů byla podána ústavní stížnost k nejvyššímu soudu, která vychází z doktríny implicitního práva na svobodu politické komunikace. To podle rozsáhlé judikatury soudu tvoří klíčový základ fungování demokracie a volebního procesu. Žalobci v čele s organizací Digital Freedom Project tvrdí, že mladí lidé vyloučení ze sociálních sítí nebudou mít možnost vyjádřit své názory na klimatickou politiku, školství, sociální otázky nebo politická témata, což podle nich představuje zásah do ústavních práv. Situaci detailně popisuje Thomson Reuters v článku Australští teenageři žádají Nejvyšší soud o zablokování zákazu sociálních médií.
Další kritická rovina se týká samotné efektivity zákazu. Odborníci na kyberbezpečnost upozorňují, že úplné odříznutí dětí od mainstreamových platforem může vést k obcházení pravidel. Dospívající jsou zvyklí používat VPN, anonymní účty a alternativní aplikace, které mohou být ještě rizikovější než běžné sociální sítě. Existuje proto reálné riziko, že část mladých lidí se přesune na neregulované služby, které postrádají základní bezpečnostní standardy a přinášejí mnohem větší hrozby, než jaké představují dnes nejznámější platformy.
Výhrady se objevují také mezi psychology a odborníky na duševní zdraví. Ti upozorňují, že sociální sítě nejsou jen zdrojem rizik, ale často také nabízejí prostor pro podporu, sdílení zkušeností nebo hledání pomoci v těžkých situacích. Online komunity určené pro vyměňování zkušeností s psychickými potížemi, menšinovou identitou či specifickými zájmy mohou pro mladé lidi představovat významný zdroj stability. Pokud bude přístup k těmto komunitám zcela znemožněn, může se část dospívajících ocitnout v ještě větší izolaci.
Velkou otázkou zůstává také praktické fungování ověřování věku. Provozovatelé sociálních sítí zvažují různé kombinace technologií, například porovnávání udaného data narození s uživatelským chováním, analýzu sociálních vazeb nebo biometrické odhady věku. Každá z metod má však své slabiny, vysokou chybovost a etická rizika. Zvlášť u biometrických řešení existují obavy ze vzniku databází obličejových snímků dětí, které by se při úniku dat mohly stát vážným bezpečnostním problémem.
Australský případ navíc nezůstává osamocený. Podle zprávy agentury Associated Press například Malajsie oznámila, že připravuje podobný zákaz používání sociálních sítí pro osoby mladší 16 let a inspiruje se právě australským modelem. V Evropě se věková regulace zvažuje v souvislosti s unijní legislativou o digitálních službách a ochraně dětí. Pokud Austrálie svůj krok dotáhne do konce a zákon obstojí před ústavními soudy, lze očekávat, že podobná opatření budou vznikat i v dalších demokratických zemích.
Psali jsme: Trumpův plán mění svět a Česko sevřely obstrukce, míní Martínek
Australská vláda však zatím neustupuje. Přestože právní bitva teprve začíná a mnoho praktických detailů ještě není dořešeno, úřady očekávají plnou implementaci od 10. prosince. Deník The Guardian ve svém detailním přehledu popisuje, jak budou uživatelé upozorňováni na deaktivaci účtů, jaké možnosti odvolání mohou využít a jaké postupy mají platformy zavést, aby se vyhnuly vysokým pokutám. Sociální sítě již začaly australské teenagery informovat, že jejich účty budou zablokovány, pokud nedoloží věk.
Z pohledu zbytku světa představuje australský zákaz především velký experiment. Ukáže, zda může přísná regulace výrazně omezit přístup dětí k sociálním sítím, nebo zda se digitální generace dokáže rychle přizpůsobit a zákaz obcházet. Teprve praxe odhalí, zda se sníží výskyt kyberšikany, závislostí a psychických potíží, nebo zda vzrostou rizika spojená s anonymními komunikačními platformami. A zároveň se ukáže, zda demokratické společnosti akceptují, že stát může ve jménu ochrany nezletilých zásadně zasahovat do způsobu, jakým mladí lidé komunikují, vzdělávají se a budují svou identitu.
Další zdroje: 1. Australian teenagers ask High Court to block social media ban; 2. Australia will enforce a social media ban for children under 16 despite a court challenge; 3. https://www.cw.com.tw/article/5138512
(Chmelík, The Guardian, foto: zai)
