Svátek má: Kristýna

Zprávy

Velikost textu:

Balkán: Evropský „sud prachu“ stále připravuje mnohá překvapení

Balkán: Evropský „sud prachu“ stále připravuje mnohá překvapení

„Zrazeni partnery a rozdrceni". Takto  popsaly italské noviny  Il Giornale vztahy Itálie s ostatními členskými státy NATO a EU na Balkáně.

Ilustrační foto
19. června 2021 - 06:20

Deník tvrdí, že „Itálie je Balkán“ a že balkánské země byly vždy „přívěskem Italosphere“.
 
„Balkán dnes mluví všemi jazyky, rusky, čínsky, turecky, německy, arabsky, persky a hebrejsky, kromě italštiny, která postoupila své pozice všude od Lublaně po Bukurešť,“  píše  Il Giornale. Podle deníku uskutečňují Německo a Turecko tajné protitalské programy „na Balkáně“ a Řím je obzvláště rozrušen expanzí německého vlivu.

Pokud jde o turecký vliv, podle deníku vzrostl po tajné účasti Ankary po studené válce a válkách v Jugoslávii v 90. letech: Turecká národní zpravodajská organizace vyškolila albánské separatisty. Kosovary a podporovala je. „Stručně řečeno, Itálie se ocitla mezi Německem a Tureckem: Němci militarizují námořní prostor a obchod, Turci financují mešity a dráždí armádu, rychle omezují italské podmínky. Alarmující a nevyhnutelné.“

Italové také nesouhlasí s chováním Albánie na Balkáně a domnívají se, že Tirana posiluje své hospodářské vazby s Německem na úkor Říma. V květnu Německo a Albánie podepsaly dohodu v hodnotě 50 milionů euro o rozvoji městské dopravy s malým dopadem na životní prostředí.

Balkán byl a zůstává „sudem prachu“ pro Evropu nejen kvůli střetům nových politických entit v postjugoslávském prostoru, ale také kvůli soupeření mezi velkými evropskými mocnostmi. USA také přidávají palivo do ohně rozšířením své vojenské přítomnosti v Řecku.

Vliv Číny na Balkáně významně vzrostl. Největší řecký přístav Pireus se dostal pod kontrolu čínské společnosti COSCO Shipping a stal se jedním z hlavních námořních uzlů ve Středomoří. A chuť Číňanů se zvyšuje. Čínské projekty vzbudily velký zájem v Srbsku a Bosně a Hercegovině.

V roce 2017 německý deník  Die Welt  napsal  : „Po pádu Jugoslávie zůstala v evropské mocenské struktuře prázdnota, která dosud nebyla zaplněna. Stejně jako byla Evropa oslabena rozpadem Habsburské říše a Hitler využil slabosti malých zemí, vytvořil rozpad Jugoslávie trvalý zdroj konfliktů v srdci Evropy, který dosud nebyl neutralizován. ".



A Itálie se právě snaží zaplnit tuto „prázdnotu v evropské mocenské struktuře“. Deník  Giornale  požaduje obnovení italského vedení na Balkáně. Po těchto výzvách následují akce. 9. června přijal italský parlament   zákon o zřízení výlučné ekonomické zóny ve Středomoří, kde byly objeveny velké zásoby uhlovodíků a „začala nebezpečná hra“.

Brusel je také zapojen do aktuální hry. „EU se snaží zabránit tomu, aby se  Balkán definitivně obrátil na Rusko a Čínu. Brusel potřebuje, aby balkánské země cítily určitou podporu, přestože jsou pro ně dveře EU zcela zavřené,"  píše  deník.

Španělský  El Mundo  komentuje soupeření v regionu. „Expanze Evropské unie na Balkáně má rozhodující význam. Považuji za užitečné, aby EU rozšířila své obzory, když bude čelit brexitu,“  uvedl  italský ministr zahraničních věcí Luigi Di Maio.

Jak je však možné expandovat, když „dveře do EU jsou zcela uzavřeny“ novým členům, ať už Srbsku nebo Ukrajině, a zájmy mocností se na Balkáně nadále střetávají? Evropský „sud prachu“ by mohl ještě přinést mnoho překvapení.

(rp,prvnizpravy.cz,agoravox,foto:arch.)