Berlín je město, které si zvyklo na nepřetržitý provoz, světla zářící ve dne v noci a pocit, že metropole je prakticky nezastavitelná. V sobotu 3. ledna 2026 se však tato iluze rozpadla během několika minut. Krátce po půl sedmé ráno došlo k požáru na kabelovém mostě přes Teltowkanal v jihozápadní části města, odkud vede klíčové napájení k rozvodnám v Lichterfelde. Plameny poškodily několik vysokonapěťových kabelů a velká část sítě se okamžitě odpojila. Bez elektřiny se ocitlo přibližně 45 tisíc domácností a více než dva tisíce podniků v okresech Lichterfelde, Zehlendorf, Wannsee a Nikolassee. Pro zhruba devadesát tisíc lidí to znamenalo konec běžného dne ještě dřív, než vůbec začal.
Policie již v sobotu dopoledne oznámila, že pracuje s verzí úmyslného zapálení vedení. Kriminalisté hovoří o cíleném zásahu do kritické infrastruktury a během dne se objevilo i přiznání k útoku ze strany skupiny, která si říká Vulkangruppe. Podle bezpečnostních složek jde o dlouhodobě sledovanou levicově extremistickou buňku, která v minulosti opakovaně útočila na kabely a rozvodné sítě v Berlíně a Braniborsku. Ve svém prohlášení označila akci za společensky prospěšnou, realita v ulicích však měla k jakémukoli ideálu hodně daleko.
První hodiny po výpadku se nesly ve znamení chaosu. Lidé marně mačkali vypínače, mobilní telefony ztrácely signál a s vybitými bateriemi se stávaly jen kusem plastu. Supermarkety zavíraly, pokladní systémy přestaly fungovat a v mnoha domech se zastavily výtahy. Tam, kde je topení závislé na elektřině, začala teplota v bytech rychle klesat. Ve sněhu se tvořily fronty před hobbymarkety, kde obyvatelé sháněli svíčky, baterie a plynové vařiče. Staré plynové lampy, které v Berlíně zůstaly už jen jako historická kuriozita, se náhle staly jediným stabilním zdrojem světla v jinak temných ulicích.
Rodiny s dětmi improvizovaly. Někteří obyvatelé si doma stavěli z matrací a dek jakési tepelné pevnosti, jiní seděli oblečení v zimních bundách u svíček a poslouchali ticho, které v moderní metropoli zní téměř děsivě. Mnozí se rozhodli odjet k příbuzným nebo přátelům do částí města, kde proud zůstal zachován. Problémem se však staly i elektricky ovládané garáže a parkovací vrata, které nešly otevřít, takže řada lidí se ze svých domů doslova nemohla dostat.
Výpadek zasáhl také zdravotnická zařízení. Nemocnice v postižených oblastech sice přešly na nouzové generátory, ale ne všechny provozy bylo možné udržet v plném rozsahu. Policie a hasiči posílili hlídky, zřídili nouzové body a společně s technickými službami objížděli nejzranitelnější lokality. Dobrovolní hasiči v okolí Wannsee vytvořili improvizovaná centra, kde si lidé mohli dobít telefon, získat informace nebo se alespoň na chvíli ohřát.
S přibývající nocí se situace zhoršovala. Teploty klesaly pod minus tři stupně a v nevyhřívaných bytech se rtuť teploměru blížila k dvanácti stupňům. Někteří senioři a lidé se zdravotními potížemi už neměli sílu dál čekat a zamířili do nouzových ubytoven, které město otevřelo například v tělocvičnách. Zde bylo k dispozici teplo, teplé jídlo i základní zdravotní péče, přesto pro mnohé šlo o traumatizující zkušenost, zejména pro velmi staré obyvatele, kteří byli zvyklí na domácí prostředí.
Technici společnosti Stromnetz Berlin mezitím pracovali na místě požáru v nepřetržitém režimu. Poškozené kabely bylo nutné nejprve bezpečně odstranit a připravit náhradní vedení. Již během sobotní noci se podařilo obnovit dodávky přibližně pro sedm tisíc domácností, převážně v části Lichterfelde, a zhruba pro sto padesát firem. Pro drtivou většinu postižených to však byla jen slabá naděje. Operátor sítě oznámil, že úplná obnova potrvá pravděpodobně až do čtvrtka, protože rozsah škod je mimořádný a opravy v zimních podmínkách jsou technicky náročné.
Psali jsme: Spojené státy napadly Venezuelu. Kde jsou teď vlajky a sbírky?
Blackout okamžitě vyvolal politickou i odbornou debatu o zabezpečení kritické infrastruktury. Kabelový most přes Teltowkanal se ukázal jako slabé místo, jehož vyřazení ochromilo rozsáhlou oblast města. Energetičtí experti upozorňují, že podobných bodů existuje v evropských metropolích více a že jejich ochrana byla dlouhodobě podceňována. Pokud se potvrdí, že šlo skutečně o cílený útok extremistické skupiny, půjde o jeden z nejvážnějších případů sabotáže energetické sítě v Německu za poslední roky.
Pro obyvatele jihozápadního Berlína se však všechny strategické úvahy smrskly na jediné přání. Aby se co nejdříve rozsvítila světla, z radiátorů začalo znovu proudit teplo a aby se město, které nikdy nespí, mohlo konečně probudit z temné zimní noční můry.
Důležitá fakta: cca 45 000 domácností a 2 200 firem bez elektřiny; částečné obnovení cca 7 000 domácností během noci; plánované znovuzapojení celé oblasti až do 8. ledna 2026; policie vyšetřuje možné zapojení extremistické skupiny „Vulkangruppe“.
Použité zdroje: 1. Blackout v Berlíně: Hauptstadt im Dunkeln (BILD); 2. Linksradikale bekennen sich zum Berlin-Anschlag (BILD); 3. Berlin fire could leave 45,000 without power until Jan 8 (Reuters)
(Kovář, prvnizpravy.cz, repro: Bild)
