Podle oficiálních vyjádření operátorů REN (Portugalsko) a Red Electrica (Španělsko) byla příčinou „extrémní teplotní výkyvy“, které způsobily „vzácný atmosférický jev“. Výsledkem byl kolaps sítě, včetně tzv. „velmi silné oscilace v elektrické síti“, která odpojila španělskou přenosovou soustavu od zbytku Evropy a způsobila dominový efekt. Španělský operátor Red Electrica uvedl, že „kolaps iberské elektrické sítě nastal ve 12:38“, přičemž obnova dodávek mohla trvat 6–10 hodin, v některých oblastech Portugalska však až týden. 

„Vzácný atmosférický jev v centrální části Španělska způsobený extrémními teplotními výkyvy vedl k rozsáhlému výpadku v celém regionu,“ zaznělo v prohlášení REN. 

Avšak jak je možné, že jediný přírodní jev vyřadí z provozu sítě v několika státech najednou? A proč kolaps přichází právě nyní?

Jedna z největších výtek odborníků směřuje k obrovské závislosti Španělska a Portugalska na solární energii. V době výpadku pocházelo téměř 60 % španělské elektřiny právě ze solárních elektráren. Ty však na rozdíl od tradičních zdrojů (uhelné, plynové, vodní) neposkytují tzv. „setrvačnost“ systému, tedy schopnost elektrárenských turbín stabilizovat síť při náhlých výkyvech nebo poruchách.

„Pokud dojde k poruše sítě, v prostředí s nízkou setrvačností se může frekvence měnit mnohem rychleji. Vzrůstající závislost na solární energii posunula setrvačnost v síti na hranici, kdy je reakce na poruchy mnohem obtížnější,“ komentovala pro The Telegraph nezávislá energetická analytička Kathryn Porterová.

To znamená, že jakmile dojde k jakékoliv větší anomálii, síť může selhat prakticky během několika vteřin a obnova je mimořádně náročná, což přesně ilustroval včerejší den.


Státní orgány musely nasadit policii do ulic, prezidentka madridského regionu Isabel Díaz Ayusová žádala vládu o nasazení armády na udržení pořádku. V Andalusii požadovali dokonce vyhlášení stavu nouze pro lepší koordinaci.

„Žádáme vládu Španělska o vyhlášení národní nouze pro posílení koordinace v oblastech postižených výpadkem,“ řekl prezident regionu Juanma Moreno.

Supermarkety hlásily panické nákupy a vyprodané regály, lidé stáli fronty na benzín a vybíjeli bankomaty. Mnozí se obávali nedostatku pitné vody, která v mnoha domácnostech přestala téct. V některých čtvrtích se restaurace a obchody vrátily k papírovým účtenkám a hotovosti, bankovní terminály a mobilní signál nefungovaly. Internetová aktivita v celém Španělsku klesla během chvíle o více než 37 %.

Rychle se vyrojily spekulace, že jde o důsledek kybernetického útoku, neboť podobné scénáře straší evropské bezpečnostní experty už léta. Zástupci EU, REN i španělské Red Electrica se však shodují, že zatím „neexistují žádné indicie o kyberútoku“. ENISA (Agentura EU pro kybernetickou bezpečnost) naopak upozorňuje na pravděpodobnější technickou závadu, například poruchu kabeláže či přetížení.

„Prozatím se vyšetřování přiklání k technickému/kabelovému problému,“ uvedl mluvčí ENISA pro The Telegraph.

Nicméně, incident jasně ukázal, jak křehká je současná evropská infrastruktura a jak rychle se z hypotetické hrozby stává realita, zvláště pokud je síť nestabilní.


Událost z 28. dubna 2025 by měla být pro Evropu zásadním varováním. Přes všechna prohlášení o klimatické neutralitě, zelené transformaci a digitalizaci infrastruktury, současný systém není odolný vůči mimořádným událostem, ať už přírodním, technickým nebo hybridním (například kombinace poruchy a kybernetického útoku).

Evropské státy by měla zásadně přehodnotit energetickou strategii:

• Decentralizace a diverzifikace zdrojů: Sázka pouze na obnovitelné zdroje bez dostatečné akumulace a záložních kapacit je nebezpečná.
• Investice do infrastruktury: Přenosové sítě jsou páteří moderní společnosti. Jejich digitalizace i fyzická bezpečnost musí být prioritou.
• Krizová připravenost a scénáře blackoutů: Mnoho států stále nemá v praxi prověřené plány pro dlouhodobé výpadky energie.

Masivní blackout na Pyrenejském poloostrově není pouze epizodou z kategorie „extrémního počasí“, ale především znepokojivým signálem o slabinách současné evropské energetické soustavy. Událost ukázala, jak křehká je moderní společnost tváří v tvář narušení základní infrastruktury. Přestane-li téct proud, přestává fungovat nejen světlo, ale i doprava, zdravotnictví, komunikace, zásobování potravinami – a během pár hodin nastupuje chaos.

Je načase přestat spoléhat na to, že „to se nemůže stát“, a začít brát vážně rizika, která nám moderní energetický systém přináší.

„Tato situace oživila obavy, které byly dlouho považovány za čistě teoretické. Útok na citlivou národní infrastrukturu je jednou z největších hrozeb, kterým země čelí,“ uzavírá expert na kyberbezpečnost Jake Moore.