Svátek má: Běla

Zprávy

Velikost textu:

Bloomberg: V napětí na Středním východě si Peking vybírá neutralitu!

Bloomberg: V napětí na Středním východě si Peking vybírá neutralitu!

Navzdory skutečnosti, že Čína nedávno navázala partnerství s Íránem a Ruskem, reaguje na agresivní kroky Washingtonu směrem k Teheránu poměrně vlažně, uvedli pozorovatelé Bloombergu.

Ilustrační foto
9. ledna 2020 - 04:20

Podle novinářů taková linie odpovídá obecnému přístupu Číny na Blízkém východě - Peking nepotřebuje zbytečné konflikty s administrativou Donalda Trumpa, a proto se snaží udržet neutralitu.

Chování Pekingu uprostřed zostřující se situace v Íránu ukazuje, že Čína „není ve spojení s Ruskem ještě připravena začít hrát aktivnější roli v zdlouhavých konfliktech na Blízkém východě“,  soudí Bloomberg.

Jak je zdůrazněno v materiálu agentury, na rozdíl od ruských a íránských kolegů, čínští diplomaté reagovali na likvidaci íránského generála Kásima Sulejmáního Washingtonem velmi „zdrženlivě“ - čínský ministr zahraničí Wang Yi řekl, že Čína je „velmi znepokojena“ takovým „nepřijatelným“ krokem USA, avšak ve svých prohlášeních nepoužil sloveso „odsoudit“. Taková reakce dobře zapadá do politického směřování, které Čína sleduje na Blízkém východě - a obecněji v jiných mezinárodních záležitostech: Peking dává přednost vyhýbat se zbytečným konfliktům se Spojenými státy, a tvrdě kritizuje vměšování Washingtonu do svých vlastních národních zájmů, a příliš nespěchá na to, aby se postavil za své diplomatické partnery, včetně Iránu a Venezuely, uvedl článek.


Podle pozorovatelů Bloombergu zatím neexistují žádné známky toho, že by Sulejmáního smrt donutila Říši středu, aby se vzdala takového „balancování“ - tím spíše, že čínský prezident Si Ťin-pching očekává, že tento měsíc dokončí předběžná obchodní jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Přestože Čína nedávno rozšiřuje spolupráci s Íránem, v loňském roce začala výrazně snižovat nákupy íránské ropy v souvislosti se sankcemi Washingtonu: pokud v dubnu 2018 Čína nakoupila od Teheránu 3 miliony tun ropy, pak do listopadu dodávky klesly na 548 tisíc tun. Zároveň, zatímco Peking zůstal hlavním dovozcem íránských uhlovodíků, začal zvyšovat nákupy ropy v Saúdské Arábii, která je v konfliktu s Teheránem, a která se stala hlavním dodavatelem „černého zlata“ pro Čínu.

Čínu nedonutí zasahovat do blízkovýchodních záležitostí ani její rostoucí obranné partnerství s Ruskem, tvrdí autoři materiálu. Důvodem je skutečnost, že Moskva a Peking sledují různé cíle v tété oblasti: jak Ian Bremmer, prezident a zakladatel politické poradenské společnosti Eurasia Group, uvedl v rozhovoru s Bloombergem, že Rusko „tam skutečně dosahuje chaosu“, zatímco Čína „usiluje o stabilitu“.

„Čína čelí dilematu - nechce provokovat Trumpovu administrativu, ale zároveň posiluje své strategické partnerství s Ruskem a má své vlastní zájmy v Íránu," řekl Shi Yinhong, poradce čínské vlády a profesor mezinárodních vztahů Čínské lidové univerzity, v rozhovoru s korespondentem Bloombergu. „Myslím, že čínská vláda se bude držet zlaté střední cesty a bude nutit obě strany ke zdrženlivosti a vzdaly se eskalace." Podle Shi je nejtěžším krokem, který může Peking nyní učinit, kritizovat kroky Spojených států ve svém postavení stálého člena Rady bezpečnosti OSN, ale vyhne se takovým opatřením až do poslední chvíle.

(kou, prvnizpravy.cz, bloomberg.com, foto: arch.)