Po desetiletí byla vojenská síla Velké Británie spojována především s Royal Navy, letadlovými loděmi, jadernými ponorkami a schopností zasahovat prakticky kdekoliv na světě. Dnes se však Londýn připravuje na zcela jiný způsob vedení války. Vedle tradičních fregat a torpédoborců mají stále větší význam převzít drony, autonomní zbraňové systémy, umělá inteligence a digitálně propojené bojiště.
Britský premiér Keir Starmer oznámil největší modernizaci britských ozbrojených sil za několik generací. V příštích čtyřech letech chce vláda investovat dalších pět miliard liber do dronů, autonomních zbraňových systémů a technologií využívajících umělou inteligenci. Celkové výdaje na obranu mají do roku 2029 vzrůst na 80 miliard liber, což představuje přibližně 2,7 procenta hrubého domácího produktu. Londýn zároveň počítá s dalším navyšováním výdajů, aby se přiblížil novým závazkům členských států NATO.
Ukrajina změnila pohled na moderní válku
Plán nevznikl náhodou. Válka na Ukrajině zásadně změnila pohled západních armád na způsob vedení bojových operací. Zatímco ještě před několika lety byly symbolem vojenské síly tankové svazy, těžká obrněná technika nebo velké hladinové lodě, dnešní bojiště ukazuje zcela jinou realitu.
Podle britských vojenských analýz využívá Ukrajina přibližně 200 tisíc dronů měsíčně. Bezpilotní prostředky zajišťují průzkum, navádění dělostřelecké palby, elektronický boj i přímé útoky na techniku a živou sílu protivníka. Právě zkušenosti z Ukrajiny vedly britské plánovače k závěru, že budoucnost armád bude mnohem více založena na levnějších, početnějších a inteligentně propojených systémech než na několika mimořádně drahých zbraňových platformách.
Změna se dotkne všech složek britských ozbrojených sil. Drony mají být standardní součástí výzbroje armády, letectva i námořnictva. Royal Navy bude vedle klasických válečných lodí stále více využívat autonomní podvodní prostředky a menší velitelská plavidla schopná řídit celé roje bezpilotních systémů.
Nejde přitom pouze o nákup nové techniky. Mění se samotná filozofie vedení války. Umělá inteligence má pomáhat při vyhodnocování obrovského množství dat z bojiště, koordinaci bezpilotních prostředků, plánování operací i ochraně proti elektronickým útokům. Armáda budoucnosti bude stále více připomínat propojenou digitální síť než klasicky organizované vojenské uskupení.
Největší překážkou jsou peníze
Přestože jde o největší modernizační program britské armády za mnoho desetiletí, domácí vojenští odborníci jej nepovažují za dostatečný. Bývalý generál Richard Barrons, který vedl zpracování vládního Strategického obranného přezkumu, odhaduje finanční mezeru přibližně na 28 miliard liber. Podle něj Británie nestačí ani tempu svých spojenců a už vůbec ne rychlosti, jakou modernizují své armády potenciální protivníci.
Kritika zaznívá i z politických kruhů. Bývalý ministr obrany John Healey letos rezignoval poté, co kabinet odmítl jeho požadavek na výrazně vyšší obranný rozpočet. Healey žádal nejméně 18 miliard liber navíc, vláda však odmítla financovat armádu na úkor zdravotnictví nebo školství. Současně nechce dále zvyšovat zadlužení země, které se již pohybuje kolem sta procent hrubého domácího produktu.
Podobné dilema dnes řeší prakticky všechny evropské státy. Na jedné straně sílí tlak na rychlou modernizaci armád a navyšování obranných výdajů, na straně druhé vlády zápasí s vysokým zadlužením, pomalým hospodářským růstem a rostoucími náklady na zdravotnictví, školství i sociální systémy.
Psali jsme: Evropa zbrojí. Má ale dost vojáků na své ambice?
Británie zároveň pokračuje ve financování programu GCAP, tedy vývoje nové stíhačky šesté generace společně s Japonskem a Itálií. Do projektu chce během příštích let investovat více než osm miliard liber. Po problémech evropského programu FCAS se navíc objevují úvahy, že by se do GCAP mohlo v budoucnu zapojit také Německo.
Británie dnes neukazuje pouze novou podobu své armády. Ukazuje také, že příští války budou stále více rozhodovat software, umělá inteligence, bezpilotní systémy, průmyslová výroba a schopnost rychle zavádět technologické inovace. Evropa však současně zjišťuje, že tato technologická revoluce bude stát stovky miliard liber a eur. Právě její financování může být nakonec ještě větší výzvou než samotný vývoj nových zbraní. Rozhodující otázkou proto nebude jen to, kdo dokáže vyvinout nejmodernější technologie, ale kdo si je bude moci dlouhodobě dovolit financovat.
(Kycnl, prvnizpravy.cz, obr: aiko)
Zdroje: 1. https://www.handelsblatt.com/politik/international/ruestung-grossbritannien-investiert-milliarden-in-streitkraefte-umbau-und-ki/100236762.html; 2. https://www.gov.uk/government/publications/strategic-defence-review-2026; 3. https://www.gov.uk/government/organisations/ministry-of-defence
