Svátek má: René

Zprávy

Velikost textu:

Bruselská vůně konce amerického Afghánistánu

Bruselská vůně konce amerického Afghánistánu

Taliban obsadil Afghánistán, proamerický prezident utekl z Kábulu a komentátoři se dali do práce. Po světě vyrostlo z afghánského dramatického podhoubí pár stovek komentářů.

Joe Biden na summitu NATO
22. srpna 2021 - 07:20

Ale chybělo téma o štěstí papalášů z NATO, že Taliban obsadil Afghánistán až v polovině srpna 2021, ne v době červnového bruselského summitu. Představte si trapas, kdyby na summitu aliance NATO musela řešit bleskovou evakuaci diplomatů a úředníků z Kábulu.

Přesto se na summitu (či spíše jednodenní žvanírně) v červnu afghánské válečnické bláto bylo nepříjemným tématem, shodují se publicista František Roček a ústecký senátor Jaroslav Doubrava ve společném ohlédnutí za tragédií v Afghánistánu.
 
Silná shoda a šokující tlachy

Nejsrandovnější připomenutí situace v Afghánistánu na summitu, jsme nalezli 14. 6. 2021 v ihned.cz: „Nejdelší mise v historii NATO končí. Biden to oznámil v dubnu s tím, že do letošního 11. září v Afghánistánu nebude žádný spojenecký voják. Chce tak oslavit dvacáté výročí od vypuknutí války v Afghánistánu.“

Použít slovo „oslavit“ je slušně řečeno hloupé. Neboť Afghánistán představoval citlivé téma: kapitulaci jednotek NATO.

Trapnou situaci na summitu dobře vystihla CNN (14.6.2021). Někteří američtí spojenci si neoficiálně stěžovali, že s nimi nebylo řádně konzultováno, že Biden oznámí stažení vojáků do 11. září. Někteří také zpochybňují, jak lze v Afghánistánu udržet bezpečnost po odchodů vojáků USA, zejména na mezinárodním letišti v Kábulu a v diplomatických zařízeních.

Biden na tiskové konferenci po summitu řekl, že mezi lídry panuje "silná shoda" ohledně jeho plánů stáhnout vojáky z Afghánistánu. Státy NATO se ve svém závěrečném prohlášení dohodly, že poskytne „přechodné financování", aby letiště udržela aliance otevřené, a Turecko (členský stát NATO) se zavázalo, že k tomu vyčlení vojáky. Úředník, který byl přítomen rozhovorům NATO za zavřenými dveřmi, řekl, že mezi státy, které přispěly vojáky na afghánskou misi, panuje shoda, že stažení bylo správným rozhodnutím.

Vedoucí představitelé NATO žvanili o tom jak udržet bezpečnost v Afghánistánu, o bezpečnostním výcviku a hospodářské pomoci prozápadní vládě. Tehdy ještě netušili, že za 2 měsíce dojde k totálnímu krachu.

Hlupáci řekli a napsali, že vývoj v Afghánistánu v polovině srpna 2021 byl „šokující“. Tak se mohl vyjádřit jenom hlupák, protože bylo veřejným tajemstvím, že do humanismu namočení NATOidní spojenci vytvořili z Afghánistánu Absurdistán.

Z tohoto pohledu je červnový summit NATO v Bruselu bezvýznamný. Je vzbuzován pocit, že klíčovou roli v budoucnosti NATO hraje debakl USA a jeho evropských sluhů v NATO v Afghánistánu. Ale dočkáme se jenom mávnutí rukou. Afghánistán bude zapomenut, je nový cíl: Dostat do svého vlivu Bělorusko, podobně jako předtím Ukrajinu.



Trapnost

Vítězství Talibanu zatím naplňuje mnoho lidí hořkostí a údivem. V afghánských médiích (jež jsou mimo dosah Talibanu) během ústupu afghánských jednotek nebyl vydán rozkaz velitelům zničit vojenskou výzbroj a munici. Prý naopak, s vědomím afghánského prezidenta Ašrafa Ghaního bylo 15. srpna 2021 veškeré vybavení afghánských obranných a bezpečnostních sil bez poškození převedeno na Taliban, včetně více než dvou set vojenských a civilních letadel a vrtulníků.

Mnoho vůdců regionálních jednotek a guvernérů se chovalo podobně. Téměř všechna města a regiony se vzdaly Talibanu bez boje, s výjimkou provincie Balkh, která kapitulovala až kvůli nedostatku vozidel a střeliva.


Američanům to je jedno

Považovat USA za poraženou stranu s ohromnou ostudou na hřbetě, je základní omyl. Sice to americké armádě nepřidá na prestiži, ale co je dnes, za půl roku bude již jenom vzpomínkou. Hysterické komentáře budou zapomenuty. Pravdu měl Trump, a vojáci s tím potichu souhlasili, že jde již o zbytečnou válku.

Útok na Afghánistán koncem roku 2001 byl psychoterapeutickou akcí – človíčkové z USA potřebovali někomu zakroutit krkem za to, že džihádisté 11. září zbourali dva baráky v New Yorku a poškodili jedno křídlo válečnického Pentagonu.

Militaristé ve vládě USA ale nepovažovali za důležité, aby došlo k útoku na Afghánistán jenom proto, že tam měl výcvikové tábory nějaká bin Ladin. Sice útok byl v režii džihádistů z bin Ladinovy smečky, ale váleční jestřábi chtěli útok hodit na iráckého Sadáma Husajna.

V Bílém domě 12. října 2001 ministr obrany Donald H. Rumsfeld projevil svou touhu odvetu provést na Husajnově Iráku. Tím by se spojilo příjemné s užitečným. Lid by dostal pomstu a válečníci by ovládli jednu zemi v Perském zálivu. Ministr zahraničí Colin L.  Powell ale upozornil, že se vláda musí zaměřit na Al Kajdu, protože se na ni zaměřil americký lid. Prezident Bush mladší s ním souhlasil. „Jakákoli akce potřebuje podporu veřejnosti," řekl ministr Powell. „Americký lid chce, abychom něco udělali s Al Kajdou." Proto padla volba na Afghánistán.

K tomu lze dodat: Taliban bin Ladinovu Al-Kajdu do Afghánistánu nepozval, ale strpěl ji na svém území. Někteří hlavouni Talibanu považovali Al-Kajdu spíše za problém. Sice byli s Al Kajdou solidární vůči USA, ale to byla jenom politická nutnost.

Když létající stroje z USA začaly v říjnu 2001 před pozemním útokem bombardovat Afghánistán, v polovině října přišel Taliban s nabídkou: Mohl by vydat vůdce teroristické organizace Al-Kajda Usámu bin Ládina do neutrální země, pokud USA přestanou s leteckými útoky na Afghánistán, a dodají přesvědčivé důkazy o Ládinově vině za teroristické útoky v USA. Tento návrh z právního hlediska byl korektní.

Prezident Bush mladší návrh Talibanu okamžitě odmítl. Zopakoval své dřívější prohlášení, že bin Ládin musí být vydán bezpodmínečně do USA. Nic jiného nemohl říci, protože občané USA čekali na pomstu. Ta nebyla možná bez bombardování, které přejde do pozemního útoku speciálních sil a afghánské opozice útočící na Talibance ze severu země.

Ale v roce 2021 již nepotřebovali kluci a holky v Pentagonu mít své vojáky v Afghánistánu. Pomsta po 20 letech se změnila ve zbytečně dlouhou neúčelnou válku.

USA se smířily s tím, že z Afghánistánu nebude americká obrovská základna k ovlivňování střední Asie, tedy blízko ruských asijských hranic. Stačí, když zůstane v oblasti alespoň mocenský chaos/nejistota. Okolní státy budou finančně zatíženy posilováním hranic kvůli afghánskému chaosu. Proto armády zemí střední Asie a Ruska zbytečně utratí spoustu peněz, které mohly být využity účelněji.  

Situace je o to složitější, že středoasijské státy budou zaměstnány nejen situací v Afghánistánu, ale i Pákistánem, protože bez islamistického zázemí v Pákistánu, by Taliban nepřežil.

Američané pojedou dál jako dříve

Američtí jestřábi považují Afghánistán již jenom za nepříjemnost, kterou hodili za hlavu, a jede se dál. Mají daleko širší zájmy a Afghánistán ve strategické mozaice již není podstatný. Vždyť např. jenom od roku 2018 do roku 2020 se Američané zavázali v 85 zemích „pomáhat“ v „protiteroristické“ činnosti.

V komentářích se mohou autoři přetrhnout tvrzením, že americká důvěryhodnost byla pádem Kábulu zpochybněna. Proto nemohou např. Jižní Korea a Tchaj-wanu již důvěřovat USA, ani protičínský spojenec Japonsko a Indie. Ale toto tvrzení je hloupé. Každé spojenectví trvá jenom tak dlouho, dokud je výhodné. To ví každý méně tupý student politologie.

Spojenectví s Jižní Koreou bude trvat tak dlouho, dokud bude problémem Severní Korea. Japonsko a Indie budou v americkém kurzu kvůli americké nelibosti vůči Číně. Tchaj-wanu budou USA záštitou do doby, kdy to bude výhodné. Tomu se říká politika. S Afghánistánem to nemá nic společného.

Informace v tomto článku budou též součástí nové knihy senátora Jaroslava Doubravy o dalším zahřívání studené války č. 2.

(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)