Operace Spojenecká síla byla provedena v rozporu s mezinárodním právem, bez mandátu OSN a je největším zločinem Severoatlantické aliance v jejích dějinách. V průběhu tří měsíců spojenci zničili 34 mostů, 9 nemocnic, 300 škol, bombardovali ropnou rafinérii, rozvody vody, elektrárny a státní televizi, což Amnesty International označila za válečný zločin.

Bomby NATO zasáhly i osobní vlak, autobus, tržnici, čínskou ambasádu či konvoj uprchlíků. Vybombardované byly továrny na výrobu léků, bot, automobilů, elektrospotřebiče, cigarety. Severoatlantická aliance navíc použila při náletech i zakázané kazetové bomby. Zahynulo při tom 552 srbských vojáků, přes 2500 civilistů, 5 000 lidí bylo zraněno, téměř milion lidí přišlo o práci a celkové ekonomické škody se vyšplhaly na 30 miliard dolarů.

Oficiálně se bombardování uskutečnilo pod záminkou ochrany albánského obyvatelstva, ale nejnovější důkazy potvrdily, že zásahy Miloševičova režimu byly vyprovokované útoky teroristické organizace UCK na srbských policistech a státních úřednících.

Vůdce teroristů Hashim Thaci se stal později s pomocí USA prezidentem nezávislého Kosova a dnes čeká na soudní líčení před mezinárodním tribunálem v Haagu, obviněn z válečných zločinů, vražd a obchodování s dětskými orgány.

V této souvislosti jsou výstižná slova slovinského filosofa Slavoje Žižekova, který jako odpůrce Miloševičova režimu prohlásil, že nechápe, proč si mezinárodní společenství ze všech těch vybičovanými nacionalismů vybralo na ochranu právě ten albánský. Opakuji, bombardování Jugoslávie v roce 1999 byl mezinárodní zločin. Říkal jsem to před 22 lety, když jsem na velvyslanectví USA zanesl protest podepsán několika tisíci občanů, pravím to i dnes.

Ve  spravedlivém světě by jeho strůjci stáli před soudem a spolu s nimi i členové tehdejší Dzurindovy vlády, kteří povolili přelet amerických bombardérů přes území Slovenska a nejen členové slovenské vlády.