Čínský vývoj tanků v posledních letech ukazuje výrazný posun od klasické představy těžkého pancéřového kolosu k lehčím a inteligentním strojům, které mají fungovat jako uzly v síťově propojeném bojišti. Zatímco druhá a třetí generace čínských tanků, především typy devadesát šest a devadesát devět, navazovala na sovětskou koncepci těžce vyzbrojeného stroje s kanonem ráže sto dvacet pět milimetrů a automatickým nabíječem, nová generace přináší jinou filozofii. Typ sto, poprvé předvedený na velké vojenské přehlídce v Pekingu v září dva tisíce dvacet pět, představuje zhruba čtyřicetitunový tank se tříčlennou posádkou, hybridním diesel elektrickým pohonem, bezosádkovou věží a výrazně vyšším podílem senzorů a elektroniky.
Hybridní pohon umožňuje tichý přesun v čistě elektrickém režimu, snižuje tepelnou a akustickou stopu a zlepšuje mobilitu v horském terénu, kde Čína očekává případné konflikty. Čínská armáda tak staví tank spíše jako lehčí, rychlejší a hůře zjistitelnou platformu, která má fungovat v úzké spolupráci s drony, průzkumnými prostředky a dělostřelectvem. Součástí konceptu je i integrace malých průzkumných dronů přímo na tanku, což posádce poskytuje pohled shora a umožňuje vyhledávání cílů mimo přímou viditelnost. Významná část ochrany se přesouvá z pasivního pancíře na aktivní obranné systémy, rušení a boj proti dronům.
Německo naopak stojí na druhém konci spektra. Leopard 2A8 je dalším stupněm dlouhodobé evoluce platformy, která vznikla v sedmdesátých letech. Přestože elektronika, senzory i ochranné systémy prošly radikální modernizací, základní filozofie zůstává stejná. Jde o těžký hlavní bojový tank s hmotností přes šedesát pět tun, silně pancéřovaný, s kanonem ráže sto dvacet milimetrů, vysokým výkonem motoru a důrazem na přežití osádky. Nejnovější verze dostává aktivní ochranný systém Euro Trophy, který dokáže detekovat a ničit přilétající řízené střely a další protitankové prostředky. Výrazně vylepšené jsou také systémy pozorování, nočního vidění a digitalizace velitelského prostoru.
Pro Německo a jeho evropské partnery je Leopard 2A8 mostem mezi současnou generací tanků a budoucím společným programem MGCS. Paralelně s tím plánuje Berlín vývoj mezistupně označovaného jako Leopard 3, který má nabídnout nový kanon ráže sto třicet milimetrů, vyšší automatizaci a moderní ochranné systémy.
Ruská cesta představuje jiný extrém. Moskva sice představila tank T14 Armata s bezosádkovou věží a kapslí pro posádku v korbě, ale ekonomická realita a průběh války na Ukrajině tuto vizi zásadně omezily. T14 vstoupil do služby jen v malých počtech a ruské tankové vojsko se v praxi opírá o modernizované varianty T82 a T90, doplněné o reaktivní pancíř a improvizované klecové konstrukce. Rusko zároveň obnovuje desítky let staré tanky ze skladů a jeho tankové síly se potýkají s vysokými ztrátami.
Izraelský přístup se od toho německého liší strukturou i filozofií. Merkava 4 a nejnovější Merkava Barak jsou rovněž těžké tanky, ale koncipované ještě výrazněji s ohledem na ochranu posádky a boj v urbanizovaném terénu. Motor umístěný v přední části korby vytváří další vrstvu ochrany, zadní dveře umožňují evakuaci raněných nebo převoz malého družstva pěchoty a verze Barak využívá rozšířenou realitu i komplexní síť senzorů.
Na tomto pozadí působí německá filozofie jako konzervativnější, ale technologicky vysoce spolehlivá. Stojí na přesvědčení, že těžký tank má i nadále zásadní význam v evropském prostředí, kde lze očekávat působení dělostřelectva, protitankových střel, min i dronů. Zkušenosti z Ukrajiny potvrzují, že těžší platformy s vyšší úrovní ochrany mají v takovém prostředí lepší šanci na přežití než lehčí vozidla.
Česká republika se rozhodla pro nákup čtyřiceti čtyř tanků Leopard 2A8. Výhodou je kompatibilita se spojenci, sdílení servisu a logistických zásob a možnost společného výcviku v rámci evropských těžkých brigád. Pro zemi velikosti Česka je zásadní mít shodný typ techniky jako nejbližší spojenci, zejména Německo, Polsko a Nizozemsko, které budou tvořit hlavní osu obrany střední Evropy.
Psali jsme - Leopard 3: Proč Německo vyvíjí nástupce tanku Leopard 2
Klíčové je však to, že samotné pořízení Leopardů nestačí. Pokud se nákup těžkých tanků nepropojí s investicemi do dronů, elektronického boje, senzorových sítí a munice dlouhého dosahu, bude Česko zaostávat za zeměmi, které už tank chápou jako plně síťový bojový uzel. Německo sice postupuje tímto směrem, ale tempo je pomalejší než v případě Číny či Izraele. Správná otázka proto nezní, zda je německá cesta dobrá nebo špatná, ale zda ji Česká republika dokáže doplnit o všechny potřebné schopnosti, které moderní bojiště vyžaduje.
V porovnání s ruskou filozofií, která spoléhá na masovost a improvizaci, je německý přístup kvalitativně lepší a stabilnější. V porovnání s čínskou cestou k lehčím a inteligentním platformám je evropský přístup opatrnější, ale stojí na ověřených technologiích a úzké interoperabilitě v rámci aliance. Pro českou armádu je německá cesta smysluplná, pokud bude doplněna o moderní senzorové a bezpilotní systémy, které umožní Leopardům fungovat jako plnohodnotné prvky síťového bojiště.
Použité zdroje: Leopard 2 the bridge to MGCS; Germany could acquire additional Leopard 2A8 tanks; Sweden buys more Leopard 2 tanks; Q&A k pořízení tanků Leopard 2A8 Armádou ČR; Czech Republic orders 44 Leopard 2A8 tanks; FT – China parade; CSIS – Russia’s battlefield woes; WSJ – Russia taps Soviet stocks; Merkava Barak; Merkava Barak enters service; Development Mk4M Windbreaker; Bruegel – German rearmament
(Kyncl, prvnizpravy.cz, foto: aiko)
