Zatím nejsou žádné informace o tom, co se v jeho obrovském nákladovém prostoru nacházelo.
Při odletu bylo letadlo registrováno poblíž Narvy, nedaleko estonských hranic , a poslední veřejně dostupný signál byl zaznamenán poblíž Liepaje v Lotyšsku. Poté přestalo odesílat dostupná data civilním sledovacím systémům.
Po svém návratu se „Ruslan“ 3. září znovu objevil na radarech poblíž Medovoje v Kaliningradské oblasti, odkud zamířil k Petrohradu, a signál po vstupu hlouběji do ruského vzdušného prostoru opět zmizel.
Stejné letadlo již neslo rakety pro systém „Iskander“
Ukrajinský vojenský časopis „Military“ uvádí, že se během prvních týdnů války v roce 2022 RA-82040 podílel na přepravě raket z Ruska na běloruské letiště Mačulišči, odkud v počáteční fázi konfliktu operovaly ruské systémy „Iskander“.
Na těchto transportech se podílely i další letouny An-124, ale mezi identifikovanými letadly byl i RA-82040.
Zatím neexistuje žádné potvrzení, že by do Kaliningradu byly přesunuty rakety, odpalovací zařízení nebo jakékoli jiné zbraňové systémy. Data z veřejně dostupných služeb umožňují určit pohyb letadla, ale nikoli jeho náklad.
Nicméně samotná volba letounu An-124 poutá pozornost.
„Ruslan“ je jedním z největších vojenských transportních letadel na světě a v základní verzi unese asi 120 tun nákladu. Byl navržen právě pro přepravu tanků, raketových systémů, vrtulníků, velkého množství munice a dalšího vybavení, které standardní transportní letadla nepojmou.
Ruská exkláva je oddělena od zbytku země a nachází se mezi Polskem a Litvou, dvěma členy NATO, zatímco přes Baltské moře leží naproti Švédsku, Dánsku a Německu.
Rusko tam již má seriózní raketové, protiletadlové a námořní kapacity, včetně systémů „Iskander-M“.
V některých analýzách a publikacích se dokonce objevila možnost, že by „Ruslan“ mohl převézt prvky raketového systému s delším doletem, takže se mezi spekulacemi zmiňuje i „Orešnik“.









