Svátek má: Iva

Zprávy

Velikost textu:

Die Welt: Za sankce platí Rusko a Evropa vysokou cenu

Die Welt: Za sankce platí Rusko a Evropa vysokou cenu

Evropa přijala nové protiruské sankce za otravu ruského blogera Alexeje Navalného, ale existují důvody pochybovat o jejich účinnosti, píše Die Welt.

Ilustrační foto
23. října 2020 - 11:04

Od roku 2014 Rusko skutečně prokazuje odpor vůči trestům. Obě strany musí zároveň platit vysokou cenu, zdůrazňuje autor článku Eduard Steiner.

Evropané přesto přijali protiruské sankce v souvislosti s otravou ruského blogera Alexeje Navalného, píše Die Welt. „Ale co dají?“ ptá se autor článku Eduard Steiner. Odpověď na tuto otázku může dát pohled do minulosti, konkrétně v roce 2014, kdy EU přijala sankce proti Moskvě kvůli údajné „anexi“ Krymu a podpoře separatistů na východní Ukrajině.

Západ je přesvědčen, že Rusko těmito sankcemi velmi utrpělo. Kreml však na ně „chtěl kašlat“ a tvrdil, že přinesly minimální ztráty, a kromě toho stimulovaly ekonomický rozvoj země. Analýza americké publikace Bloomberg ukázala, že v období 2014–2018 stály sankce Rusko 6% HDP, tedy 200 miliard dolarů. Po roce 2014, kdy byl růst ruské ekonomiky pouze 0,7%, nastoupila recese. V roce 2016 došlo k malému nárůstu a v roce 2018 to bylo 2,5%, ale k předchozím ukazatelům do roku 2014 se nebylo možné se vrátit.

Ještě před sankcemi v roce 2013 však růst klesl o 1,8%, protože zastaralý ekonomický model poháněný ropou se vyčerpal a nový investiční model se dosud neujal. V roce 2014 navíc cena černého zlata poklesla ze 115 dolarů za barel na 30 dolarů, což téměř zdvojnásobilo hodnotu rublu. Cena ropy později vzrostla na 70 dolarů, ale nezotavila se na předchozí úroveň. V tomto ohledu vidí mnoho odborníků hlavní důvod stagnace ruské ekonomiky právě v poklesu cen černého zlata.


Zároveň je třeba poznamenat, že kvůli sankcím musely obě strany zaplatit vysokou cenu, protože Rusko přijalo odvetné pokuty a prakticky zastavilo dovoz zemědělských produktů ze Západu. Negativní důsledky pro západní ekonomiku byly podle odborníků horší, než sankce přijaté k omezení vývozu takzvaných produktů dvojího užití. Kvůli embargu se objem dvoustranného obchodu mezi EU a Ruskem do roku 2016 snížil o 43% na 183 miliard dolarů. V roce 2019 se pak pomalu zotavil na 232 miliard dolarů.

Pro ruské zemědělské odvětví se to skutečně stalo podnětem k rozvoji. Bylo nutné vyrovnat chybějící dovozy. Kvůli nedostatečné konkurenci však byly vyráběné výrobky často drahé a nekvalitní. Rusové s tím trpěli. Občané však nemohli ignorovat pokles reálných příjmů. Z tohoto důvodu ztratili zájem o zahraničněpolitické nepřátelství se Západem a zaměřili se více na vnitropolitické otázky. 

Podle Sociologického institutu Levada Center na začátku roku 2020 42% Rusů uvedlo, že sympatizuje se Spojenými státy, a 49% - s EU. V roce 2018 činily ukazatele 25%, respektive 32%. Kromě toho bylo 67% respondentů pro partnerství se Západem a 11% dokonce pro přátelské vztahy. Pouze 16% označilo Evropany a Američany za protivníky. Jinými slovy, Kreml nyní není schopen ovlivňovat Rusy protizápadní rétorikou. Lidé jsou unaveni z konfrontace zahraniční politiky, tvrdí noviny.

Přičemž se z ekonomického hlediska mohl Západ dosáhnout trochu něčeho jiného, pokračuje Steiner. Ano, ruská ekonomika prokázala odolnost vůči sankcím tím, že uvolnila rubl, zajistila rozpočet proti výkyvům cen ropy, obnovila devizové rezervy a refinancovala zahraniční dluhy bank. Sankce ale zpomalily ekonomický rozvoj země, což prohloubilo propast s technologicky vyspělými zeměmi. A partnerství s Čínou nefungovalo, protože Peking partnery nepotřebuje. Ti, kdo mohli ze sankce využít ke své výhodě, jsou země jako Švýcarsko nebo Turecko, které se k trestním opatřením nepřipojily, dodává Die Welt.

(kou, prvnizpravy.cz, welt.de, foto: arch.)