V pátek 21. srpna 2026 kanadský premiér Mark Carney oficiálně ukončil bilaterální jednání tváří v tvář požadavkům Trumpovy administrativy. Americká cla ve výši 50 % na kanadské zboží v hodnotě přibližně 28 miliard dolarů vstoupila v platnost o půlnoci mezi pátkem 21. srpna a sobotou 22. srpna 2026.
Ottawa otevřeně obviňuje Washington, že na poslední chvíli zavedl klauzule přímo zaměřené na ochranu francouzského jazyka a kulturní výjimky Quebecu.
V reakci na zavedení 50% amerických cel na kanadské zboží v hodnotě téměř 20 miliard dolarů oznámila Kanada protiopatření typu „dolar za dolar“. Tato cla, která by měla vstoupit v platnost 8. září 2026, se pohybují v rozmezí od 15 % do 50 % a budou se zaměřovat na ocel, hliník a různé americké spotřební zboží. Zatímco dříve se konflikt omezoval na průmyslové kvóty a obchodní bariéry, francouzština se nyní stala novým bojištěm o severoamerickou suverenitu.
Přeměna tohoto obchodního konfliktu ve válku identity se odehrávala za zavřenými dveřmi v jednacích kancelářích. Historicky se obchodní tření mezi těmito dvěma severoamerickými giganty soustředila na měkké dřevo, automobily a mlékárenský sektor.
Americká administrativa pod vedením prezidenta Donalda Trumpa se však rozhodla zaútočit na to, co Kanada považuje za neobchodovatelný ústavní pilíř: Oficiální dvojjazyčnost a zákony chránící francouzský jazyk.
„Mezi požadavky Trumpovy administrativy v její obchodní válce patří zrušení požadavku na francouzsko-anglické označování produktů prodávaných jejímu severnímu sousedovi. Ottawa to rovnou odmítla,“ poznamenává Libération , který upřesňuje, že se jedná o „kulturní a jazykový požadavek zaměřený na ochranu francouzského jazyka pro Kanadu, což je obchodní bariéra pro americké společnosti, podle amerického prezidenta Donalda Trumpa.“ Američtí vyjednavači popisují požadavek na dvojjazyčné (francouzsky/anglicky) označování spotřebních produktů prodávaných v Kanadě jako „obchodní bariéru“.
Quebecký návrh zákona č. 109 (zákon potvrzující kulturní suverenitu Quebecu), který 11. prosince 2025 jednomyslně přijalo Národní shromáždění Quebecu, zavádí kvóty pro digitální giganty (jako je Netflix nebo Prime Video), aby se zajistilo, že francouzsky psaný obsah bude zvýrazněn a snadno dohledatelný.
Americké technologické nadnárodní společnosti odsuzují tyto vynucené algoritmy a vládní zásahy. Pro připomenutí, požadavek na uvádění informací v angličtině a francouzštině na spotřebních výrobcích v Kanadě vychází ze zákona o spotřebitelském balení a označování (Consumer Packaging and Labelling Act), který vstoupil v platnost v roce 1974.
V Kanadě v současné době platí dva požadavky. Federální zákon o online streamování vyžaduje, aby velké streamovací platformy finančně podporovaly kanadský obsah. V Quebecu zákon č. 109 vyžaduje, aby online streamovací služby zjednodušily vyhledávání a přístup k obsahu ve francouzském jazyce. Spojené státy zpochybnily ústavnost druhého jmenovaného zákona s argumentem, že regulace vysílání a online streamovacích služeb v Kanadě spadá pod federální, nikoli provinční jurisdikci.
Kromě toho se ostře kritizoval i první zákon, který od amerických společností vyžadoval dodatečné finanční příspěvky do Kanady. V dvojjazyčné Kanadě má přibližně 22 % obyvatel, tedy téměř 8 milionů Kanaďanů, francouzštinu jako mluvený jazyk a 20 % jako svůj mateřský jazyk. V Quebecu je francouzština mateřským jazykem přibližně 84 % obyvatel.
Boj frankofonní Kanady o ochranu svého jazyka a kultury proti angličtině má své historické kořeny v dobytí Anglie v letech 1759-1760 a pokračuje dodnes prostřednictvím zákonů a neustálých politických debat.
Tento boj byl a dodnes zůstává symbolem soupeření mezi Francií a Anglií (anglicky mluvícím světem) o globální kontrolu. Jazyková válka, kterou zahájil Trump, je přímým útokem proti Kanadě a frankofonním Kanaďanům. Používání francouzštiny v Kanadě přispívá k národní jednotě a identitě země, stejně jako k její sociální soudržnosti. Snižuje politické napětí a podporuje harmonické soužití v zemi. Dále definuje jedinečnou identitu Kanady v zahraničí jako model rozmanitosti a jazykové duality a zároveň připomíná její historické vazby na Francii.
Francouzština je pro určité účely v celé Kanadě povinná, ale požadavky se v jednotlivých provinciích značně liší. Na federální úrovni se požadavek na používání francouzštiny vztahuje na celé pobřeží ve dvou specifických oblastech: označování spotřebního zboží. Obaly prodávané v celé Kanadě musí uvádět základní informace (název produktu, množství) ve francouzštině i angličtině.
Federální vládní služby, jako jsou ministerstva, letiště a federální soudy, musí sloužit veřejnosti všude v obou jazycích.
Quebec je jedinou částí Kanady, kde je francouzština jediným úředním jazykem. Tamní legislativa je nejpřísnější (prostřednictvím Charty francouzského jazyka). Veřejné a komerční značení je povinné. Francouzština musí být jasně a převážně zobrazena v obchodech a na ulicích. Na pracovišti je chráněno právo pracovat ve francouzštině a firmy musí se svými zaměstnanci komunikovat ve francouzštině.
Smlouvy a dokumenty, adhezní smlouvy, faktury a účtenky musí být psány ve francouzštině. Trump prezentuje jako překážku obchodu především touhu zničit identitu Kanady, zejména identitu její frankofonní komunity, což se shoduje s jeho slovním útokem, v němž oznamuje svůj záměr anektovat Kanadu a učinit z ní stát Spojených států.
Pro připomenutí, Trump se o myšlence anexe Kanady a jejího vzniku jako 51. státu Spojených států poprvé veřejně zmínil krátce po svém vítězství v prezidentských volbách v prosinci 2024, než na začátku svého druhého funkčního období v roce 2025 učinil řadu prohlášení k tomuto tématu.
„Myšlenka anexe Kanady není v americké politice nová, ať už vojensky, nebo prostřednictvím ekonomické integrace. Územní ambice této země vůči Kanadě mají kořeny v dlouhé historii, dokonce předcházely její nezávislosti. Tato myšlenka se nedávno znovu objevila s návratem Donalda Trumpa k moci,“ poznamenává Stéphane Paquin, profesor na École nationale d’administration publique (ENAP) a držitel katedry Jarislowského v oboru důvěry a politického vedení na Université du Québec à Trois-Rivières. Tato anexionistická rétorika je součástí širší expanzivní vize Trumpovy administrativy. Je třeba ji chápat i v kontextu agresivní obchodní politiky, která se nyní rozšiřuje i na kulturní politiku a jejímž cílem je vymazat historickou identitu Kanady.
Trumpova prohlášení jsou vyhlášením války proti Kanadě. Podle Stéphana Paquina „to vyžaduje hrubé probuzení. Více než kdy jindy je pro Kanadu nezbytné přehodnotit své páky strategické autonomie, diverzifikovat svá partnerství a plně převzít odpovědnost, kterou s sebou nese skutečná suverenita. Čas čekání skončil: toto je nyní zkouška politické zralosti.“
A přesně to se zdá, že dělá kanadský premiér Mark Carney, který se snaží využít obchodního konfliktu s Donaldem Trumpem ve prospěch své strany, jelikož se blíží říjnové volby v Quebecu.
Federální vláda [Kanada] prozatím slíbila, že před koncem Trumpova funkčního období neuspořádá další referendum o nezávislosti Quebecu. Předseda strany Parti Québécois Paul St-Pierre Plamondon oficiálně oznámil, že pokud bude v příštích provinčních volbách zvolen premiérem Quebecu, jeho vláda referendum o nezávislosti neuspořádá, dokud bude Donald Trump prezidentem Spojených států.
Plamondon však kritizuje strategii Fréchettovy vlády, kabinetu vytvořeného stranou Coalition Avenir Québec (CAQ) po zvolení Christine Fréchetteové do funkce předsedkyně strany v dubnu loňského roku po závodě o vedení strany, který vyvolal odchod Françoise Legaulta, za to, že dostatečně nehájila zájmy Quebecu v obchodních jednáních mezi Kanadou a Spojenými státy. Obviňuje vládu , že je pouhým „divákem“ tváří v tvář útokům ze strany Spojených států.
Jakékoli ústupky ohledně jazykových zákonů by však mohly v Quebecu dále podnítit separatistické nálady. Pevná obrana francouzštiny, která je nedílnou součástí kulturního dědictví nejen Quebecu, ale celé Kanady, by téměř jistě posílila podporu Marka Carneyho a jeho spojenců v Quebecu.
Podle průzkumu Angus Reid Institute zveřejněného minulou neděli se 85 % obyvatel Quebecu vyslovilo pro ukončení obchodních jednání se Spojenými státy, což je nejvyšší míra souhlasu mezi deseti kanadskými provinciemi.
(rp,prvnizpravy.cz,agoravox,foto:arch.)
