Nejbizarnější výrok, jaký tento týden zazněl v mezinárodní politice, přednesl Kyrylo Budanov, šéf kanceláře prezidenta Zelenského a bývalý šéf tajné služby. (Tedy mimo výroky Donalda T., ten si jde vlastní ligu.)
Řekl: Podmínky pro ukončení války začínají být příznivé, prezident Zelenskij správně vydal příkaz zahájit jednání tak, aby válka skončila pokud možno před zimou.
Ještě jednou, podmínky začínají být příznivé!! Po čtyřech letech války a ztrátě desetiny teritoria (od roku 2022), plus statisícíců mrtvých na obou stranách začínají být podmínky příznivé. Toto je realita jako v Alence z říše divů.
Připomeňme primární důvod, proč válka začala. Rusko jasně řeklo, že Ukrajina se nesmí ani formálně stát členem NATO ani mít těsnou vojenskou spolupráci se zeměmi NATO. Když Británie nalévala desítky milionů liber ročně do školení ukrajinských ozbrojených sil, a když tam Britové a Američané začali s budováním svých vlastních vojenských instalací, poblíž Krymu, Rusové jasně komunikovali: Už dost, překračujete červenou linii.
Požadavek, že jejich země musí být z geopolitických důvodů neutrální nepřekvapil například lídry Finska a Rakouska po skončení 2.světové války. Ani maršál Mannerheim (Finsko) ani Karl Renner nevyskakovali, že je to nepřijatelné, velmi dobře to chápali. A co je klíčové, nevyskakovali tak ani Churchill a po něm Attlee, ani Roosevelt a po něm Truman. Jistě, protože nebyli retardováni.
Naopak, intelektově-morálně retardovaní jsou mnozí duhoví politici v Evropě dnes. Ani nemluvě o různých kavárenských intelektuálech, kteří si fakt, že by se v tramvaji neuměli postavit běžnému hulvátovi, kompenzují tím, že hrdinně vyzývají k boji Ukrajince, ať to stojí co to stojí. Hlavně, ať jim nikdo nedá facku.
Znepokojení Ruska z toho, že se jim velmi blízko srdce jejich země (území od ukrajinské hranice po Ural) začnou stavět nepřátelské základny (jak se postavily v jiných NATO zemích východní Evropy navzdory specifickému ujištění před první vlnou rozšiřování, že nové základny nebudou) je přitom zcela pochopitelné a pochopit to umí kdokoli, kdo si jen trochu nastuduje vztahy jaderných velmoci během Kubánské krize v roce 1962 a po ní. Pokud, ještě jednou, není poloretardovaný. Čili už čistě na úrovni IQ, nebo v důsledku rozežírání různými neurózami.
Druhým důvodem, ale opravdu v pořadí až druhým, byl fakt, že v roce 2014 si západoukrajinští nacionalisté zcela otevřeně nárokovali to, že „udělají pořádek" s kulturními ruskými lidmi na jihovýchodě země. A jak to začali dělat, tak to jsme viděli při upálení lidí v Oděse (nikdo za to nebyl odsouzen, navzdory slušnému množství videí a foto dokumentací) nebo útocích stíhačkami na civilní oblasti na Donbase na jaře 2014.
Okamžitě začaly pokusy potlačovat používání ruského jazyka (připomeňme, i na územích, kde se ukrajinština historicky používala jen menšinově nebo vůbec), zakázala se ruská televize, dovoz ruské literatury atp.
Kyjev po místních vzpourách nechtěl v ničem ustoupit, přestal dokonce posílat peníze důchodcům na Donbas, a pokračoval tam tím pádem ozbrojený konflikt.Mimochodem, v roce 2014 ještě část západních médií poměry na východě podávala poměrně nestranně. Například z Mariupolu byly reportáže o rozhořčení místních lidí poté, co se Kyjev pokusil vyměnit vedení policie. Francouzští i britští reportéři mainstreamu potvrzovali, že jim místní lidé ukazují své občanky, aby jim ukázali, že Kyjev lže, když tvrdí, že demonstrovat chodí lidi, které posílají z Ruska.
To bylo ale dávno, od té doby platí, v drtivé většině západního tisku, že co řekne Kyjev, musí být pravda. I když někdy i toto unikne zpod kontroly: Jako například, když štáb CNN při osvobozování Chersonu zachytil vojáky, jak hrdě davem hajlují - a měsíce popírání toho, že část ozbrojených sil jsou neofašisti byli rázem v koši (Kyjev pak štábu odebral akreditaci).
Druhá věc, na kterou je třeba pamatovat: Nastolením míru problémy na Ukrajině neskončí, jen nastane jejich další etapa (a, mimochodem, ani v Rusku to nebude jednoduché, když se zveřejní čísla, kolik je reálně mrtvých).
To si bude žádat velmi, ale opravdu velmi účinnou diplomacii, ideální až silnou kontrolu některých ukrajinských struktur ze strany EU. Jinak to tam nadále budou řídit Američané, plus se to bude drolit v důsledku vnitřních bojů, což bude pro nás jako sousedy potenciálně dost nepříjemné.
Jenže kdo to tam bude ze strany EU inteligentně řídit? Pokud nedojde ke změnám garnitur alespoň v některých klíčových zemích (např. ve Francii) tak to bude velmi obtížné.
Tato válka nikdy neměla být a když už vypukla mohla skončit v roce 2022, při prvních mírových jednáních. Jenže EU neměla žádnou konstruktivní strategii. A ani nikdy mít nebude, pokud se veřejně její politické špičky z někdejších chyb nepoučí.
A pokud by mír opravdu měl v následujících měsících nastat, je třeba se na něj začít velmi, ale velmi důkladně připravovat.
(rp,prvnizpravy.cz, fb, foto:arch.)
