Svátek má: Státní svátek

Zprávy

Velikost textu:

DWN: Plán na záchranu Evropy pomůže politikům, nikoli podnikání!

DWN: Plán na záchranu Evropy pomůže politikům, nikoli podnikání!

Nový evropský plán na obnovu ekonomiky po vypuknutí koronavirové epidemie nemá zabránit bankrotům, ale zachránit státní rozpočty, napsal Deutsche Wirtschafts Nachrichten.

Ilustrační foto
3. června 2020 - 11:04

Evropská komise chce v nich „zalátat díry“ a nechat byznysu „kapesné“. A to vše proto, aby dluhové země neopustily eurozónu, vysvětlil nespokojeně autor článku Ronald Barazon.

Evropská komise chystá po pandemii utratit 750 miliard eur na obnovu ekonomiky EU, uvedl deník Deutsche Wirtschafts Nachrichten. Mluvíme o dotacích ve výši 500 miliard eur a o půjčkách 250 miliard eur.Ale s přihlédnutím k předchozím zkušenostem lze s jistotou říci, že tyto peníze se nedostanou k podnikům a zaměstnavatelům, ujistil autor článku Ronald Barazon. Kromě toho šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová komplikovala proces poskytování finanční pomoci dodatečnými požadavky, zejména požadavkem, aby peníze byly poskytovány pouze společnostem, které splňují povinnosti stanovené v „zelené dohodě“ a vyvíjejí digitální technologie.

Přitom se podnikům musí ve skutečnosti vyplácet peníze co nejrychleji a bez byrokratických zpoždění, zdůraznil Barazon. Mělo by se jednat o nevratné dotace, protože půjčky z dlouhodobého hlediska postižené firmy poškodí. Peníze by se měly vyplácet přímo prostřednictvím národních finančních institucí nebo obsluhujících bank. Je také možné stimulovat růst poptávky rozdělením finančních prostředků spotřebitelům, existuje však riziko, že nebudou utraceny, ale skončí na spořicím účtu.


Kromě toho je autor článku přesvědčen, že náhrady škod způsobené podnikům je možné omezit mnohem nižší částku 400 miliard eur. Sehnat tyto peníze pro země EU nebude obtížné, protože v běžných letech činí HDP unie 14 bilionů eur. Důvod, proč Brusel předkládá tuto částku téměř dvakrát tak velkou, je ten, že chce zachránit nejen podniky, ale státní rozpočty před bankrotem, poukázal Barazon. Karanténa vedla ke snížení daní a příspěvků na sociální pojištění. Nejvíce byly zasaženy státy, u nichž byl rozpočet již v žalostném stavu.

Evropská komise chce „zalátat díry“ a byznys dostane jen „kapesné“, vysvětlil autor. Zvláštní preference jsou dány Itálii, protože se v Bruselu bojí, že opustí eurozónu. Aby tomu předešla, Evropská centrální banka plní funkce Italské národní banky, nakupuje státní dluhopisy a pouští miliardy do místní ekonomiky. Vzhledem k tomu, že by bylo zvláštní v této situaci oddávat se pouze jediné Itálii, pomáhají také dalším zemím eurozóny, které se nacházejí v obtížné finanční situaci. V Bruselu se navíc bojí, že poté, co Itálie opustí eurozónu, bude mít okamžitě následníky. Evropská komise sleduje „politiku uspokojování“, skrývající se za krásnými hesly o „evropské jednotě“ a „záchraně eura“, poznamenal autor.

Evropská komise, Evropský parlament a některé vlády vážně věří, že se s tímto problémem dokáží vyrovnat pomocí starých receptů a triků. Zároveň zapomínají, že nejspolehlivějším zdrojem peněz není tiskárna v ECB, ale efektivní ekonomika, které nebrání byrokraté, uzavřel Barazon.

(kou, prvnizpravy.cz, deutsche-wirtschafts-nachrichten.de, foto: arch.)