Na červnovém summitu NATO v Haagu přijali prezidenti a premiéři členských zemí rozhodnutí, které generální tajemník Mark Rutte označil za „kvantový skok“. Do deseti let mají státy aliance investovat do armády, infrastruktury a odolnosti celých pět procent svého hrubého domácího produktu. V praxi to znamená více než dvojnásobek současného průměru a zásadní přeskupení rozpočtových priorit. Cílem je nejen posílení tradičních vojenských kapacit, ale i rozvoj kybernetické obrany, investice do výzkumu a udržení vlastní výrobní základny, která přestane být závislá na dodávkách z USA. Podle odhadů analytiků z banky Goldman Sachs jen největší ekonomiky Evropy budou muset v příštích letech vynaložit stovky miliard eur nad rámec plánů z minulého desetiletí.

Země jako Polsko už nyní vydávají přes čtyři procenta HDP na obranu a deklarovaly ochotu přejít na novou úroveň výdajů. Naopak státy s vysokým veřejným dluhem v čele se Španělskem a Itálií upozorňují na riziko fiskální destabilizace. Španělský premiér Pedro Sánchez označil pětiprocentní cíl za „neracionální a potenciálně škodlivý pro ekonomiku“.

„Cíl 5 % by měl vážné dopady na ekonomiku země,“ cituje Sáncheze německý list Deutsche Welle.

Některé vlády se proto snaží vyjednat výjimky nebo rozložit tempo navyšování. Portugalsko podle informací agentury Reuters plánuje dojít k plánu postupně a s ohledem na veřejné finance, aby nezatížilo hospodářství nad únosnou mez.

Další otázkou je struktura výdajů. Zatímco USA investují přibližně 16 procent rozpočtu do výzkumu a vývoje, evropské státy podle odborných studií alokují jen okolo 4,5 procenta. Kritici varují, že navyšování rozpočtů bez zvýšení podílu na modernizaci technologií povede jen k růstu nákladů na provoz a platy. Navíc více než 80 procent velkých zakázek v minulých letech končilo u amerických firem, čímž se do Evropy vracela jen malá část investovaných prostředků. I proto dokument přijatý v Haagu apeluje na vznik společné evropské výzbrojní politiky, která posílí domácí průmysl a sníží závislost na dovozech.

Ekonomové se přou o efekt tak velkého navyšování výdajů. Německý institut Kiel upozorňuje, že multiplikační efekt obranných investic je nižší než u civilní infrastruktury nebo vzdělávání. Podle studie Goldman Sachs dosahuje efekt často jen poloviny hodnoty běžných investic do dopravy a výzkumu, což může znamenat menší příspěvek k růstu ekonomiky. Proto i země, které cíl podporují, jako Nizozemsko nebo Francie, prosazují pravidelný přezkum financování. První takové hodnocení by mělo proběhnout v roce 2029, aby bylo možné vyhodnotit reálný dopad výdajů na růst, zaměstnanost a veřejné finance.

Psali jsme: Nevidím jediný důvod platit sebevražednou válku, říká Rajchl

Rozhodnutí posílit obranu přichází v době, kdy Evropa čelí přetrvávající hrozbě ruské agrese proti Ukrajině i rostoucí nejistotě v Asii. Nová strategie se tak prezentuje nejen jako reakce na konkrétní rizika, ale i jako dlouhodobé posílení obranyschopnosti celého kontinentu. Zároveň jde o zkoušku solidarity, protože jen některé vlády mají prostor navyšovat výdaje bez zásadního zadlužení.

„Je otázkou, zda státy NATO unesou tyto výjimečné výdaje, aniž by ohrozily stabilitu veřejných financí,“ shrnuje analýzu ekonomických možností evropských zemí Deutsche Welle.

(Kovář, Deutsche Welle, obr.: aiko)