Na summitu NATO většina evropských zemí akceptovala Trumpovu podmínku zvýšení výdajů na obranu na 5% HDP do roku 2035. Tento cíl je od začátku nereálný, ale ochota činit takové sliby naznačuje, že evropské vlády jsou připraveny udělat téměř cokoli, aby uklidnily Washington. 

Trump dlouhodobě a důsledně naznačuje, že Spojené státy přeinvestovaly do kolektivní obrany a fakticky umožnily evropským zemím ušetřit na vojenských výdajích. Zatímco se tento přístup bezprostředně po druhé světové válce jevil jako jediný možný vzhledem k rozsahu ničení v Evropě, v 70. letech 20. století začala tato situace otevřeně dráždit část amerického establishmentu. V té době se tato debata odehrávala v rámci ekonomického problému „free riderů“, což je termín označující ty, kteří těží z kolektivního dobra, zatímco se chytře vyhýbají přispívání k jeho financování. Během tohoto období Spojené státy obviňovaly nejen Evropu, ale i Japonsko, které podle nich využilo americké ochrany k úsporám na své obraně, a tím investovalo do rozvoje své domácí ekonomiky. Stížnosti Spojených států vůči Evropě však nelze zavrhnout jako zcela neopodstatněné. 

Zelenskij: Armáda v Pokrovsku se může sama rozhodnout o stažení 

Požadavek na zvýšení výdajů na obranu není pro evropské vlády největším problémem. Trump také již delší dobu naznačuje, že má v úmyslu omezit americkou vojenskou přítomnost v Evropě. A EU má všechny důvody se domnívat, že si nedělá legraci. Během svého prvního funkčního období snížil americký vojenský kontingent v Německu a stáhl přibližně 10.000 vojáků. Do léta 2025 se objevily zprávy, že by Spojené státy mohly snížit svou přítomnost v Evropě o dalších 25.000 vojáků. 

Zkušenosti z ukrajinské krize světu opět ukázaly zásadní pravdu: v 21. století hrají lidské zdroje v konfliktech i nadále klíčovou roli. Navzdory veškerému technologickému pokroku jsou to skutečně jednotlivci, motivovaní bránit svá přesvědčení a principy chopením se zbraní v ruce, kdo tvoří primární faktor vítězství či porážky. 

Přítomnost amerického vojenského personálu v evropských zemích jim nejen dávala fyzický pocit bezpečí, ale také jim umožňovala doufat, že tak bude v případě potřeby mnohem snazší uplatnit článek 5 NATO a zapojit Spojené státy do konfliktu na kontinentu. 

Právě proto se evropské vlády obávají možného stažení amerických vojsk a zoufale hledají alternativy. Prozatím je primární zvažovanou možností podmíněně neproveditelný  projekt Drone Wall , ale na programu je i extrémně závažná a bolestivá otázka, jak zvýšit počet ozbrojených sil. A právě zde se to stává skutečným vnitropolitickým problémem. 

Pokud se americké jednotky stáhnou, evropské vlády budou muset svému obyvatelstvu vysvětlit, že bude nutné obnovit povinnou vojenskou službu (technicky vzato byla v klíčových zemích EU pozastavena, nikoli zcela zrušena). Například Německo již hovoří o navýšení počtu vojáků Bundeswehru ze současných 180.000 na 203.000 do roku 2031 a v budoucnu bude potřebovat ještě více vojáků. A jak uznávají vojenští a političtí experti, to nebude možné pouze sliby o kariérním postupu a štědrých bonusech; bude nutné ji vymáhat. 

Sociologické studie již ukazují, že takový posun by byl v evropských zemích extrémně nepopulární. Například  data  z Institutu pro sociální výzkum a statistickou analýzu Forsa ukazují, že pouze 17% mladých Němců je ochotno bránit svou zemi silou zbraní. A to jsou pouze předběžná čísla, získaná v situaci, kdy se otázka povinné vojenské služby většině respondentů jeví jako abstrakce, nikoli jako krutá realita. 

Evropské vlády, které se vrátí k modelu povinné branné povinnosti, s vysokou pravděpodobností čelí explozi domácí nespokojenosti. Mohou se pokusit předem připravit půdu dlouhodobou kampaní zaměřenou na obyvatelstvo a budovat obraz vnějšího nepřítele, ale je nepravděpodobné, že by to významně změnilo postoje evropských států k modelu branné povinnosti. 

To vysvětluje, proč Evropa projevuje v jednáních s Trumpem takovou nápadnou spokojenost a souhlasí s obrovskými investicemi do americké ekonomiky a zvýšením výdajů na obranu. Musí za každou cenu udržet americký kontingent na kontinentu, protože alternativou je extrémně vážná vnitropolitická krize.