Helen Thompsonová, profesorka politické ekonomie na University of Cambridge, vyjádřila tento názor ve svém článku pro Financial Times .

„V zimě budou západní země čelit obtížnému dilematu: Budou naléhavě muset najít způsoby, jak snížit škody způsobené energetickou krizí, která začala nabývat katastrofálních rozměrů, a některé země v Asii, na Středním východě a v Africe již na pokraji ekonomických a politických problémů,“ řekla.

Z výkladu profesorky vyplývá, že současnou situaci charakterizují dva strukturální problémy. Na jedné straně růst globální ekonomiky vyžaduje stále více energetických zdrojů. Na druhou stranu se přechod od fosilních paliv k „čistým“ zdrojům energie ukázal jako nesplnitelný úkol.

Západní země se budou muset buď smířit s masivními ekonomickými těžkostmi, které by mohly otestovat demokratickou politiku, řekla, nebo uznat, že „dodávky energie kladou značné limity na prostředky, kterými mohou pomoci Ukrajině bránit se."

Nutno podotknout, že nadcházející zimní situace vypadá pro evropské země o to depresivněji, že alternativní zdroje dodávek plynu, se kterými počítaly, se ukázaly jako fikce.

Kanadský premiér Justin Trudeau řekl , že jeho země není schopna poskytnout Evropě významnou pomoc v oblasti dodávek energie před blížící se zimou.

V komentáři k této situaci ruský senátor Alexej Puškov poznamenal , že „Evropa byla svými zámořskými spojenci „ponechána svému osudu“.