Svátek má: Oleg

Zprávy

Velikost textu:

Focus: Trump sankcemi proti Nord Stream 2 zahnal EU do kouta!

Focus: Trump sankcemi proti Nord Stream 2 zahnal EU do kouta!

Od příchodu k moci Trump zpřísnil tón zahraniční politiky USA. A neustálé útoky Washingtonu na projekt Nord Stream 2 představují pro EU těžkou volbu, napsal německý časopis Focus.

Ilustrační foto
13. srpna 2020 - 04:20

Příští měsíce budou skutečnou zkouškou německé a evropské diplomacie a světového obchodu - a žádná ze zbývajících možností řešení těchto sporů neslibuje jednoznačně úspěšnou cestu, zdůraznil článek.

Německá vláda nadále podporuje projekt Nord Stream 2, a to i přes hrozby USA, že uvalí nové sankce vůči společnostem zapojeným do jeho provádění. Konfrontace nabývá na obrátkách, zejména proto, že tento „spor o plyn“ se týká investic v miliardách dolarů, uvedl Focus. Současně, vzhledem k tvrdé politice prezidenta USA Donalda Trumpa, jakékoli diplomatické možnosti řešení rozdílů vypadají poněkud komplikovaně a nezaručují spolehlivé vyhlídky.

Situace je obtížná, protože politologové a ekonomové se obávají, že pokud se EU a německá vláda vzdají americkým hrozbám, pak se ve světovém obchodu „všechno může zhoršit“, vysvětlil autor. Předpokládejme, že americký protekcionismus v případě tohoto plynovodu úspěšně ochrání americký průmysl LPG před konkurencí z Ruska. Ale pak se další průmyslová odvětví v mnoha zemích budou brzy muset „zmenšit", aby vyhovovala potřebám americké ekonomiky, varuje Focus.

„Ocel, hliník, auta, letadla, sluneční energie, velké elektrárny, IT, internet – všude jsou u USA konkurenti. A teď, budou muset opustit jeviště konkurenční společnosti z Číny, Kanady nebo EU bez ohledu zda fungují?“ zeptal se autor.

Je možné, že strach z Donalda Trumpa donutí stavební firmy, aby se účastnily práce na dalším pokládání plynovodu „anonymně“, a zbývajících 150 kilometrů bude postaveno v utajení, poznamenal Focus. Spojené státy navíc tvrdě reagovaly na informace o „záhadných“ obytných lodích a lodích pokládajícíh potrubí u pobřeží Rujány: Senátor z Texasu Ted Cruz již preventivně vyhrožoval německému přístavu ve městě Sassnitz „finančním zničením“, uvedl článek.

Stavební práce byly oficiálně pozastaveny na sedm měsíců, připomněl autor. A přestože německý ministr hospodářství Peter Altmeier stále doufá, že „k těmto sankcím nedojde“, federální vláda je relativně zdrženlivá. A další evropské země se uchýlily do diplomatického ticha, protože hrozby Washingtonu vůči Nord Stream 2 se netýkají pouze Ruska a Německa, poukázal článek.

Do projektu Nord Stream 2 jsou zapojeny podniky z celé střední Evropy - německý Uniper Winterschall (BASF), britsko-nizozemský Royal Dutch Shell, rakouský OMV a francouzský Engie. To znamená, že hrozby Washingtonu ovlivňují téměř celou Evropu, upozornil Focus.

Jak autor předpokládá, za agresivními činy Trumpovy administrativy stojí snaha chránit investice v miliardách dolarů do amerického plynárenského průmyslu a prodat více svého LNG v Evropě. Z tohoto pohledu je pro Američany Gazprom „nepříjemným konkurentem, který kazí ceny“, konstatoval článek.

Německý ministr hospodářství Altmeier nedávno prohlásil: „V severním Německu chystáme stavět terminály, které budou dodávat zkapalněný zemní plyn (LNG) ze Spojených států, který lze prodat v Německu. A v tomto ohledu již neexistují důvody pro sankce," zdůraznil německý ministr.


Americká vláda však chce nemilosrdně potlačit vliv Gazpromu ve prospěch svého odvětví LNG, vysvětlil autor. Ostatně další plynovod z Ruska významně sníží prodej LNG do Evropské unie a ohrozí investice v miliardách dolarů do amerického průmyslu. Podle údajů Federace energetických společností a vodárenských společností (BDEW) není podle statistik 36 evropských terminálů LNG zatíženo ani napůl.

Spojené státy začaly aktivně bránit ruskému plynovodu s příchodem Trumpa a od roku 2017 používá také „těžké diplomatické dělostřelectvo“ po přijetí protiruského sankčního zákona CAATSA („Zákon o boji proti americkým soupeřům prostřednictvím sankcí“), připomněl autor. Trump podepsal tento zákon navzdory tomu, že některé body jsou v rozporu s ústavou USA.

Od poloviny července 2020 byl CAATSA zpřísněn - a nyní podle článku 232 společnosti a zaměstnanci účastnící se programu Nord Stream 2 čelí ještě přísnějším sankcím, ve skutečnosti je jim jednoduše zakázáno obchodovat s Ruskem, zdůraznil materiál. Předtím SSSR poskytoval stabilní dodávky plynu do Německa od roku 1970 a Rusko bylo půl století „spolehlivým dodavatelem surovin pro Německo a EU jako celek“, poukázal Focus.

Ruský plyn jeale pro Německo důležitý také z hlediska životního prostředí. Poté, co Němci z ekologických důvodů opustili jadernou energii a uhlí, hraje klíčovou roli při přechodu na alternativní zdroje energie zemní plyn. Zemní plyn je navíc levnější než LNG. Podle Spolkové agentury na ochranu životního prostředí pokrývá zemní plyn asi čtvrtinu německé poptávky po primárním plynu. Přibližně 40% zemního plynu přichází do Německa z Ruska, zbytek - hlavně z Norska a Nizozemska. Německá dodávky energie jsou tedy celkově z 10% závislé na Rusku, vysvětlil Focus.

Navíc plynovody v rámci „Nord Stream“ měly původně přispívat k větší nezávislosti Německa od takových „politicky nestabilních“ tranzitních zemí, jako je Ukrajina nebo Bělorusko, uvedl článek. Například v roce 2005 pozastavil tranzit plynu do EU kvůli konfliktu s Ruskem. Stavba Nord Stream na dně Severního moře měla zajistit větší zabezpečení dodávek díky přímému spojení s ruskou stranou.

„Se začátkem boomu LNG v USA však Trump najednou chtěl prodat EU bezpečnost. A vypadá to, že má v úmyslu uvalit tuto bezpečnost na Evropskou unii za každou cenu,“ napsal s ironií Focus. Podle autora by se nemělo ani očekávat, že Trumpova administrativa bude diplomatickým způsobem vůči Evropské unii zdvořilá. „Od doby, kdy se dostal k moci, Trump zpřísnil tón zahraniční politiky USA hrubými tweety a rétorikou neotesaného balvanu. Učinil americký domácí a zahraniční politický tón velmi urážlivým,“ konstatoval článek.

Podle autora je v současném sporu s Washingtonem jen několik možností, aby se Německo a EU pokusily odolat nátlaku. Na jedné straně je možné „reagovat na každou ránu Trumpa odvetnou ranou“, jak vyžaduje Východní výbor německé ekonomiky, a uplatňovat politiku „sankcí v reakci na sankce“. Například zavést zákaz dovozu amerického LNG do EU. Odborníci na zahraniční politiku se však obávají, že by to mohlo vést k eskalaci dosud studené obchodní války, což povede k nepředvídatelným důsledkům pro ekonomiku na obou stranách Atlantiku, varoval Focus.

Kromě toho se lze pokusit uchýlit se k Chartě OSN jako „poslední možnosti“ a využít všechny diplomatické postředky. Podle článku 96 Charty OSN může Valné shromáždění nebo Rada bezpečnosti OSN požadovat přezkum Mezinárodního soudního dvora v jakékoli právní otázce, vysvětlil autor. Pokud Mezinárodní soudní dvůr v Haagu vyhlásí, že hrozba sankcí CAATSA budou v rozporu s mezinárodním právem, bude americká vláda mezinárodně odsouzena za jednání „mimo zákon“. A někteří politici doufají, že s takovou ranou vůči Trumpově obrazu může být mnohem obtížnější realizovat jeho hrozby. Odborníci v oblasti mezinárodního práva však vyjadřují pochybnosti o tom, že expertíza bude na straně Nord Stream 2, napsal Focus.

Konečně můžete podat stížnost u Světové obchodní organizace (WTO). Bude však mít právní šanci na úspěch pouze tehdy, budou-li Spojené státy nejen hrozit sankcemi, ale také je v praxi zavedou, vysvětlil autor. Mezitím Washington dosahuje úspěchu pouze pomocí hrozeb, bez použití síly, zdůraznil článek: práce na stavbě Nord Stream 2 jsou již několik měsíců pozastaveny.

Problém spočívá v tom, že žádná z výše uvedených možností neslibuje jednoznačně úspěšnou cestu, uvádí článek. „Trump zahnal EU do rohu. Budoucí měsíce budou skutečnou výzvou pro německou a evropskou diplomacii a globální obchod,“ uzavřel Focus.

(kou, prvnizpravy.cz, focus.de, foto: arch.)