Svátek má: Radomír

Zprávy

Velikost textu:

FP varuje: Globální krize důvěry v elity je také může smést!

FP varuje: Globální krize důvěry v elity je také může smést!

Zatímco politické a obchodní elity uvažují o budoucnosti světa v Davosu, obyčejní lidé jim stále více přestávají věřit, píše Foreign Policy.

Ilustrační foto
25. ledna 2020 - 10:10

Podle časopisu je lidové rozčarování způsobeno rostoucí hospodářskou a sociální nerovností, neefektivním zápasem s globálním oteplováním a nedostatkem vyhlídek na světlou budoucnost. V této souvislosti musí světové elity zajistit co nejdříve ekonomický blahobyt pracujících, umožnit jim přístup k základním statkům a reformovat systém světového obchodu, v opačném případě je může „smést protielitářská vzpoura“.

Zatímco politické a obchodní elity přemýšlejí o světových problémech ve švýcarském Davosu, letos se možná budou muset vypořádat s nepřátelstvím, které mnozí pociťují vůči současnému světovému řádu. V posledních měsících se po celém světě rozšířily protesty: od Katalánska a Hongkongu, kde lidé stojí za právo na sebeurčení, až po Alžírsko, Chile a Ekvádor, kde jsou lidé nespokojeni se sociální nerovností. Kromě toho stojí za zmínku stávky ekologických aktivistů inspirované Gretou Thunbergovou, píše Foreign Policy.
Na rozdíl od předchozí vlny protestů - například „Arabského jara“, kdy se nespokojení pokusili svrhnout režimy, nyní mnoho aktivistů požaduje zásadní reformu systému světového politického a hospodářského řízení. Pokud vůdci shromážděni v Davosu nebudou schopni předložit rozsáhlé reformy, bude populismus, růst protikapitalistických nálad, nové obchodní války a další otřesy téměř nevyhnutelný.
 
Roční studie o míře důvěry veřejnosti ve vládní instituce, kterou provedl Edelman Trust Barometer, který zohledňuje 28 zemí, naznačuje, že lidé se obecně méně spoléhají na systém světového řádu. Nedávná zpráva z roku 2020 hovoří o nízké míře důvěry veřejnosti ve vládu a média. Autoři studie navíc poukázali na alarmující příznak: 14% „mezeru v důvěře“ mezi tzv. informovanou veřejností (bohatší a vzdělanější lidé) a všeobecnou populací. Obecně méně než 20% světové populace důvěřuje systému, zatímco 73% dává přednost reformě současného systému globálního kapitalismu.
 
„Tak proč je tolik lidí zklamáno? Existují pouze čtyři závažné důvody a týkají se celého světa,“ poznamenává časopis.
 
Ve zprávě se hovoří o prvním důvodu: nespokojenost s rostoucí nerovností a nejistota lidí v jejich ekonomické budoucnosti. Většina lidí v 21 z 28 zemí účastnících se studie se obává, že mohou být propuštěni z práce a ztratí dřívější „respekt a důstojnost“.

Třebaže na rozvíjejících se trzích dochází k významnému hospodářskému růstu, lidé nevěří institucím moci, protože mají pocit, že všechny výhody prosperity plynou do kapes úzké vrstvy elity. Jen méně než třetina lidí v rozvíjejících se ekonomikách věří, že za pět let budou žít lépe, zatímco 83% pracujících se skutečně obává možnosti ztráty zaměstnání v důsledku automatizace výroby, krátkodobých pracovních smluv, nedostatku dovedností, zahraniční konkurence a migrantů.


Druhou hybnou silou růstu nedůvěry je prohlubující se mezera mezi různými segmenty společnosti. Například v Indii se muslimové domnívají, že za nacionalistické vlády Narendry Modiho jsou stále více zatlačováni do pozadí. Samotná země nebyla tak dlouho šokována řadou násilných protestů vyvolaných novým zákonem o občanství, který směřuje proti muslimským uprchlíkům ze sousedních zemí.
 
Totéž lze říci o genderové nerovnosti na Západě, která se projevuje ve formě hnutí, jako je #MeToo. Současně příjmový rozdíl mezi vysoce placenými městskými dělníky a dělníky v odprůmyslněných oblastech do značné míry přispěl ke vzniku a rozvoji populistických hnutí, jako je Brexit a trumpismus.

Za třetí, lidé se stále více obávají globálního oteplování, které je neoddělitelně spjato s modelem intenzivního využívání zdrojů. Mnoho lidí věří, že povodně v Benátkách a Jakartě, stejně jako požáry v Austrálii, Amazonii a Kalifornii, jsou předzvěstí budoucnosti. Lidé jsou stále více otráveni nedostatkem silné reakce vládních institucí na globální oteplování. Nespokojenost je podporována prohlášeními lidí, jako je Donald Trump, který označil všechny ekoaktivisty za „proroky smrti“ a australského premiéra Scotta Morrisona, který odešel na dovolenou, když lesní požáry zachvátily zemi.
 
Začtvrté, mnoho občanů rozvinutých zemí je přesvědčeno, že mezinárodní obchod vede ke snižování počtu pracovních míst a stagnaci mezd, protože se výrobní kapacity přesunuly do zemí s nižšími výrobními náklady. O tomto trendu svědčí například pokles podpory obchodní Severoamerické dohody ze strany republikánů. Pokud jde o rozvojové země, obchod pouze prohloubil majetkovou propast mezi pracovníky ve vysoce produktivních odvětvích obchodu a těmi, kteří tvoří neformální ekonomiku.
 
„Tyto čtyři faktory vedly k Velké krizi důvěry -  k sudu s prachem se zápalnou šňůrou zklamání, který by mohl vybuchnout s nepředvídatelnými důsledky," varuje Foreign Policy.
 
Vzhledem k hloubce kontroverze bude obnovení důvěry veřejnosti vyžadovat opětovnou revizi světového řádu, definovaný Washingtonským konsensem z 80. let (typ ekonomiky, v níž se maximalizuje role trhu a ořezává státní regulace – pozn. red.). Je načase, aby vlády, společnosti a sdělovací prostředky přijaly nový typ řízení a navázaly spolupráci s cílem dosáhnout pozitivních změn těchto čtyř klíčových aspektů světového řádu: vytvořit příznivé ekonomické podmínky pro pracující; obnovit důvěru v média; přejít na nízkouhlíkové hospodářství; vytvořit mnohem vyváženější obchodní model.

Zaprvé, k zajištění ekonomického blahobytu pracujících se musí vlády a podnikatelé setkat na různých místech - jako je Davos -, aby vyvinuli novou strategii, díky níž budou základní potřeby jako bydlení, vzdělání, péče o děti a zdravotní péče dostupné pro všechny.
 
Vláda a firmy musí spolupracovat na podpoře rozvoje lidského kapitálu a regionálních ekonomik. V zemích, které investují do konceptu celoživotního studia a rozvoje služeb zaměstnanosti, je pravděpodobnější, že si pracovníci najdou dobře placená pracovní místa v high-tech a rozvojových odvětvích. Současně bude snaha o přechod na ekologické hospodářství základem pro vzkříšení zemědělských oblastí prostřednictvím veřejných a soukromých investic do infrastruktury.
 
Politiky na podporu hospodářského blahobytu rovněž pomohou v boji proti sociálnímu vyloučení. Pro konstruktivní politický dialog je však nutné zlepšit standardy druhého pilíře světového řádu - konkrétně média. Například ve Velké Británii již navrhují zavedení odpovědnosti za sociální sítě a další digitální platformy za šíření falešných zpráv nebo škodlivého obsahu.


Zatřetí, země musí podniknout konkrétní kroky k přechodu na hospodářství s nulovými emisemi uhlíku. Vlády EU musí připravit cestu k dosažení tohoto cíle svou zelenou dohodou, která má být hotová v březnu. Jejich plánem je do roku 2030 snížit emise o 50–55%.

Začtvrté, vlády musí vyřešit obchodní spory, aby reformovaly současný model mezinárodního obchodu. Ačkoli USA a Čína podepsaly „první fázi“ obchodní dohody, tento dokument pouze dočasně změnil rovnováhu mezi oběma zeměmi. Obě velmoci dosáhly pouze určitého pokroku v oblastech, jako jsou průmyslové dotace, ochrana duševního vlastnictví, digitální obchod a rozvoj norem udržitelnosti životního prostředí. Při neexistenci nového modelu mezinárodního obchodu se tyto nevyřešené problémy objeví znovu a znovu.
 
„Světoví vůdci budou jednat moudře, pokud při určování budoucího směru vývoje světové ekonomiky v Davosu budou dbát hlasu lidí, což bude vyžadovat skutečné systematické reformy v době krize Velké důvěry. Pokud tak neučiní, pak je docela možné, že budou smeteni - konec konců by se var mohl velmi dobře proměnit v protielitářskou vzpouru,“ dodává varovně Foreign Policy.

(kou, prvnizpravy.cz, foreignpolicy.com, foto: arch.)