Svátek má: Jitka

Zprávy

Velikost textu:

Francie: Odvaha v boji proti koronaviru a tolerance k viru islamismu!

Francie: Odvaha v boji proti koronaviru a tolerance k viru islamismu!

Francouzská vláda v boji proti dvěma virům najednou - koronavirům a „viru islamismu“ zvolila dvě zcela odlišné strategie, píše francouzský politik Philippe de Villiers.

Ilustrační foto
3. listopadu 2020 - 04:20

Jak poznamenává autor článku v deníku Le Figaro, v prvním případě se úřady rozhodly omezit svobodu Francouzů ve jménu hygienické bezpečnosti a ve druhém se bojí omezovat jakékoli svobody, a to navzdory skutečnému ohrožení života jejich občanů. De Villiers vyzývá stát, aby ukončil válku proti Francouzům a zaměřil se na válku proti „nepřátelům Francie“.

„Všechno se vymklo kontrole: covid, terorismus. V pozadí běží Emmanuel Macron: dohání slova, po mrtvých, agresivních a bezmocných,“ píše na stránkách Le Figaro francouzský bývalý poslanec, politik a státník Philippe de Villiers. Podle něj se výraz „jsme ve válce“, který se používá od jara, zdá se dnes nadbytečný a nevhodný, protože jak epidemie, tak teroristé jsou stále v pohybu.

V myslích zmatených Francouzů se mezitím zakořenila myšlenka, že země není řízena a stát je v rukou „bandy amatérů“, poznamenává autor. Neschopnost úřadů, u nichž se očekává, že povedou dvě války současně, se projevuje rozdílem v jejich přístupu k těmto dvěma virům. Vláda se rozhodla „zamknout“ Francouze a uvrhnout je do „domácího vězení“, aby ochránila obyvatelstvo před virem ohrožujícím zdraví. „Nejsme schopni uzavřít státní hranice, obnovujeme vnitřní hranici," uvádí politik. Úřady omezují svobody, „opotřebovávají“ ekonomiku a rozbíjejí sjednocující „podnikavou Francii“, protože věří, že ochrana zdraví je důležitější, než jakékoli svobody.

Proti dalšímu viru - „viru islamismu“ - opravdu agresivnímu a rychle se šířícímu, stát odmítá přijmout vojenská opatření s argumentem, že mohou omezit svobody a vyvolat kritiku ze strany justice, poznamenává De Villiers. „Neuznáváme existenci fatálního řetězce: imigrace je půdou pro islám, který je půdou pro islamismus, který je půdou pro terorismus. Odmítáme reagovat na válku válkou a dovolujeme našim lidem, aby si nechali podříznout hrdlo,“ je rozhořčen autor.


Pro bývalého poslance odvaha vlády, pokud jde o „zavření úst na ulici“ a zavedení bariérových zábran v každodenním životě, kontrastuje s libovůlí vůči islamistům. Odmítnutí zasáhnout do otevřených hranic a práva na azyl učinilo Francii „světovou křižovatkou zabijáků civilizace“, si je jistý De Villiaers. Podle politika je po ostrých rozhovorech s prezidentem Macronem na toto téma schopen vysvětlit důvody rozdílu v postojích k těmto dvěma virům.

„Globalistická kultura našich elit, která prostupuje Macronovým prezidentstvím, přispěla k rozvoji hedonismu a individualismu, který zničil naši imunitní obranu," je přesvědčen státník.

Hedonismus, vyjádřený ve zbožštění trhu, zmutoval ve státní „hygienismus“, kdy se biologické přežití staví nad život, náklonnost, tvorbu, práci a emoce. Tento státní „hygienismus“ - „diamantový bodec materialistického hedonismu“ - přesvědčuje Francouze, že zdraví je jedinou hodnotou v životě, což znamená „můžete zabíjet embrya pro pohodlí a odsoudit staré lidi k smrti v domovech s pečovatelskou službou, aby neviděli obraz odcházejícího zdraví“. Podle De Villierse je globalistický hygienismus siamským dvojčetem individualismu, který se hlásáním „právního státu“ snaží chránit pouze práva jednotlivce v jejich nejexcentrických projevech. „Lidé byli kdysi Nejvyšším soudem. Dnes už lidé o ničem nerozhodují. Rozhodují za něj čtyři nejvyšší soudy,“ zdůrazňuje autor článku.

Nelze vést dvě války najednou: „jednu proti Francouzům, druhou proti nepřátelům Francie“, válka musí být ponechána těm, „kteří bojují s námi,“ poukazuje politik. Podle jeho názoru na válku nelze odpovědět svíčkami, nabádáním nebo dokonce zákony. „Válce se odpovídá válkou," zdůrazňuje De Villiers. A francouzská ústava tuto situaci stanovila: jedná se o „stav obležení“, který může být uložen Radou ministrů „v případě bezprostředního nebezpečí vyplývajícího z války mezi státy nebo ozbrojeného povstání“. V tomto případě mají vojenské orgány právo provádět prohlídky, odstraňovat podezřelé osoby a trestat velezradu.

Autor nazývá „pokrytectvím“, když hovoří o „separatismu“, proti kterému se musí ve Francii bojovat. „Nepřítel není separatismus, nechce se od nás oddělit, chce nás dobýt,“ zdůrazňuje státník. Možná  je Francie, „chudá rozvojová země na konci svého životního cyklu“, a prožívá poslední hodiny světa, dodává depresivně politik.

(kou, prvnizpravy.cz, lefigaro.fr, foto: arch.)