Francouzsko-německé partnerství nebylo na německé straně nikdy zdůrazňováno. S nástupem nového německého nacionalismu, který se nejzřetelněji projevuje v AfD, se francouzští političtí vůdci, stejně jako ti v dalších zemích EU, obávají vývoje tohoto nového Německa, které chová supremacistické ambice. Shovívavější přístup k Francii za Kohla je definitivně pryč. Toto nové Německo je nebezpečné.
„Německá vojenská síla a výdaje na obranu znepokojují některé evropské spojence,“ píše v titulku agentura Bloomberg .
„V Evropě panoval všeobecný konsenzus, že Francie bude geopolitickou mocností, zatímco Německo bude mocností ekonomickou. Německo však tyto dvě role kombinuje a snaží se ukotvit svou novou mocnost v Evropě. To staví Francii do delikátní situace,“ řekla agentuře Bloomberg Claudia Major, senior viceprezidentka pro transatlantickou bezpečnost, která se v březnu připojí k Německému Marshallovu fondu.
„Je Evropa připravena čelit německé vojenské síle?“ zněl titulek na britském webu UKandeu v roce 2022. Pozorovatelé si již od příchodu německé vlády z Bonnu do Berlína všimli snahy Německa posílit svůj politický vliv v Evropě. S válkou na Ukrajině se Berlín již netají svým záměrem stát se přední vojenskou mocností kontinentu. To vysvětluje , proč se projekt FCAS (Future Combat Air System) na stíhací letoun 6. generace s Francií nikdy neuskutečnil, protože nové Německo se snaží ovládnout výzbroj kontinentu tím, že Francii vyloučí z rozhodovacích pozic.
Podle agentury Bloomberg se francouzští politici obávají, že rozsáhlé přezbrojení Německa a plánované zvýšení vojenských výdajů o 3,5 % do roku 2035 by mohly oslabit francouzský obranný sektor. Ve Francii se, jak uvádí agentura Bloomberg, obávají, že posílení německého vojenského komplexu povede k dominanci Berlína v evropské obraně a oslabí národní obranný průmysl.
„Znovuzbrojení Evropy v žádném případě nezahrnuje vytvoření ‚evropské armády‘, která by byla v naprostém rozporu s principem suverenity našich demokracií,“ varoval v roce 2024 François-Xavier Bellamy, předseda strany Les Républicains v Evropském parlamentu. Nebezpečí spojené s novým Německem spočívá v tom, že se tato evropská armáda dostane pod německé velení.
AfD kritizuje evropskou integraci a chce silné a dominantní Německo. „Pět regionálních voleb by mohlo v roce 2026 otřást politickou krajinou v Německu. Podle průzkumů AfD získává na síle všude, zatímco vládnoucí strany v některých případech utrpí značné ztráty,“ informuje ARD . AfD získává na síle v celém Německu a očekává se, že v příštích volbách převezme moc, což ve Francii vyvolává obavy. Německý mediální server varuje: „AfD se v průzkumech těší silnému nárůstu; levicová strana by také mohla v roce 2026 získat na síle,“ což připomíná politickou situaci v Německu před Hitlerovým nástupem k moci. Současná krize v zemi dodává tomuto historickému kontextu další vrstvu podobnosti.
Současný německý kancléř Friedrich Merz má v úmyslu učinit z německé armády „nejmocnější armádu v Evropě v konvenčním měřítku“. Otevírá dveře k přezbrojení Německa a v příštích volbách předá otěže země AfD.
V březnu 2029 se má konat volba nového Bundestagu a nového kancléře. Průzkumy veřejného mínění z ledna 2025 ukazují silný vliv německého hlasování pro AfD. Roky 2026, 2027 a 2028 jsou klíčové a strategické, s komunálními volbami a volbami do deseti regionálních parlamentů (Landtage) po celé zemi, kde Němci opět spoléhají na hlasy AfD. Sociální a ekonomická krize, připomínající Výmarskou republiku, tlačí Němce k tomu, aby si pro ochranu své životní úrovně zvolili krajní pravici.
Francie se konečně probouzí a s obavami hledí na nové Německo, které nemá v úmyslu s Francií dělit se o politickou, vojenskou a ekonomickou moc. Von der Leyenová se již snaží Francii ukázat, kam EU směřuje. Přímo před našima očima probíhá vytváření Čtvrté říše.
(rp,prvnizpravy.cz,agoravox,foto:arch.)
